Najsystematickejšia kritička slovenskej prózy súčasnosti, Marta Součková, predstavuje vo vedeckej monografii P/r/ózy po roku 2000 autorský pohľad na poetiku, tematické inšpirácie a širšie kontextové súvislosti v prózach V. Staviarskeho, R. Pupalu, M. Krajňaka, J. Beňovej, O. Štefánika, I. Dobrakovovej a M. Rosovej. Prehľad a skúsenosti autorky získané dlhoročným výskumom, pedagogickou praxou a kultúrnym

Britský fyzik a kosmolog John Barrow je autorem 18 knih určených většinou širšímu okruhu čtenářů. Vesmírná galerie je však v jeho díle něčím naprosto novým a neočekávaným. Autor ji věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde ovšem jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy experimentů,

Textová genetika či genetická kritika, jež se zrodila v sedmdesátách letech 20. století ve Francii a jejímž hlavním střediskem je pařížský Institut pro moderní texty a rukopisy (ITEM), usiluje o obnovení a prohloubení studia textů ve světle jejich pracovních rukopisů. Charakterizuje ji přesun zájmu od textu k psaní, od struktury k procesu, od autora k pisateli či od díla k jeho genezi. Texty a to nejen

Názov knihy hutne vyjadruje, že jej obsah sa týka prirodzeného jazyka v kontexte jeho používania a v svetle náuky o jeho fungovaní v sociálnom živote, ako aj v mentálnom svete jeho nositeľov. Ústredný motív výkladov autora sa spája s termínom racionalita. Z perspektívy určenej týmto pojmom v spätosti s konceptom pragmatika sa osvetľuje pragmatický kontext jazykovedy, jazykové konanie v sociálnej praxi,

Dějiny čtení — kalendárium Ano, čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého bytí na Zemi jsme jako lidstvo strávili mimo čtení. Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální.

Antologie italské renesanční literatury vychází šedesát let poté, co byly ukončeny práce v první fázi jejího vzniku (1959) za editorství profesora komparatistiky na filozofické fakultě UK Václava Černého (19051987). Záměr tohoto velkorysého projektu vstoupil ve známost teprve po publikovaném soupisu jeho díla (1997). Po různých peripetiích s nedokončeným rukopisem se ujal Antologie jako odkazu svého

Paradigmatika spisovné ruštiny je integrálním výkladem tvaroslovného systému spisovné ruštiny na fonologickém základě. Popisuje podrobně aktuální hláskosloví ruštiny a ukazuje dynamiku tohoto systému s koexistencí starších a novějších variant. Fonologický systém slouží pro výklad tvarosloví a ukazuje tak relativní uzavřenost a systémovost ruského skloňování a časování. Práce vychází z aktuální literatury

Třetí, upravené a doplněné vydání učebnice sanskrtu přináší několik změn: vedle uživatelsky příjemnějšího formátu je to především paralelní přepis do latinky u všech vět ve výkladových pasážích, slovíčkách za jednotlivými lekcemi a v klíči. Byly opraveny chyby a výklad byl na několika místech rozšířen. Učebnice je primárně určena studentům indologických oborů, ale díky důslednému užívání transliterace

Tato čtyřdílná gramatika navazuje svými východisky i cíli na jednosvazkovou Akademickou gramatiku spisovné češtiny (Academia 2013). Jejím záměrem je poskytnout nejen lingvistům a učitelům, ale i celé kulturní a vzdělané veřejnosti takový vhled do utvářenosti a fungování gramatiky češtiny jako přirozeného jazyka, jaký odpovídá co nejširšímu spektru jejích forem a funkcí, od nejobecnější roviny po úrovně

Publikace obsahuje soubor textů, které se zabývají teoretickými předpoklady české vizuální poezie 60. let, a tak mezi autory zařazených textových dokumentů – které jsou často roztroušeny po málo dostupných periodikách, výstavních katalozích, nebo zůstaly doposud nevydány –, nemohou chybět jména osobností klíčového významu, jakými byli umělci a teoretikové Jiří Kolář, Bohumila Grögerová a Josef Hiršal,

