Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Každý si v paměti uchováváme několik knih, které změnily náš život v klíčových okamžicích, ovlivnily náš pohled na sebe sama i na druhé. Podobně také v paměti světa figurují texty, jež zasáhly do osudů lidstva – možná dokonce víc než revoluce či války. Renomovaný britský spisovatel a novinář vybral z těchto zásadních textů dvanáct děl, která podle jeho názoru pootočila kolem dějin nejcitelněji. Některá

V rokoch 1932 – 1933 zomreli takmer štyri milióny Ukrajincov, ktorých nechal vtedajší režim vyhladovať. Hladomor však predstavoval len polovicu príbehu. V čase, keď na vidieku umierali roľníci, zároveň sovietska tajná polícia zaútočila aj na ukrajinské intelektuálne a politické elity. Kým sa hlad šíril, rozbehla sa ohováračská kampaň a represie namierené proti ukrajinským intelektuálom, profesorom,

Od rozdelenia spoločného štátu Čechov a Slovákov uplynulo už 30 rokov. Kým časť spoločnosti hovorí o úspešnom príbehu dvoch národov, mnohí sa dnes kriticky pozerajú na to, ako vlastne naše spoločné dejiny vyzerali. Bolo Československo od začiatku odsúdené k rozpadu alebo by sme dnes boli úspešnejší spolu? V prvom čísle roku 2023, tridsať rokov po vzniku samostatného Slovenska a 105 rokov po vzniku

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let. Týkají se toho, kdy američtí prezidenti při mezinárodních krizích zvažovali jako první použít jadernou bombu proti SSSR a jeho socialistickým satelitům. Prvním případem byla tzv. berlínská krize v roce 1948.

Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík. Ako sa tam pomestia všetci tí ľudia so svojimi ťažkými batožinami a obrovskými snami? Poľská reportérka Małgorzata Szejnert nás so sebou berie na ďalekú cestu. Prejdeme s ňou celý oceán, aby sme napokon zakotvili na brehu legendárneho Ellis Islandu pri pobreží

Kolektivní monografi e O protektorátu v sociokulturních souvislostech otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace. Jednotlivé studie se soustředí především na tři tematické okruhy: prvním je \"rozpolcené umění\", tedy sama povaha tehdejší existence české kultury (od kolaborující až po

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její

První komplexní popis šestidenní války od americko-izraelského historika a diplomata Michaela B. Orena. Ačkoli arabsko-izraelská válka v roce 1967 trvala pouhých šest napjatých červnových dní, nikdy ve skutečnosti neskončila. Každá krize, která v následujících desetiletích zasáhla tento region, od jomkipurské války v roce 1973 až po současnou válku Izraele s teroristickou organizací Hamás, je přímým

Nové vydání knihy k putovní fotografické výstavě, mapující různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo k vystěhování německé menšiny. Srovnání fotografií z dob, kdy tu převážně žili Němci a srovnání současných pohledů na tatáž místa, názorně ukazuje, co se stane s prostorem, který opustí lidé. Srovnání je i studijním materiálem pro pozorování přeměn kulturní krajiny.

Jedinečná práce na téma moderní Evropy přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla. Časově je dovedena až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI. V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné

Časopis pro dějiny 19. a 20. století.

Today over 12 million people are stateless and millions more are refugees or displaced persons. Mira Siegelberg shows how the much-contested legal category of statelessness generated novel visions of political and legal authority beyond the territorial state, before ultimately empowering the sovereign territorial state as the fundamental source of protection and rights. Two world wars left millions

Publicisté Ľudovít Števko, Marek Mahút a Vladimír Mohorita jsou autory knihy, mapující dramatický vývoj událostí na Ukrajině za poslední štyři roky. Otevřeně a bez politické korektnosti pojmenovává příčiny válečného konfliktu, v kterém ukrajinská armáda bojovala proti vlastním občanům a nečinně přihlížela bestiálnímu vraždění nevinných civilistů fašistickými polovojenskými skupinami. Odhaluje, kdo

Tato kniha si klade za cíl vyplnit mezeru (jednu z mnoha) ve studiu české historie se zaměřením na ostudnou část a to projevy antisemitismu v českých zemích. Tato publikace sleduje antisemitské pamflety na počátku 20. století, jedná se tedy o volné pokračování předešlé publikace o antisemitismu v 19. století. Bohužel pro toto období nebyla sepsána důkladná studie, jako tomu bylo ve Franklově Emancipaci

Česká verze ročenky Terezínské studie a dokumenty. K veřejné diskusi je v ní předloženo deset příspěvků od historiků a badatelů dalších vědních oborů z Čech, Německa, Izraele, Belgie a USA, kteří k nám - v řadě případů na základě nových, dosud nepublikovaných autentických dokumentů - jejich prostřednictvím nabízejí možnost prohloubit si znalosti historie holocaustu českých a evropských Židů a dějin

Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu od starověku až po druhou polovinu osmnáctého století. Publikace ukazuje, že rasová ideologie a rasismus se zrodily během dlouhodobého politického soupeření,

Druhý největší kontinent světa je skutečnou a dosud neobjevenou pokladnicí historie. Neuvěřitelná pestrost prostředí, nejrůznějších druhů krajiny a domovské fauny není tím jediným, čím nás Afrika může přitáhnout. Ve skutečnosti je toto všechno překonáno dechberoucím bohatstvím lokálních kultur, jazyků a národů. Tato pestrost se pochopitelně musela dynamicky odrazit na historických událostech, které

Střední Evropa je nezávislou entitou, historicky ovlivněnou specifickým rozložením politických sil. Středoevropský region je zpravidla přehlížen pro svůj ekonomický a politický vývoj, jeho geopolitický a geostrategický význam je však nepopiratelný. Předkládaná práce se snaží středoevropský region definovat v jeho geografických, ekonomických politických a institucionálních obrysech. Identifikuje jeho

Mýty a legendy Babylónu Autor shromáždil v této knize téměř všechny doposud známé akkadské (babylónsko-asyrské) a dvojjazyčné (sumersko-akkadské) mýty a legendy vyprávějící o stvoření světa a člověka, životě a skutcích bohů a činech pradávných panovníků a legendárních hrdinů, které byly tradovány v mezopotamské Babylónii a Asýrii a přilehlých regionech starověkého Předního východu v období 2. a 1.