Bánffy Miklós az 1922-es genovai értekezlet üres óráiban remek karikatúrákat rajzolt a tanácskozó politikusokról. Ez a kényes részleteket felfedő, kritikus, de humorral átszőtt látásmód a legjellemzőbb kötetünkben olvasható két memoárjára is. Éles szemű résztvevőként, de józan kívülállással vezet bennünket a történelem diplomáciai színfalai mögé. Az Emlékeimből című írás az 1916-os koronázási ünnepség

Kniha Moje stoleté Československo obsahuje čtrnáct unikátních autorských rozhovorů s výjimečnými osobnostmi, které na vlastní kůži zažily zlomové okamžiky našich dějin, o nichž se učí nebo by se mělo učit ve školách. Je doplněna bohatou fotografickou přílohou a dosud nepublikovanými snímky. Najdete zde vyprávění dvou legionářů z první války - Miloslava Slavaty, který bojoval na italské Piavě, a Antonína

Trojica renomovaných literátov, spisovateľov a publicistov Peter Cabadaj, Marian Grupač a Igor Válek pripravila na vydanie rukopis knihy \"Po martinských uliciach\". Naplneným zámerom autorov je predstaviť mesto Martin cez jednotlivé ulice pomenované podľa významných osobností a či historických udalostí. Mesto doteraz takúto samostatnú publikáciu nemá a jej vydaním sa významne podporí aktuálne nielen

Osobnost Dr. Edvarda Beneše bývá zpravidla označována přinejmenším za spornou. Tato kniha však z takového klišé zřetelně vybočuje kromě jiného náhradou tohoto odsudku za doklad faktu, že sporný nebyl Beneš sám o sobě, nýbrž jeho politické cíle, jichž navíc zdaleka ne všech dosáhl. Líčí totiž tohoto muže jako státníka přímo předurčeného k smutně souvislé řadě chyb, jichž se dopustil s obvykle osudovými

Národní muzeum připomíná v roce 2017 dlouhých osm dekád od smrti jedné z nej významnějších postav našich dějin - Tomáše Garrigua Masaryka. Když se veřejnost dozvěděla 14. září 1937 o smrti Prezidenta Osvoboditele, bez přehánění měli lidé pocit, že se končí jedno historické období. Bohužel, měli vzhledem k dobovým okolnostem pravdu. Následujících osmdesát let zažila tato země mnoho dějinných proměn

Autorka světového bestselleru V šedých tónech vrhá na světlo jednu z nejhorších, přesto téměř neznámých námořních katastrof.

Audiokniha A zničte Paříž!, kterou napsal Sven Hassel. Konec války se blíží a Hitler dává zoufalý pokyn – zničte Paříž! Hrdinové Hasselových románů se vrací v posledním krutém záchvěvu války. Přichází totiž její závěrečná, ale o to krvavější etapa, boj o západní frontu. Spojenci se vyloďují na pobřeží Francie a smyčka kolem německých vojsk se pomalu, ale jistě utahuje.

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě! Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval

A Magyarország története című sorozat történelmünk kezdeteitől napjainkig összefoglalja a legfontosabb eseményeket, bemutatja a kiemelkedő történelmi személyiségeket. Ez a kitűnő, átfogó tudásanyagot nyújtó történelmi alapmű nélkülözhetetlen segítség diákoknak, tartalmas és színes olvasmány a magyar történelem iránt érdeklődőknek. A neves szerzők a sorozat anyagát a legújabb kutatási eredmények felhasználásával

Věděli jste, že v americkém Chicagu žilo před první světovou válkou přes sto tisíc Čechů, a jednalo se tak o třetí největší české město po Praze a Vídni? Slyšeli jste o havárii parníku Eastland, kterému se také přezdívá český Titanic? Víte, že v USA existuje Český národní hřbitov? Možná vás také překvapí, že roku 1931 se stal Čech dokonce chicagským starostou. Monografie Česká Amerika: Naše Chicago

Unikátní vydání dosud nepublikovaných rozsáhlých deníkových záznamů legionáře, letce, vlastence a demokrata generála Aloise Vicherka zaznamenává jeho osudy zejména za druhé světové války a krátce po ní. Díky obrazovému materiálu i bohatému poznámkovému aparátu uvádí deníkové zápisky do patřičného kontextu a přináší plastický obraz nejen jednoho bohatého lidského života, ale i důvěrný pohled do zákulisí,

Herbert Cukurs, známý jako Řezník z Rigy, zavraždil asi třicet tisíc lotyšských Židů. Dokázal se vyhnout norimberským procesům a po skončení války uprchl do Jižní Ameriky. V roce 1965, kdy hrozilo, že vyprší promlčecí lhůta všech nacistických válečných zločinů, eskalovalo globální pronásledování nacistických zločinců. Velkou roli v tomto procesu hrál Mossad, izraelská národní zpravodajská služba. Jeho

9. dubna 1952 měl můj děda Antonín Šikula oslavit šedesáté narozeniny a odchod do důchodu. Místo oslavy v rodinném kruhu skončil na více než čtyři roky v komunistickém vězení. O svém zatčení, odsouzení a pobytu ve vězení naštěstí všechno sepsal. To, co prožíval zbytek rodiny, když byl děda zatčen a odsouzen, sepsala jeho dcera a moje teta Vlasta. Jejich zápisky byly pro mne hlavní motivací k napsání

V poradí už siedma brožúrka z edície Sprievodcov po hradoch. Prečítajte si viac o zrúcanine jedného z najstarších ranostredovekých hradov na Slovensku, skrývajúcej sa v lesnatom najvýchodnejšom výbežku Štiavnických vrchov, nad sútokom Hrona a Slatiny, 2 km na JZ od Zvolena.

Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic. Zvláštní důraz je ve studiích kladen na klášterní knihovní fondy, neboť následné přesuny knižního a listinného materiálu patří mezi klíčové momenty mnoha cenných sbírek.

Jak vypadá česká inteligence a proč ji jako společnost vůbec potřebujeme, když z ní neplyne žádný hmatatelný užitek? Elity jsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležité k tomu, aby společnosti daly strukturu a tím jí umožnily fungovat právě jako společnosti, ne jenom jako davu.

Zpracování biografie historika Josefa Dobiáše představuje větší problém než v případě většiny jiných osobností Univerzity Karlovy z první poloviny 20. století. Důvodem je šíře zájmů mimořádně vzdělaného a pilného badatele a přednášejícího, který byl sice v prvé řadě řádným profesorem starověkých dějin na filozofické fakultě, širší veřejnosti (a také většině historické obce) je ale znám spíše jako autor

Autor postupuje tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých totalitní komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s komunistickým terorem, páchaným na nevinných obětech. Průvodce zachycuje období od roku 1948 do počátku 60. let minulého století.

Druhá manželka krále Václava IV., pocházející z rodu bavorských Wittelsbachů, je hlavní postavou nové knihy historičky Boženy Kopičkové. Ta po Elišce Přemyslovně vřazuje do edice Velké postavy českých dějin už druhou z českých královen středověku.

Miroslav Šmidák, * 12. 11. 1931 v Praze, právník, absolvent Právnické fakulty UK v Praze, v letech 1960-1969 vedoucí sekretariátu prezidia ČSAV. Na stejné místo se po dvaceti letech strávených v Ústředním archivu ČSAV vrátil v lednu 1990.