Jak se sokolské hnutí stalo téměř neodstranitelnou součástí české kultury? Jak prostupovalo jejími sférami? Jaký vliv mělo na utváření kolektivní národní identity? To jsou základní otázky, kterými se zabývá publikace Tělo v pohybu. Při hledání odpovědí byla jako jeden z hlavních nástrojů použita interpretativní analýza sokolských kulturních performancí uskutečňovaných ve veřejném prostoru v období

Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování západní firemní kultury v tuzemském kontextu. Oproti jiným publikacím, jež vnímají firemní kulturu jako nástroj řízení a zlepšování výkonu organizace, tato práce reflektuje problematiku firemní kultury

Druhé vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa. Kniha obsahuje závěrečnou část politických dějin první československé republiky a kulturní přehled celého období.

Jako se poledníky neúprosně stahují k tomu pomyslnému bodu zvanému severní pól, tak k němu mířilo i množství objevitelských a vědeckých expedic. Nepřitahoval pouze magnetickou střelku, ale i muže, kteří v touze za poznáním byli ochotni podstoupit jakákoli nebezpečí a obětovat cokoli… mnozíi život.

Kniha predstavuje dnes už zabudnutý rod Lausserovcov, ktorý patril k elitám prešporského a viedenského meštianstva. Dvaja bratia z tohto rodu dokonca stáli na čele Prešporka aj Viedne, dvoch susedných metropol na Dunaji.

Kniha se věnuje zřejmě nejtajemnějšímu tématu z dějin města, které se týká internace kněží v semilské nemocnici v padesátých letech minulého století. Co je pravdy na zvěstech o tom, že zde byli v rámci komunistické Akce K řeholníci a kněží masivně mučeni?

V druhé polovině 50. let přišel do Prahy rock\'n\'roll. Následujících několik desetiletí, maskován termínem big beat (který posléze zmutoval v libozvučnou českou verzi bigbít), významně ovlivňoval kulturní život v metropoli.

Nejúspěšnější učebnice dějin českých zemí se dočkala nového, revidovaného a doplněného vydání. Přehledná příručka poskytuje základní orientaci a shrnuje vše podstatné o našich dějinách na úrovni středoškolských znalostí.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, vnichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému

Skutočný politický triler. Toto nie je fikcia.

Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži.

Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.

Ve čtvrtém dílu \"Erbovní mapy\" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace prezidenta Beneše počátkem října 1938

Autor sa snaží objaviť prvky, ktoré poetizujú text historika, a zároveň ponúknuť nástroje k jeho analýze. Pozoruje, ako historici využívali obrazné pomenovania a rétorické figúry, charakterizuje ich štýl, definuje kompozičné rady a postupy.

Denník Rudolfa Komanderu (1921-1953) je významným dokumentom o ideovom a politickom zápase mladej slovenskej generácie v povojnovej Európe. Zároveň je kronikou Slovenského revolučného odboja, predstavuje autentické svedectvo o počiatkoch formovania slovenskej politickej emigrácie v Rakúsku a Nemecku, vývoji názorov mladej generácie nielen na otázky exilu, ale ja na aktuálny vnútropolitický vývoj na

Další svazek řady českých rytířů.

Kniha pojednává o případu nejproslulejšího českého policejního konfidenta, ale také politického radikála a spisovatele Karla Sabiny (1813–1877). Karel Kazbunda (1882–1982), který svoji práci zpracovával ve 30.– 60. letech 20. století, se v ní jako historik vyrovnával s realitou protektorátního a poúnorového konfidentství. Nedokončenou publikaci z Kazbundovy pozůstalosti editoval Martin Kučera.