Šlechta představovala po staletí tradiční vedoucí vrstvu evropské společnosti a ve starší době byla s příslušností k tomuto stavu spojena i významná privilegia v politické, hospodářské a společenské oblasti. Po přijetí ústavy a zavedení rovnosti před zákonem v podunajské monarchii, jejíž součástí byly i české země, se ale v polovině 19. století šlechtictví proměnilo ve zvláštní druh státního vyznamenání,

Sparťania pretvorili za stáročia svoju domovinu na ojedinelú obec bojovníkov a ich jediným záujmom sa stalo umenie víťaziť. Sparta vďaka tomu zostala (až na krátke obdobia) najdôležitejším a najsilnejším štátom starovekého gréckeho sveta.

Myšlienka, že v dejinách sa nič nedeje náhodou, že všetko je výsledkom tajných machinácií nepriateľských skupín, ktoré všetko manipulujú zo zákulisia, je stará ako história sama. V 21. storočí pritom popularita konšpiračných teórií narastá, sú prejavom nerozumu a odmietania kritického myslenia.

Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu. Autoři monografie na základě zevrubného výzkumu v odborné literatuře, dobovém tisku a v archivech německých, britských, amerických, českých, polských a rakouských ukazují, že bojkot se více či méně projevil ve většině zemí, kde se v minulosti Židé

Střední Evropa je nezávislou entitou, historicky ovlivněnou specifickým rozložením politických sil. Středoevropský region je zpravidla přehlížen pro svůj ekonomický a politický vývoj, jeho geopolitický a geostrategický význam je však nepopiratelný.

Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále \"vynalézá\" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn. Moderní demokracie a s ní úzce spojený národní stát je v zásadě výsledkem experimentování.

Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 17. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově „překladu“ mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha ohledech

Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat. Literární motivy překračování hranic nepředstavují v ději ság pouhé náhodně zvolené epizody, nýbrž odrážejí změny v náhledu pozdně středověkých Islanďanů na vlastní svět.

ublikace připomíná složitou minulost současné běloruské menšiny na českém území. Sleduje působení běloruské emigrace v meziválečném Československu a zjišťuje příčiny i důsledky selhání běloruského národního programu v československém prostředí.

Trenčín je výnimočným mestom. V strednej Európe (východne od Rýna a severne od Dunaja) sa druhé také nenájde.

Atlantída, Thule, Karpaty či Británia? Ako vznikli tieto pojmy, ktoré pravidelne používame?

Učební text Dějiny středověku pro zahraniční studenty je součástí třídílné učebnice určené pro roční přípravu zahraničních studentů ke studiu na českých vysokých školách, především pro přípravu studentů humanitních a uměleckých směrů. Zahrnuje období od rozpadu západořímské říše do počátku třicetileté války a podává základní učivo v rozsahu středoškolské látky.

Současné národnostní konflikty v Evropě mají své dávné historické kořeny. Ty mohou sahat i přes tisíc let do minulosti a proto bez znalosti dlouhodobého vývoje nemusejí být vůbec pochopitelné.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však

Historie tzv. první války za sjednocení Itálie zahrnuje sled dramatických událostí, počínaje nečekanýmipouličními boji během \"pěti dnů v Milánu\" v březnu 1848, přes tažení císařského vojska pod velením polního maršála Václava Radeckého z Radče, vrcholící červencovou bitvou u Custozy, až po bleskovou pětidenní válku v roce následujícím, kdy byl Radeckého soupeř, sardinský král Karel Albert, definitivně

Knižní rarita z 16. století, která pro velkou část Evropy znovu objevila okcitánské trubadúry. Vyšla v Lyonu v roce 1575 zároveň francouzsky i v italském překladu a jejím autorem byl mladší bratr lékaře a astrologa Michela Nostradama.

Autor opisuje záverečnú fázu zápasu o medzivojnovú hospodársku a politickú podobu strednej Európyv rokoch 1936-1939.

Lov byl ve středověku a v raném novověku převažující součástí života aristokratické společnosti a jeho vrcholnou formu představovala jezdecká štvanice se psy na jelena nebo srnce. Šlechtické družiny lovily zvěř především pro požitek či trofeje a zásobování panovnického dvora i velmožských kuchyní přenechávaly lesnickému personálu.

Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století – války, která vedla ke vzniku nezávislého řeckého státu. Provázely ji i další jevy, jako řecké mrhání zahraničními půjčkami či občanské války mezi samotnými Řeky.

Gaius Julius Caesar. Muž, jehož jméno se stalo synonymem moci.