Táto monografia je prínosom pre slovenskú kultúru (translatológiu, literárne vednou teóriou i skúmanie kultúrneho a literárne-spoločenského vývoja). Prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc. Svedčí nielen o opodstatnenosti výskumnej orientácie Ústavu svetovej literatúry SAV na vývoj slovenského myslenia o umeleckom preklade a problematiku prekladovej recepcie inonárodných literatúr, ale aj o systematickej

Čtenář Toma Jonese se ocitá v nebezpečí, že si „srazí vaz vinou jistého popisu“, vypravěč jej však ujistí, že tomu šťastně unikne: Fieldingův čtenář se zaraduje, leckterý jiný možná usoudí, že mu takové riziko nehrozí, protože popisy stejně přeskakuje. Autorky publikace popisy vždycky četly se zalíbením, protože mnohé z nich se jim v průběhu čtení stávaly „viditelnými“. Tato čtenářská zkušenost se

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána

Táto kniha rekonštruuje slovenskú literárnu kritiku v medzivojnovom období, predovšetkým v jeho druhej polovici. Je venovaná štyrom osobnostiam: Jánovi E. Borovi, Michalovi Chorváthovi, Jánovi Igorovi Hamaliarovi a Alexandrovi Matuškovi. Spájala ich myšlienka modernizácie kultúry kritickým myslením. Hamaliar chcel inovovať skokom. Chorváth cez archaické zdroje. Bor imitáciou a Matuška vizionárstvom.

U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika prof. Martina Hilského přináší tento svazek soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval s největší soustavností: dílu Williama Shakespeara, otázce překladu a anglo-saskému modernismu. Sestavil Ladislav Nagy a Martin Pokorný. Autoři a

Netográfia, netorika és netnyelvészet: a tudomány három klasszikus területének (etnográfia, retorika, nyelvészet) új minőségi közegben, a digitális térben való megjelenése. A digitális (információs, technokulturális) világban mindennek megvan az előzménye, viszont minden más. A kötet négy fő részre oszlik: netnyelvészet, netnyelv, netfolklór, netember. Az egyes fejezetek részletesen bemutatják az új

A következtetés, amelyre Margócsy István cikke az Arany-emlékév kapcsán kifutott, Ady, és tetszőlegesen behelyettesítve, valamennyi klasszikus szerzőnk kapcsán érvényes: „Újra kellene olvasni Aranyt! [vagy Adyt ect.] – s nem az iskola szemével! – hányszor hangzott már fel a kegyes óhaj, s hányszor maradt meghallgatatlanul. Pedig, úgy vélem, nincs más megoldás: újra kell olvasnunk a magunk számára Aranyt

Kniha Lesley Milroyové a Matthewa Gordona je úvodem do problematiky variační sociolingvistiky. Její předností oproti jiným úvodovým sociolingvistickým publikacím je umné propojování teoretických aspektů se zcela praktickými výzkumnými požadavky. Prostor je věnován jak obecným metodologickým otázkám (stavba vzorku, sběr dat atd.), tak i konkrétním otázkám analýzy a interpretace dat (fonetických, gramatických,

Projekt TOP 5 sa zameriava na výskum súčasného slovenského umenia s cieľom priniesť informácie o nových podnetných dielach slovenskej poézie a prózy vydaných vo vybranom kalendárnom roku, tentoraz s vročením 2018. Deviate pokračovanie antológie už píše svoju vlastnú tradíciu a od roku 2012, keď vyšlo prvé vydanie, postupne zmapovalo literárnu tvorbu v rokoch 2010 – 2018. Za rok 2018 boli vybraté a

Úspěšná a vyhledávaná mluvnice vychází v rozšířeném a upraveném vydání. Je určena pro češtináře, vysokoškolské studenty češtiny a příbuzných oborů i pro další vyspělejší zájemce o český jazyk. V knize je podán výklad jazyka jako systému a jeho užívání v řečové praxi. Publikace není pouze běžnou mluvnicí, její pojetí je širší - zahrnuje i charakteristiku češtiny, její porovnání s jinými jazyky, široce