Poviedky

Esej písaná s ironickým nadhľadom o miznúcom meste na lagúne.

Unikátní, hravá a naučná knížka kapesního formátu představuje čůrání ze všech stran. Od vysvětlení základních principů močení přes jeho historii až k současným stylům a technikám.

Předměstí Olomouce, dnes její městská část Nové Sady, je prostorem, kde se odvíjí děj knihy o rodině zemědělce Císaře. Košatý strom rodiny vytvořilo pět jeho postupně dospělých synů.

Knižní vydání souboru povídek Karla Rady (napsaných v rozmezí let 1985 až 2012) s ilustracemi Petra Pazdery Payneaobsahuje formálně různorodé texty odehrávající se v dobách na sklonku 80. let i po listopadu 1989. Název knihy sice odkazuje, že tematicky kniha čerpá ze sexu a erotiky, nechybí však ani inspirace v rock´n´rollu.

Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé.

Třetí díl obrázkové knihy, která vás donutí přemýšlet o tom, co říkáte, a smát se tomu. Aneb kreslený humor založený na slovních hříčkách, přesmyčkách a tzv. chybném čtení.

Hlavní hrdina, klinický psycholog, se zamiluje do své pacientky; následuje příběh s detektivní zápletkou, plný napětí a nečekaných zvratů, existenciální pointa nakonec všechno obrací naruby. V jedné z hlavních rolí dalšího románu Marka Přibila vystupuje synchronicita, tedy princip akauzálních událostí, které jsou opakem kauzality, čili principu příčiny a důsledku.

Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet.

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými . Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili?

75 fantastických, absurdních a cynických povídek z minulosti, současnosti a budoucnosti. Prozaický debut mladého filmového režiséra a scenáristy.

V rozsiahlom románe Anny Zonovej sledujeme osudy štyroch národne, sociálne i generačne rozdielnych postáv, ktoré zobrazujú tragédiu 20. storočia tak, ako sa odohrala na pozadí moravských Sudetov od 2. svetovej vojny až po šúčasnosť.

Obsahuje sesbírané slogany, anekdoty, citáty, veršíky, absurdní písemnosti, parafráze a kuriózní vzkazy let 50. – 80. minulého století.

Autor, známý z účinkování v nejstarší české skupině Synkopy 61, těží své příběhy jednak z prostředí muzikantského, jednak z prostředí hor.

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň.

Kniha Jana Kameníčka není pouze obrazem životní dezorientace dnešního člověka. Sled událostí, v textu nazíraných jako podobenství současnosti, je bezcílným pohybem \"mezi\", a především cestou ke své vlastní podstatě v příběhu začínajícím i končícím zdánlivým návratem k \"prvotnímu\". Pokusy bezejmenného hrdiny, lépe řečeno antihrdiny, o identifikaci okolního světa se stávají mostem k znepokojivému

Ivan Wernisch se svérázným způsobem pokusil zkomprimovat na poměrně malou plochu narativní útvary, z nichž dokonce jeden každý sestává z jednotlivých, konkrétně nazvaných kapitol, které ovšem povětšinou nepřesahují rozsahem několik řádků. Jsou to přitom příběhy, z jejichž motivů by nejeden spisovatel dokázal skutečně vytěžit látku na rozsáhlý román nebo aspoň novelu.

Výbor z komentářů a úvah tří předních publicistů, spojených s MfDnes, navazuje na knihu Petrušky Šustrové Svět kolem nás. Z mnoha stran i úhlů se zabývají pozůstatky totality a jejími dopady na dnešní společnost, nemoralizují, ale píší o sobě i o nás.

Pavel Horváth nečekaně získal dům v obci zvané Dřímota – zdědil ho po svém otci, kterého nikdy nepoznal. Je dost překvapen, když ho hned po vstupu do zdejšího hostince místní obyvatelé nepokrytě zmlátí.

Druhé desetiletí jednadvacátého století, na které volně navázala neštěstí desetiletí následujícího, se při pohledu zpět nejspíš nestane idylickou momentkou v lidských dějinách, jako jsou například šedesátá léta 20. století. Radek Mikuláš se však ve svých „Vědeckých lekcích“ pro Lidové noviny pokoušel a nadále pokouší běh doby komprimovat tak, aby z něho vystoupily předměty nadějí častěji než jinde