Spisovateľa a historika Branislava Chovana (*1964 v Bratislave) poznáme ako autora netradičných textov o histórii. Už jeho knižný debut Na krížnych sestách svätého Urbánka (2011) zaujal čitateľov natoľko, že sa v krátkom čase dočkal ďalších vydaní. Urbánek - svojrázna kronika vinohradníckej oblasti Malých Karpát - je plná hravosti a humoru, chvíľami hraničiaca s čarovným svetom insity. Ani v ďalšej

Druhé vydanie publikácie Nitra na starých pohľadniciach s inovovanou obsahovou a grafickou štruktúrou ponúka obraz mesta tak, ako ho za viac ako polstoročie zachytili početní fotografi a vydavatelia pohľadníc. Pohľadnice sú zoradené topograficky do skupín a tematicky podľa jednotlivých lokalít. Aktualizované texty dopĺňajú informácie o meste, ktoré v prvej polovici 20. storočia žilo svojim neopakovateľným

V malebnom prostredí´ Veľkej Fatry plnom prívetivosti borovíc, bukov, líp, zelene lúk a trávnikov s pestrofarebnou mozaikou voňajúcich kvetov nachádzali pri liečivých prameňoch u´tocˇisˇte, ochranu, zdravie i pôžitky hodujúci králi, cisári, kniežatá´, grófi, baróni, zemania, mešťania, ale aj kardináli, arcibiskupi, biskupi – pri´slusˇni´ci sˇlˇachticky´ch svetských i cirkevných elít, ktorí´ spolu so

Svedectvo Jozefa Tekleyho, násilne odvlečeného orgánmi NKVD v roku 1945 a väzneného sa až do roku 1953. 4. apríla 1945 sa blížil k Bratislave front. S tromi kamarátmi zo Spiša ho zadržali pracovníci NKVD.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk.

Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Prazeovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.

Média utvářejí současný obraz o křesťanských církvích i jemně formují přístup publika, zároveň odrážejí stav společnosti a jejích postojů k náboženství. Jakým způsobem dnes sdělují křesťanské hodnoty a principy, jak komunikují s věřícími a jak se sekularizovanou veřejností?

Kniha o poprednom slovenskom a európskom historikovi Prof. PhDr. Matúšovi Kučerovi, DrSc., ktorá obsahuje okrem najlepších materiálov jeho článkovej tvorby o vzniku Veľkomoravskej ríše aj najzaujímavejšie medzníky vo vývoji dejín Slovenska a Slovákov z pohľadu historika.

Kodikologie je pomocná věda historická zabývající se literárními (neúředními) rukopisy, a to jak jejich materiální stránkou, tak jejich vznikem, funkcí a užíváním. Tato příručka (\"handbušek\") je motivována hlavně absencí přesnějších pravidel kodikologického popisu rukopisů.

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly.

Kniha přibližuje strukturu a působení československého četnictva, policie a finanční stráže na Chebsku v letech 1918–1938. První část přibližuje fungování pořádkového aparátu (ubytování, kázeňské záležitosti atd.). Druhá část publikace je věnována snahám o potírání kriminality a bezpečnostně-politických hrozeb, tedy německého iredentismu, komunismu a především sílícího nacistického hnutí.

V severočeských Teplicích spolu až do roku 1945 žili Češi a Němci - dokud je dějiny nerozdělily. Tři pamětníci: Čech, Němec a syn Čecha a Němky vyprávějí o svých životních cestách, které je kdysi ve škole svedly dohromady, poté rozdělily na vyhnance a ty, kteří zůstali, a dnes - po převratu - zase spojily.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Kniha Radka Mikulky seznamuje čtenáře s proměnami a historií města Vyškova od ranných dob přes středověk až do sedmdesátých let 20. století. Kniha ukazuje, že Vyškov je sídlem s bohatou historií, která zanechala svůj otisk v architektuře i celkové atmosféře města.

První část knihy obsahuje historickou studii, která je věnována zachycení kategorie cti v obecných normách moravského a českého zemského práva, druhá je tvořena kritickou edicí rokové knihy moravského zemského hejtmana Václava z Ludanic z let 1541–1556, kam byly mj. zapisovány spory vedené kvůli nářku cti.

Autorka ve velkoformátové publikaci na 158 stranách soustředila fakta a dokumenty z tisku, které poskytují ucelený obraz o lidech, společnosti, politické reprezentaci a představitelích a jejich činech v pohnutých srpnových dnech.

Publikácia je výpoveďou širšieho kolektívu slovenských i zahraničných vedeckých pracovníkov-historikov, sociológov, politológov, ale aj priamych účastníkov dnes už historických udalostí spojených so vznikom samostatnej demokratickej Slovenskej republiky. Mapuje dlhú a zložitú cestu, ktorou naša krajina musela prejsť - od rôznych úskalí spojených s turbulentným 20. storočím cez studenú vojnu i pád východného

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný

Na počátku byl fascinující nález deníku a korespondence československého legionáře, který v průběhu 1. světové války bojoval v Rusku za samostatnost naší budoucí republiky. Na základě těchto písemností a svědectví rodinných příslušníků poskládal jeho syn, Jan Kučera, příběh jeho života. Kniha se nevěnuje pouze Velké válce, ale také vzniku samostatného Československa, První republice, období nacistické

Rod pánů z Lichtenštejna přišel na Moravu v roce 1249 a usadil se zde. Kniha mapuje hospodářské a rodové dějiny Lichtenštejnů na Moravě od jejich příchodu až do osudné Bílé hory. Všímá si jednotlivých hospodářských aspektů v jednotlivých dějinných etapách. Zároveň poskytuje základní pohled na jednotlivé členy rodu od středověku až do nástupu prvního knížete Karla.