Autor sa v knihe zaoberá fenoménom čítania v českej spoločnosti.

Když vypukla druhá světová válka, pobýval Arthur Koestler na jihu Francie a pracoval na svém velkém románu Tma o polednách. Následující dva měsíce ho psal v Paříži, než byl zatčen a internován spolu s dalšími antinacisty, muži a ženami, kteří bojovali proti gestapu, uprchlíky před pronásledováním.

Kniha se zabývá vybranými klíčovými problémy metodologie vědy: vědeckým paradigmatem a vědeckými přístupy. První kapitola zkoumá problém vědeckého paradigmatu, pozornost je dále věnována problému nesouměřitelnosti paradigmat, explanačnímu a výkladovému paradigmatu.

Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit.

Profesionalita jako všeobecně užívaný pojem je svého druhu výzvou pro pracovníky a organizace v pomáhajících profesích i pro profesní etiku jako obor. Autor zprvu poukazuje na některé nevýhody obecně chápaného profesionalismu ve srovnání s důrazem na osobnostní kvality profesionála v duchu etiky sociální práce Sarah Banksové.

Kolektivní monografie představuje výzkum české populárníkultury, kterou ukazuje jako pramen umožňující hlubší poznání české společnosti v přítomnosti i minulosti. U vzniku publikace stáli autoři působící v mnoha různých oborech – díky nim bylo možné představit pestrou škálu přístupů a metod využitelných při výzkumu populární kultury a jejích specifických projevů v českém prostředí.

Predstavte si svet, v ktorom... ... vlastníte telefón, ktorý je priveľký do vašej ruky ... vám lekár predpisuje lieky, ktoré pre vás vôbec nie sú vhodné ... sa pri autonehode zraníte o 47% častejšie Ak vám to niečo hovorí, je veľmi pravdepodobné, že ste žena. A čo keby vaša matka dostala infarkt?

V súčasnosti je každodenný život obrovskej väčšiny z nás v nebývalej miere ovplyvnený technológiami a čoraz viac sa presadzujú tzv. nové médiá. To sú, zjednodušene povedané, všetky médiá dostupné cez internet, napr.

Kniha popisuje srozumitelnou formou charakter člověka a lidské společnosti. Uvádí, jak probíhá poznání přírody i lidské společnosti a jaké jsou jeho hranice.

Monografie je věnovaná životu a dílu Marie Krakešové (1898–1979), zakladatelky české školy sociální práce. Seznamuje čtenáře s unikátním konceptem tzv. sociálních klinik, jejichž cílem bylo zajistit komplexní praktickou odbornou přípravu absolventů v oboru sociální práce.

Zkušená dětská psycholožka popisuje možnosti, jak zjistit, co si děti opravdu myslí a co prožívají, aniž bychom jimi manipulovali. Jak se máme dětí ptát?

Kniha předává nové poznatky o možnostech ovlivňování participace obyvatel na kulturních aktivitách podnikatelům v kultuře, managementům kulturních institucí, politikům a odborným pracovníkům státní, krajské a městské správy, kteří se zabývají rozvojem kultury. Z pozic několika vědních disciplín analyzuje vývoj vnějšího formativního rámce a předpokladů participace na kulturních aktivitách, zabývá se

Kniha Násilím proti „novému biedermeieru“ podrobně mapuje vztahy mezi většinovou společností (označovanou zde jako „nový biedermeier“) a menšinovými kulturami v tehdejším Československu a posléze v České republice na konci osmdesátých let minulého století a začátku století 21. Jak nahlížela společnost na hnutí skinheads, tehdy reprezentované především skupinou Orlík a jejími zakladateli Danielem Landou

V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli. Ze série statí, které mu věnoval, vybíráme poslední, vydanou posmrtně.

This is a book about researching and discovering in the social science field in the areas of remembering, Roma identity and the working classness. The findings and recommendations that we present here have arisen from the intensive cooperation of the interdisciplinary team of the Memory of Roma Workers Project.

„Neonacisti v Rusku pravidelně zabíjejí lidi. V novinách se ocitají strohé údaje z policejních souhrnných zpráv.

Cieľom sociálnej práce z hľadiska ekologickej perspektívy je podporovať rast, rozvoj, posilňovať adaptívne kapacity ľudí, odstraňovať bariéry v prostredí, zlepšovať schopnosť prostredia odpovedať na potreby ľudí. Aj z týchto dôvodov vnímam dielo Ekosociálne prístupy v sociálnej práci ako dielo pre oblasť sociálnej práce nanajvýš prínosné.

Kniha otevírá novýpohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

Kniha představuje významného francouzského myslitele a jednoho ze zakladatelů moderní sociologie Émila Durkheima (1858-1917). Pojednává o Durkheimových předchůdcích na poli sociální vědy, o jeho epistemologii, sociologické metodě a různých podobách uchopení vztahu mezi individuem a společností, zejména v oblasti epistemologie, morální sociologie a teorie výchovy. Monografie ukazuje v českém prostředí

Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosticeloživotní?