Divadelné hry divadelného zoskupenia SkRAT. Morča, Stredná Európa ťamiluje, Paranoja, Umri, skap a zdochni!!!, Nemusím veľa, stačí dobre..., Smutný život Ivana T.

Studie o novodobém vypravěčství, která se opírá o teorie orální kultury, autorského herectví a psychosomatické kondice. Základním inspiračním zdrojem jsou především učení J. Waltera Onga a Ivana Vyskočila, varšavský mezinárodní festival vyprávění a činnost polského souboru Studnia O. Součástí studie jsou také portréty reprezentativního výběru současných evropských vypravěčů.

Martin Porubjak písal veľa, veľmi dobre a o širokom okruhu tém. Z jeho textov by sa dala zostaviť kniha politických komentárov a glos, kniha osobných spomienok na zaujímavých ľudí, s ktorými sa priatelil a spolupracoval, kniha cestopisných čŕt – a samozrejme kniha, a nie jedna, o divadle.

Correspondenz Stiepanek je název konvolutu zhruba stovky dopisů a dokumentů, který leží ve sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby. Obsahuje písemnosti, jež prošly rukama Jana Nepomuka Štěpánka (v letech 1824–34 jednoho ze tří spoluředitelů Stavovského divadla) nebo divadelní kanceláří, v níž působili jeho partneři Ferdinand Polawsky a Joseph Kainz.

Ladislav Čavojský (1932 – 2014) patril ku generácii prvých vysokoškolsky vyštudovaných slovenských divadelných vedcov. Jednou z konštantne prítomných línií v jeho výskume boli analýzy uvádzania inonárodnej drámy do nášho kultúrneho kontextu.

Známy príbeh lásky Princa Slavomíra a Večernice, ktorý majstrovsky napísal náš popredný spisovateľ, básnik, prekladateľ, rozprávkár Ľubomír Feldek. Je plný humoru, romantiky, veršov, kresieb a farebných fotografií z rodinného muzikálu Princ a Večernica, ktorý uvádza Divadlo Nová scéna.

V pořadí již třetí sborník ukázek prací studentů katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU je mnohočetnou pozvánkou ke společnému snění o budoucích filmech. Tyto fragmenty snů však již mají svůj řád, jsou pokusem o jejich výklad, jsou již dovedně a poučeně psány jazykem srozumitelným nejen zasvěcencům z řad filmařů, ale i všem, kteří se zajímají o proces, který předchází vzniku filmového díla.

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje.

Publikace je věnovaná Hlávkově divadelní tvorbě. Ta byla jeho hlavním zájmem, napsal řadu původních her a osobitých autorských adaptací, z nichž některé byly divadelní událostí nejen ve své době, ale hrají se s úspěchem dodnes, jiné zatím zůstávají širší i odbornou veřejností neobjeveny.

Kniha Balet a moderný tanec autorky Susan Au je komplexným sprievodcom pre každého, kto sa potrebuje zorientovať v tanečnej histórii a získať prehľad v tomto umeleckom žánri od klasického baletu cez barokové predstavenia až po avantgardné, etnické tance a súčasné pohybové umenie. Susan Au prehľadne a zároveň živo opisuje veľké osobnosti tanca a významné predstavenia histórie až po súčasnosť.

Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody.

SkriptumAlexeje Pernici, zabývající se fenoménem hry, je rozděleno do dvou rozdílných částí. V první, která je zaměřena hlavně na oblast víceoborového hledání kořenů tří základních herních prvků, má hlavní postavení antropologický přístup ke hře, který postihuje hru v postavení jedné ze sociokulturních univerzálií.

Zborník prác Ústavu pre tančenú vedu pri Hudobnej fakulte Akadémie múzických umení v Prahe.

Reprezentatívna publikácia syntetizujúca poznatky prof. Martina Slivku, popredného znalca slovenského ľudového divadla, ktorý sa danou problematikou zaoberá už viac ako štyridsať rokov.

Koncepcia herectva uplatnená v tvorbe najvýznamnejších českých divadelných režisérov 20. storočia.

Základné dielo o divadelnej komédii, jej zákonitostiach, znakoch, histórii, žánroch, o komických postavách asituáciách komickom jednaní a herectví, irónii, paródii a mystifikácii z pera nášho prominentného teoretika, kritika a dramaturga.

Přehledný exkurz do proměn scénického a vizuálního umění od \'klasických\' představení postmoderních režisérů k performerům zaměřených na experimenty, od performance a performančních umění k instalaci a odtud až k novým médiím.

\'Je to kniha o scénografii, ale díky všem antinomiím a paradoxům, jimiž dokáže neustále obracet známé pojmy a převracet je, jako by tu scénografie byla jen proto, abychom se přes ni a skrze ni dostali úplně jinam. Při čtení - a musím přiznat, že poutavém a také značně zneklidňujícím - jsem měl často pocit, že vstupuji spolu a autorem na pole umělecké tvorby vůbec, a snad i jakékoliv tvořivé činnosti,

Sborníček textů přátel a spolupracovníků nazvaný Červený a černý Boris je jen drobnou reciprocitou za zážitky, kterými přední tvůrce české pantomimy Boris Hybner obohatil své čtenáře a diváky. Je malou poctou k jeho význačnému životnímu jubileu a připomenutím chvil, které už nelze vrátit, ale které přesto přetrvávají v naší paměti.

Autobiografický text významného českého herce - ve formě autentického dopisu - představuje autorovo stylistické mistrovství.Životní zkušenosti, sebeironie, působivá vnímavost, osobitý humor a nadsázka ukazují na hluboký cit, humanitu a myšlenkové bohatství Miloše Kopeckého. Své zakotvení ve společenském kontextu dokládá neotřelým pohledem na dobovou situaci, originálními úvahami, srozumitelnou kri