Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější

Židovský náboženský myslitel Sa\'adja ben Josef (882–942) je autorem teologicko-filozofického pojednání Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. O tomto textu lze bez okolků tvrdit, že je revoluční, a to jak svým obsahem, tak i formálním zpracováním. V rámci židovské nábožensko-právní literatury totiž dokládá „zrození autora“ a představuje nový typ textu, který nepracuje s asociativním výkladem

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

O modlitbě Otčenáš bylo již napsáno mnohé. Tato kniha si dává za cíl sestoupit k semitským pramenům této biblické modlitby a rozjímat nad ní v duchu mystické židovské tradice, která od nejstarších dob posvátné texty doprovází. Dle této tradice má v bibli každá maličkost svůj význam – příběhy, jednotlivá slova, číselné symboly i tvary písmen, to vše má původ v Bohu. Text modlitby, nad kterou se v knize

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům: -základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, …) -kapitoly od Stvoření světa po Mojžíšovo putování pouští seznamují zájemce s obsahem příběhů, důraz je však kladen především na interpretaci významu událostí -pro snazší pochopení je publikace

Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.

Obrazová publikace Sedmero požehnání má být průzorem do světa, který je současnému člověku vzdálený a málo známý. Má mu poskytnout obraz komunity, která si střeží svůj poklad především ve svých srdcích, a který probleskuje i v přítomných černobílých fotografiích. Název knihy odkazuje k rituálu Sedmi požehnání (ševa berachot), která jsou recitována během židovského svatebního obřadu. Setkání tradičních

Autor zpracovává téma velmi neotřelým způsobem. Pohybuje se mezi několika oblastmi bádání – teologií, filosofií, religionistikou a historií. Přináší řadu originálních pohledů na proměny židovsko-křesťanských vztahů v historii i na jejich další perspektivy. Jádrem knihy jsou však duchovní inspirace judaismu pro současné křesťanství

Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli. Například o tom, že Jozue byl pozřen velrybou, hrozil mu oidipovský osud a že Mojžíš použil kouzla k posílení Jozuova intelektu; že izraelští zvědové byli kněží a že k něží jsou jako andělé: viditelní, když chtějí být viděni, neviditelní,

Kniha, ktorá sa dá čítať aj odzadu. Opisuje fungovanie dobročinnosti a sociálnej práce v židovskej komunite. Poukazuje na nesporný prínos tejto komunity pre sociálnu prácu.

Kniha se snaží přiblížit realitu dnešní Svaté země prostřednictvím rozhovorů s místními obyvateli. První část zachycuje sociokulturní, historické a náboženské souvislosti, které spoluvytváří komplikovaný obraz izraelské společnosti. Druha část je pak věnována analýze a interpretaci vypovědí současných Izraelců. Kniha predstavuje českému publiku postoje, názory a sebepojetí izraelských žen a mužů, a

Obsahem knihy je přehled poholocaustové teologie judaismu. Tato kniha je členěna na dvě části. V první části se čtenář seznámí s jednotlivými možnými teologickými modely holocaustu, které ospravedlňují, popřípadě se snaží osvětlit roli Boha v této katastrofě. Každý model je okomentován vrchním pražským a zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem. V druhé části publikace se nachází přehled jednotlivých

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) \"Adama I\" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého \"Adama II\". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace. V ní poprvé nastínil tezi o \"dvojím druhu\" člověka, založenou na interpretaci

Svým tématem stojí kniha na pomezí lingvistiky a teologie. Po základním přehledu teorií, na nichž je založena následná analýza, rozebírá metafory obsažené v konceptualizaci hebrejského výrazu ???? (tóra/zákon) a příbuzných termínů ve Starém zákoně. Pozornost věnuje rovněž překladům vybraných metaforických výrazů z Jeremiáše a Sofoniáše do moderní češtiny a angličtiny. Případová studie v závěrečné kapitole

Margot Vanderstraeten v knize Minjan vypráví o nesčetných nových setkáních, která navázala v ortodoxní židovské komunitě po vydání svého mezinárodního bestselleru Mazl tov. Poznáme však šéfkuchaře Mosjeho z proslulé antverpské restaurace Hoffy\'s, který každému, kdo se zeptá, ochotně vysvětlí židovské kulinářské tradice a principy chasidského života; svérázného Dana, který má jako jediný fotograf přístup

Kniha Ester, Kniha Rút, Pláč Jeremiášův, Píseň písní, Kniha Kazatel Pět svátečních svitků tvoří součást třetí části Tanachu, kterým jsou Spisy. Svitky jsou čteny při židovských svátcích: Píseň písní se čte o Pesachu a na šabat chol ha-moed, Kniha Rút se čte o svátku Šavuot, Pláč Jeremijášův (Ejcha) se čte 9. avu, Kniha Kazatel o Sukotu a Kniha Ester o svátku Purim. Dvojjazyčné, hebrejsko-české vydání,

Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní. Vychází ze znění Hebrejské bible, dále z literárního odkazu deuterokanonické tradice, mystické tradice pozdní antiky, zejména z Knih Henochových a z racionalismu Babylónského talmudu. Publikace představuje židovskou kosmologii

Pilpul. Vitatkozás. A talmudikus fejtegetésnek az a módszere, amely arra törekszik, hogy merész elmetornán a Szentírás vagy a Talmud valamely szavából meglepő éleselméjűséggel új értelmet és új vonatkozásokat hámozzon ki. A szó eredetileg borsot és átvitt értelmében csípősséget jelent, és már a Talmudban (Szóia 15.) is előfordul. A Pilpul vita, fejtegetés módszerének meghonosítását Pollák Jakab (megh.