Ústředním tématem knihy je fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). V první kapitole jsou nastíněny Henryho fenomenologická metoda a to, jak se jeho „materiální fenomenologie“ vyrovnává s „klasickou fenomenologií“ reprezentovanou fenomenologií Edmunda Husserla a Martina Heideggera. V druhé kapitole – věnované Henryho pojetí „tělesnosti“ – autor nejdříve představí

Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu

Kniha se zaměřuje na odhalení principů krásy tak, jak ji popsali starověcí řečtí filosofové a jak ji tvořili řečtí umělci. Jejich hodnotné a nadčasové dílo převzal starověký Řím, který se pak pod vlivem biblického poselství krásna přeměnil z pohanského na křesťanské impérium.

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní.

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku. Vedle Wittgensteinovy teze, že \"soukromý jazyk\" je pojmový spor, zatěžující řadu starších filosofických pojetí jazyka a významu, klade autor popis a filosofickou analýzu různých parajazykových fenoménů, jakými jsou jazyky dvojčat či glossolalie, a poukazujena fakt, že (post)wittgensteinovská

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus.

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát \"druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za \"masarykovské“. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a

Odborná monografie Dekonstrukce podpisu soustřeďuje pozornost na podpis jako na frekventované médium, které bylo dosud jen málo prozkoumané v oblasti filosofie, sémiotiky a mediálních studií. Cílem výzkumu, financovaného GAČR a představeného v této knize, je charakterizovat specifické znakové „poselství“ generované podpisem, médiem, které lze definovat jako vlastnoručně nakreslený obraz autorova vlastního

Osobní a osobitý příspěvek autora, jenž vyšel ze surrealismu (jeho české verze), ke krizi modernismu, jak k ní došlo koncem 20. století. Jak známo, zrodila tato krize takzvaný postmodernismus, Král sám odtud vzápětí dospěl k vlastní poetice „pěší metafysiky“. Zde jako jeden z prvních kritizuje modernismus v podobě avantgardistických programů a radikalistických projektů jiného, lepšího světa.

Knížka \'Zvířata jsou naši bližní\' je soubor krátkých kapitol vybraných z děl známých humanistů, filozofů a křesťanských myslitelů. Svým námětem je to kniha na našem knižním trhu nejen do značné míry jedinečná, ale nadmíru potřebná.

Zborník prednášok Českého klubu skeptikov.

Kniha dopĺňa tradičné výklady o platónskych ideách novým pohľadom, ktorý vychádza z ostrého rozdielu medzi tým, čo je možné poznať a tým, čo je možné vytvoriť.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Zborník textov zo 4 českého platónskeho sympózia, konaného v Prahe v dňoch 25.-26. 10. 2002.

Autor svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho \\\\odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se brutality ani cynismu, neboť teprve naprosto svobodný,

Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“. Hledání jeho původního významu je proto odkrýváním charakteru myšlení, které se rozvinulo v Mílétu, a zároveňporozuměním samotné povaze iónského „zkoumání“. Svázanost fysis s aristotelským pojetím

Tato práce stručnou a uspořádanou formou předkládá filozofii stvoření, jež tvoří základ Swedenborgových teologických spisů. Swedenborg vysvětluje podstatu Boha, stvoření a lidstva v pojmech Božské Lásky a Moudrosti, což jsou dva základní aspekty Božské podstaty a dvě základní kosmické síly.

Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie a badatele zabývající se filozofií vědy, ale rovněž pro studenty a badatele v rámci různých přírodovědných oborů, kterým může poskytnout potřebný filozofický nadhled nad vědeckým výzkumem,

Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu. Studie jsou určeny v prvé řadě posluchačům Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. S přihlédnutím k této skutečnosti si studie pojednávající o byzantské filosofii zdaleka nenárokují právo na úplnost v současnosti notně rozlehlé