Autor další publikace z řady Katedry výchovné dramatiky DAMU se již více než 15 let věnuje mapování dětského loutkového divadla. Ve svých „chrudimských kapitolách loutkového divadla“ se zblízka dívá na počátky loutkářské větve moderní české dramatické výchovy.

Pod pojmem „školské drama“ chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her,a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem,

Studie o novodobém vypravěčství, která se opírá o teorie orální kultury, autorského herectví a psychosomatické kondice. Základním inspiračním zdrojem jsou především učení J. Waltera Onga a Ivana Vyskočila, varšavský mezinárodní festival vyprávění a činnost polského souboru Studnia O. Součástí studie jsou také portréty reprezentativního výběru současných evropských vypravěčů.

Vilém Sochůrek (1944–1976) je významnou osobností české divadelní fotografie. Navzdory krátkosti svého života za sebou zanechal rozsáhlý soubor unikátních fotografií.

Sborník obsahuje referáty z šesté mezinárodní konference o italských operách v Čechách v 18. století, konané v září 2020 pod názvem L’opera italiana – tra l\'originale e il pasticcio. Praxe tzv. pasticcií, tj. oper, které na divadelně lákavý námět sestavil obvykle místní divadelní impresário z úspěšných árií už prováděných oper, byla zvláštním fenoménem italské opery 18. století.

Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy. Název knihy, evokující sice zaměření na nejnovější trendy oboru, tak záměrně vystihuje i tento druhý rozměr jejího obsahu, zabývající se existencí současné jevištní technologie v širších souvislostech.

Už viac ako dvadsať rokov trvajúca neprehľadná občianska vojna mení územie veľkosti západnej Európy na peklo na zemi: je to Konžská vojna, ktorá je po druhej svetovej vojne konfliktom s najväčším počtom obetí. Už dlho nejde len o etnické spory, ale aj o kontrolu nad nerastným bohatstvom.

Záměrem této knihy je zkoumání divadla v širších mediálních (a nikoli pouze uměleckých) souvislostech. Neklade si za cíl vymezit pevné a neprostupné hranice divadla, nýbrž se v návaznosti na tradici české teorie divadla pokouší hledat určité zakládající, mediálně-konstitutivní rysy divadelního aktu, jinými slovy, co všechno a za jakých podmínek může být za divadlo považováno.

Publikaci tehdejšího dramaturga Divadla na provázku, který 18. listopadu 1989 jako první vyhlásil ze scény stávku českých divadel, tvoří z více než třetiny zmenšený reprint výstavy, která byla koncipována pro expedici do Jihoafrické republiky u příležitosti desátého výročí sametové revoluce pod názvem DIVADLO PRO DEMOKRACII Divadlo na provázku a česká divadla v sametové revoluci 1989 (autor koncepce

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností. Po stručném úvodu do problematiky překladu dramatu a kapitole pojednávající o tradici překádání Shakespeara v českých zemích se v nejrozsáhlejší části monografie věnuje srovnávacím analýzám a reflexím konkrétních příkladů, při kterých čeští překladatelé různých generací včetně

Desátým svazkem edice Osobnosti české scénografie, kterou od roku 2014 vydává Institut umění – Divadelní ústav, je monografie věnovaná scénickému a kostýmnímu výtvarníkovi Karlu Glogrovi (nar. 1958). Glogr v letech 1977 až 1984 studoval scénografii u profesorů Jana Duška a Alberta Pražáka na Divadelní akademii múzických umění v Praze, kde od roku 1999 dosud působí pedagogicky. Jako scénograf byl v

Brněnská rodačka. Vystudovala režii na Divadelní katedře JAMU, kde v roce 1968 absolvovala.

Titul unikátním způsobem mapuje fotbalové působení krále komiků Vlasty Buriana. Kniha obsahuje velké množství dobových dokumentů, historických fotografií a ilustrací.

Kniha sa zaoberá slovenskou scénougrafiou po roku 1989. Celofarebná, anglicko - slovenská publikácia.

Unikátny objav v rámci archívu Divadelného ústavu, denník jedného z hercov legendárnej divadelnej skupiny Marška, podnietil vznik jedinej knižnej publikácie na Slovensku o činnosti zájazdového divadla, ktoré malo za úlohu propagovať vznik našej prvej scény. Zápisky zo zákulisia súboru, o ktorého existencii sa nezachovali takmer žiadne oficiálne záznamy je mimoriadne cenným pramenným materiálom k tejto

Monografia jedného z divadelných súborov Pražskej päťky, pantomimickej skupiny Mimoza, ktorej hlavnými predstaviteľmi boli David Vávra a Tomáš Vorel.

Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.

Známá autorská dvojice Slávka Kopecká a Jiřina Bohdalová sepsaly knihu textů s názvem Fenomen Bohdalka k životnímu jubileu skvělé herečky a moderátorky Jiřiny Bohdalové. FENOMEN BOHDALKA.

Veliká reprezentativní kniha o vzniku a činnosti Studia Beseda v kontextu českého divadla 80. let. V Hradci Králové se v letech 1980-1983 setkali tři významní divadelní režiséři (Jan Grossman - Miroslav Krobot - Josef Krofta) a výsledkem byl projekt studiové scény, která v té době hostila i pracovní setkání dalších spřízněných studiových divadel (Husa na provázku, HaDivadlo, Činoherní studio, Studio

Viola - to je neuvěřitelných čtyřicet sezón nejnáročnějšího a nezastupitelného umění, nepřerušená kontinuita vývoje od poetické vinárny s nabídkou poezie a jazzu ke komorní divadelní scéně jedinečné autorské, inscenační a zejména interpretační úrovně, kde je čtyři desítky let systematicky uváděno dílo nejvýznamnějších českých i světových básníků a dramatiků a kde stále působí elita herců, režisérů