Ženy rády píšou rozsáhlé romány o lásce, v nichž se láska topí v kaši slov, slov, slov... a slova v moři nudných dějů, jimiž se ženy domnívají vyjadřovati celý svět. Rády takové romány také čtou.

Příběhy z malého městečka od autora Jana Antonína Pitínského, vlastním jménem Zdeňka Petrželky, z roku 2024.

13! (čti „třináct faktoriál“) je mozaika třinácti povídek, v nichž se postavy dostávají do neobvyklých situací, které ne vždy dopadnou úplně dobře. Ale ať už převládne smích nebo smutek, žádná tma není tak temná, aby ji neprozářil černý humor.

Saturnin vyšel poprvé v roce 1942. Doposud se dočkal vice než dvaceti vydání v českém jazyce a jeho autor patří mezi národní klasiky české humoristické literatury.

Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody. Jiří Pelikán (1923 Olomouc–1999 Řím), v mládí radikální komunista, hledaný Gestapem který prožil německou okupaci v ilegalitě, v 60. letech 20. století čelný představitel

Krátké texty Jiřího Brdečky zachycují jeho sny od osmnácti do skoro šedesáti let. Je to pohled do fantastického, zářivého a komplexního vnitřního světa.

Krajina a příroda vypadaly na internetu nedotčeně, průzračně, nádherně, mimo veškeré kategorie. Ihned jsem zatoužila ještě jednou, naposledy, překonat sebe sama, své strachy z létání, výšek, z neznámého, ze své kondice a věku – a jet.

Soubor čtyř povídek z pozůstalosti známého novináře a publicisty, moderátora pořadu Historie.cz, Vladimíra Kučery. Kniha Balada o dřevěném světě, nazvaná podle jedné z povídek, vypráví o tradičním, původním způsobu bytí v relativně uzavřených komunitách, založeném na jemně tkaném předivu sice nepsaných a nevyslovených, avšak všemi respektovaných pravidlech.

Musilove dve novely z roku 1911, vydané pod názvom Dve spojenia, sú neoddeliteľnou súčasťou diela tohto modernistického spisovateľa a témami a poetikou predznamenávajú jeho opus magnum Muž bez vlastností. V dvoch textoch, ktorých hrdinkami sú Claudine a Veronika, sa stretávajú láska, žiarlivosť, pochybnosť či nemožnosť niektorých partnerských vzťahov.

Dokumentární román o poměrech v ženských a mužských věznicích Československé socialistické republiky v 80. letech 20. století. Knihu Eduarda Vacka Občanský průkaz prosím, je beletrizované svědectví o vězeňském systému reálného socialismu.

Hlavní hrdinka nové prózy Terezy Semotamové žije v nespokojeném vztahu v cizině; po nevyjasněné smrti partnera se vrací do rodné země, kde však nemá kde žít (ostatně ani neví jak), a tak vezme zavděk skříní, kterou její sestra hodlá vyhodit. Skříň umístí do vnitrobloku a nastěhuje se do ní.

Groteska Bakšiš se původně měla jmenovat Báj. Jakoby spisovatel chtěl naznačit čtenáři, že příběh, který nám vypráví, je dílem anonymního vypravěče.

Kniha Náměstí Sametové revoluce nabízí originální rekapitulaci pražského architektonického (ne)dění polistopadové éry na hranici snu a skutečnosti. V rozhovorech, verších a úvahách skutečných a fiktivních postav, jak je zachytil či vybásnil Tomáš Vích, architekt, věčný rebel a zakladatel internetové Revue Beau!. Knihu doprovázejí jedinečné vize města v ilustracích Petra Balhara a osobní vzpomínky architekta

Ve svém posledním, tentokrát dystopickém románu Stručné dějiny Hnutí nás Petra Hůlová prostřednictvím vypravěčky Věry, lektorky převýchovné instituce Hnutí, nesmlouvavě a se suverénním tahem uvádí do světa blízké budoucnosti. Ten je podřízen ideologii radikálního humanismu, který lektorka Věra ve své Instituci uvádí do praxe.

Podle slov autorova syna spisovatele Milana Kundery není zajímavým ani tak text sám, ale okolnosti, za nichž se zrodil. Bylo to za první světové války někde na ruském východě blízko bojiště.

Závěrečný svazek v rámci DJS asi nejpřekvapivějších knih – knih Seifertovy publicistiky – přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice). Období po Únoru 1948 již básníkovu dlouholetou spolupráci s denním tiskem

V psychiatrickém centru začíná sezení. Krabice nedoručených dopisů svede dohromady umělce s pubertálním nacistou.

500. publikace nakladatelství Torst přináší obsáhlý rozhovor Josefa Chuchmy snakladatelem Viktorem Stoilovem a stálým spolupracovníkem nakladatelství, redaktorem a editorem Janem Šulcem, kteří ve svém vyprávění zaznamenávají detaily z redakční, ediční a nakladatelské práce v letech 1990-2010 a hovoří o mnoha českých spisovatelích,fotografech, výtvarnících, editorech, redaktorech a dalších osobnostech

Povídky českého herce a spisovatele Josefa Hrubého.

Kniha sleduje osud hlavního hrdiny, který v Praze na té nejvyšší úrovni studuje hru na housle. Pražský život pak s moravskou vsí vytváří zajímavý kontrapunkt a všechno od rakousko - uherských časů až skoro do současnosti.