Hovoříme-li o ukrývaných dětech, každý hned pomyslí na Anne Frankovou. Co ale víme o tisícovkách dalších židovských dětí a dospělých, kteří se za druhé světové války ukrývali také?

Je silvestr roku 1938, v Lowellu v Massachusetts chumelí a parta šestnáctiletých kluků vesele a trochu nejistě kráčí na taneční zábavu. Pro jednoho z nich bude tenhle večer osudový: Jack Duluoz, autorovo alter ego, totiž v tančírně potká sedmnáctiletou Maggie Cassidyovou.

Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však právě v tomto pochmurném období, jež skončilo 26. ledna 1855 Nervalovou sebevraždou v ulici de la Vieille Laterne, připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla, knihy, v nichž se stále zřetelněji otevírají

TŘETÍ NAPÍNAVÝ PŘÍPAD INSPEKTORA FRANCISE SULLIVANA OD AUTORKY BESTSELLERU TATÉRKA. V brightonském Přírodovědném muzeu je nalezeno čerstvě mumifikované tělo.

Príbeh Jonáša Toledana, syna židovského zlatníka, sa začína na sklonku 15. storočia, tesne pred vyhostením Židov zo Španielska. V krajine kráľovnej Izabely vládne krutá inkvizícia a strach. Mnohí Židia sa pod tlakom okolností rozhodnú stať katolíkmi, no súaj takí, ktorí si chcú zachovať pôvodnú vieru a húfne odchádzajú za hranice.

Vtipné, na zamyslenie aj znepokojujúce. Neurológ David Eagleman popustil uzdu svojej fantázie a ponúkol nám štyridsať možných pohľadov na to, ako by mohla vyzerať naša existencia po smrti.

V rozdelenom meste treba mať pri ruke zbraň alebo tvrdé päste – inak sú vaše dni zrátané. A zároveň musíte mať jasno v tom, na ktorú stranu sa postaviť.

Nezabudnuteľné dielo nositeľa Nobelovej ceny. Mystický román so silným poetickým nábojom a prorockým pátosom, situovaný do autorovho rodného Salinaského údolia, je príbehom muža pokúšajúceho sa ovládnuť prírodu a vlastný osud, pochopiť seba samého aj nevyspytateľné sily ovplyvňujúce chod tohto sveta.

Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijede cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla.

Román Henryho Fieldinga Klamela vyšiel 4. apríla 1741. Román publikovali pod pseudonymom Conny Keyber, ale autorovi súčasníci aj dnešní literárni historici a kritici sa zhodujú, že jeho autorom bol Fielding. Dielo bolo mienené ako satirický útok na román vlistoch Samuela Richardsona Pamela alebo Odmenená cnosť, ktorý vyšiel o necelého polroka skôr.

Co viděla dívka na druhém břehu? V zapadlém hostinci na břehu Temže se schyluje k výjimečným událostem.

Říká si Pekingský rozparovač. Jeho oběti jsou mladé, krásné a odporně znetvořené.

Ryanovi Cusackovi je dvacet a má v hlavě zmatek. Moc mu nepomáhá, že se jeho šéf (Dan Kane, kápo corkského podsvětí) rozhodl využít Ryanových rodinných vazeb k tomu, aby rozjel drogový obchod na trase Itálie–Irsko, a navíc jeho zbožňovaná přítelkyně Karine dospěla k závěru, že je Ryan opravdu nenapravitelný a nemá to s ním budoucnost.

Paul je ne právě obyčejným členem ne právě obvyklé rodiny – rodiny legrační a něžné, rodiny mile rozklížené, sestávající z něho a dvou excentrických matek – a ta biologická opravdu nemá ráda heterosexuály. Otce Paul nikdy nepoznal.

Román Na ostří nože je vyzrálou ukázkou Maughamova umění. Je to příběh mladého Američana Larryho Darrella, který se jako letec dobrovolně účastnil první světové války.

Narodil se v Praze, v deseti přišel do Německa a v sedmnácti začal studovat Němce – jejich knihy, jejich ženy, jejich chyby. Billerova autobiografická kniha zachycuje tragikomický příběh Žida, který se stane spisovatelem v zemi, v níž už žádní Židé žít neměli.

Vize Codyho jsou poctou Kerouacovu úhlavnímu příteli, muži, jehož vitalitu a dychtivý postoj k životu obdivoval a kterého se opakovaně snažil vypodobnit ve svých knihách. Muž jménem Neal Casady se stal jednou z hlavních postav románu Na cestě – jako Dean Moriarty – ve Vizích vystupuje jako Cody Pomeray.

400 rokov staré pojednanie o Araboch a o milovaní. Kniha sa dá zaradiť medzi erotickú literatúru, má však osobitý charakter, ktorý ju odlišuje od väčšiny tohto žánru v európskom poňatí.

Román bengálského spisovatele Bibhútibhúšana Bandjopádhjáje (1894 - 1950) \'Píseň o cestě\' figuruje v dějinách světového kulturního dědictví pod svým původním bengálským názvem Pather páňčálí, pod nímž jej v padesátých letech natočil slavný indický režisér Satjadžit Ráj a s nímž tehdy dobyl prestižní hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Dějištěm románu je bengálská vesnice z přelomu devatenáctého

Hlavním hrdinou je Ernest Mayday, britský autor dvou bestselerů žijící v Hollywoodu, který má všechno - kromě nápadu, jak napsat další knihu. A tak když náhodou natrefí na inzerát a odpoví neznámé Joanně, cítí, že se mu nabízí řešení, jak vybřednout z tvůrčí krize.