Vltavský vodník a mluvící zvířata, létající démoni, zloději a milosrdní lidé, a mezi jiným také králové Starého zákona Šalamoun a David – z této barevné příze je spředeno klubko židovských pohádek a pověstí. Plné skrytých životních moudrostí a přinášející hlubokou víru ve vyšší spravedlnost, skýtají mladým i starým různé pohledy na židovskou kulturu a na svět.

V zasněžených lesích se potulují trollové a skřítci, v moři plavou děsivé obludy. Ve starých hradech žijí draci, na samotách se ukrývají zlí černokněžníci a čarodějky.

Řecké mýty seznamují moderního čtenáře s největšími příběhy, které položily základ evropskému písemnictví. Připomeňme si dvanáct Herkulových prací, dobrodružnou plavbu Argonautů za zlatým rounem, Théseův boj s Minótaurem, krále Midase a jeho oslí uši, trojskou válku, Odysseův návrat na rodnou Ithaku – to vše zkomponované do jednoho nezapomenutelného celku.

Myslíte si, že niekto vie, koľko máme tajomných príbehov, ktoré naši predkovia uložili do legiend a povestí? Hoci sa to snažia zistiť už generácie Slovákov – zberateľov (etnografov) aj tvorcov (spisovateľov), presnú odpoveď doteraz nepoznáme.

V současném světě se stále víc projevuje zájem o to, co přesahuje naši fyzickou existenci. Fenomén, spjatý s mým rodným krajem, jsem popsal v knize Tajemství bohyní na Žítkové.

Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených.

Geniální básnířka Ono no Komači, žijící v 9. století u japonského císařského dvora, kde poezie patřila k nezastupitelným prostředkům vyjadřujícím mezilidské vztahy ve veřejném i nejsoukromějším životě, přitahuje už více než tisíc let pozornost historiků, literárních badatelů a především umělců, které svými osudy i poezií inspirovala k jejich vlastním dílům. Jejího příběhu se o několik století později

Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech. Také v této knize vystupují hastrmani, čerti, hejkalové nebo bludičky.

Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury. První velké vzedmutí zájmu o staroseverskou látku přináší vlna evropského národního romantismu, v čele s Richardem Wagnerem, Henrikem Ibsenem či Esaiasem Tegnérem; k celosvětovému proslavení některých motivů z mýtů a ság však velkou měrou přispěl také jeden z „otců moderní fantasy“ J. R. R. Tolkien, jehož

Nové, doplněné a rozšířené vydání dnes už nedostupného, i v Německu s úspěchem vydaného průvodce po pražských pověstech a legendách, pomnících a tajemných místech z pera předního pražského výtvarníka a sběratele umění. Kniha je doplněna novým obrazovým doprovodem.

Príslovia a porekadlá sú vyjadrením ľudovej múdrosti, skúsenosti, ľudové pravdy i zaužívané rečové zvraty. Vo svojej zbierke slovenského národného literárneho bohatstva Chrástek vydal príslovia, porekadlá a podobenstvá, ktoré medzi ľudom zozbieral predovšetkým P.

V knize pro děti zpracovala renomovaná spisovatelka Alena Wagnerová pro dnešní dobu velmi inspirativní provensálskou legendu o svaté Martě. V pohádkách a pověstech bývá boj s draky zpravidla záležitostí mužů, zmíněná legenda je v tomto ohledu výjimkou.

Příběhy o proroku Eliášovi, tajemném poutníkovi, si vyprávějí lidé skoro po celém světě. Eliáš putuje nebem i zemí, pouští i mořem.

Vladimír Hulpach převyprávěl z Ovidiových Proměn příběhy známých dvojic antické mythologie, např. Apollón a Dafné, Zeus a Europé, Perseus a Andromeda, Pygmalión a socha, Kirké a Odysseus a tak dále.

Kniha cíleně vybírá pražské památky, kam obvykle míří kroky všech turistů, tedy Pražský hrad, Strahovský klášter, Chrám sv. Víta, Karlův most, Ungelt, Staroměstské náměstí a Staroměstský orloj, Židovské Město a další.

Ságy označované jako „lživé“ začaly vznikat na Islandu na počátku dvanáctého století. Otevřeně a bez ostychu se prohlašují za literaturu, jejímž hlavním cílem je bavit, a neváhají proto často sahat po tématech, jež bychom v klasické staroseverské literatuře našli jen okrajově či vůbec: sexu, magii či brutalitě.

Už po více než tři staletí odměřují čas na bývalém hradčanském předměstí zvonky zavěšené v lucerněštíhlé světlé věže s měděnou cibulovitou střechou. Pražská Loreta.

Kniha je svědectvím o různorodosti a exotičnosti kultur přírodních národů nezávislého státu Papua-Nová Guinea a indonéské části ostrova, zvané Západní Papua. Čtenář zde najde vyprávění, založená na výjimečně exotických a drsných reáliích země, kde mnoho kmenů dodnes žije v době kamenné.

Středověké i novější příběhy, legendy a báje, spojené se stovkou českých hradů a zámků, jejichž prostřednictvím poznáte skutečné osobnosti našich dějin. Každou lokalitu – Andělskou Horou počínaje a Žebrákem konče – uvádí krátké shrnutí jejích osudů dovedené až do dnešních dnů a dobová ilustrace.

Sbírka 46 legend více než 30 indiánských kmenů nabízí bohatý a živý průřez narativním dědictvím původních obyvatel Severní Ameriky. Mýty a legendy o stvoření a konci světa, o lásce, hrdinech a válkách, o zvířatech a šibalech, vážné, zábavné i lechtivé, pocházejí z nejrozličnějších končin amerického kontinentu.