Kniha predstavuje stredovekú Bratislavu z obdobia 11. až 16. storočia, keď sa mesto prudko rozvíjalo a na sklonku stredoveku sa stalo jedným z najvýznamnejších miest v Uhorsku. Exkluzívna grafická úprava s množstvom ilustrácií, máp, listín, dobových i súčasných fotografi í a vyobrazení historických artefaktov približuje naše hlavné mesto širokej čitateľskej verejnosti, milovníkom histórie i histor

Kolektivní monografie se v právněhistorickém pohledu zabývá tím, nakolik se soudy při své praxi v českých zemích v 18.–20. století řídily doslovným zněním aplikovaného právního předpisu a nakolik při rozhodování šly nad jeho rámec. Autoři na vybraných právních institutech občanského, správního, trestního a hospodářského práva tuto otázku zkoumají prostřednictvím analýzy dobových pramenů práva a současně

Kniha Riadok ako ho nepoznáme nás zavedie do roku 1984, kedy asanáciou posledných domov Riadok stavebne úplne zanikol. Unikátne fotografie (dodnes nepublikované) deň po dni dokumentujú ako sa Riadok menil.

Prvé komplexné spracovanie straníckych aktivít, politického programu a odbojovej činnosti sociálnych demokratov na Slovensku v rokoch II. svetovej vojny. Zachytáva politicko-spoločenskú situáciu v čase rozpadu československého štátu, začiatky sociálnodemokratického odboja po vzniku Slovenského štátu, vzťahy s komunistickým a občiansko-demokratickým odbojom, ako aj podiel a zapojenie sa sociálnych demokratov

Jihovýchodní hranice Moravy čelila odnepaměti neustálému ohrožení cizími nájezdníky. V těchto končinách byly proto již od raného středověku budovány strážní stanice, které se v průběhu dalších staletí proměnily v opevněná města s hrady.

How did the Communist regime in Czechoslovakia approach non-heterosexuality? How did young girls and boys come to realize their queer desires and identities within a state known for repressing individuality?

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.

M+B+M. Josef Mašín, Josef Balabán, Václav Morávek. Tři králové z doby nacistické okupace.

Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království. Koncem června 1618, nedlouho po vypuknutí povstání evangelických stavů, přitáhla k Budějovicím několikatisícová armáda pod velením Jindřicha Matyáše Thurna.

Tucet příspěvků českých i zahraničních odborníků sleduje proměny administrativy modernizujícího se státu a jeho úřednického sboru. V kontextu nejen národnostních problémů, ale i rozvíjejícího se politického stranictví jsou v publikaci představena různá odvětví státní správy jak v posledních desetiletích existence habsburské monarchie, a to na příkladu několika korunních zemí, tak i po roce 1918 v nově

Historický román oživuje tragický príbeh zemplínskeho župana Žigmunda II Drugeta (1658 – 1684). Podľa niektorých historikov bol na Tököliho príkaz popravený v Košiciach, podľa iných zomrel v prítomnosti manželky na svojom hrade v Užhorode. Autori príbehu sa podujali vyriešiť tento rozpor v strhujúco vyrozprávanej literárnej fikcii o súboji dobra a zla na pozadí intríg, ktoré rozhodli o živote trojnásobného

Knihu tvoří deset kapitol. První čtyři texty zahrnují heideggerovské souborné tázání po smyslu, v našem případě historie (čas, prostor, kultura, dialog). Následující dva prodlévají u faktografického jsoucna dějin (antisemitismus, husitská tradice). Závěrečná čtveřice formuluje metateoretické otázky, jako jsou historická sémantika, modelování, historická psychologie, historická etika.

Záverečný zväzok edície Pramene približuje udalosti od novembra 1989 do konca roku 1992, ktorý ukončil existenciu jednotného Česko-Slovenska. Krok za krokom dokumentuje historické dni zamatovej revolúcie, zvrhnutie komunistického režimu, narastajúci tlak na nové usporiadanie štátu, snahy o jeho zachovanie i tendencie, ktoré už od prvých revolučných dní smerovali k samostatnému Slovensku.

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu osvícenství a moderní doby, rabínovi, který díky svému

Příběh za druhé světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od Stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili! Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Tři králové Morávek, Mašín a Balabán.

Alexander Dubček patrí k tým osobnostiam moderných slovenských dejín, ku ktorým sa historici, a nie len oni,ale aj širšia verejnosť neustále vracajú. A to tak z hľadiska jeho zástoja v dramatickom období roku 1968, ako aj skutočnosti, že sa stal do značnej miery symbolom zápasu za demokratickú premenu spoločnosti, za občianskej práva a ľudskú dôstojnosť.

Kostní materiál z kostnic je zdrojem informací o životě našich předků. Autoři se pokusili objasnit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.

Fenomén společenského okraje, jenž se v kulturní oblasti projevuje v hudbě, literatuře a výtvarném i jiném umění, má současně také polohu vycházející z širší definice kultury, tedy ve specifickém oblékání, bydlení a životním stylu vůbec. O komunitním způsobu života českého undergroundu a o tom, co s ním souviselo v podmínkách totalitního státu, není obecně známo téměř nic. Tato kniha se tedy pokouší

Pestrá mozaika vztahů nejen v Království českém, ale i v celé Evropě. Kapitoly se zaměřují na intimní prostor Rožmberků za dveřmi soukromých komnat, na svět veřejný, na každodennost jejich šlechtických přátel i na život poddaných na jejich panství.

Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen. Předmětem výzkumu se z nich zpravidla stávala a stávají toponyma honorifikační, zvolená na oslavu významných osobností. Užívání a důvody k udělení se však v průběhu času měnily, stejně jako typy pojmenovávaných objektů; nicméně v každém