Publikace je prvním textem z pera současnýchliterárních vědců Korejské republiky přeloženým z korejštiny do češtiny. Podle slov autorů je určena především širšímu okruhu laických čtenářů se zájmem o problematiku, příp. začínajícím studentům koreanistiky.

Publikácia analyzuje dielo spisovateľky Muriel Sparkovej.

V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů, vzpomínky jsou detailnější, čím bližší vztah autorka s danou osobou má.

Deník spisovatele představuje dílo, jemuž doposud není v ruském a obdobně ani v českém a slovenském prostředí věnována stejná pozornost jako Dostojevského románům. Předkládaná monografie je tvořena sedmi kapitolami a o pozdním díle ruského spisovatele pojednává ze čtyř aspektů: žánrového, tematického, motivického a recepčního.

Publikace etnoložky Anny Veliké je věnována dějinám bádání o lidové pohádce ve středoevropském prostoru. Po teoretické stránce vychází text z problematiky žánru evropské lidové pohádky, jeho definice a znaků.

Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ.

Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry.

Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy. Po obsahové stránce se práce věnuje hlaholským textům v církevní slovanštině a staré češtině.

Poutavá kniha portrétních studií romanistky Lucie Tučkové (1981) je osobitým vhledem do moderní české literatury s přesahy do 19. století a také do francouzské a italské oblasti. Autorka se přibližuje ke spisovatelům, kteří ji hluboce oslovují, a vybírá si podstatná témata, která nebývají v jejich díle na první pohled zřejmá, anebo se s nimi literární kritika doposud mnoho nezabývala.

Novátorská popularizační kniha o slovníkářství byla vytvořena především kolektivem pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK. Uvádí zájemce o tuto disciplínu do aktuálního bádání i praxe.

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční.

Co si představit pod pojmem literární dandysmus ? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových ? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d\'Aurevillyho a Baudelaira

Na rozhraní súčasnej kognitívnej vedy a literárnej vedy vznikajú vo svete práce, ktoré umožňujú novým spôsobom premýšľať o tvorbe a percepcii umeleckého diela, o vnímaní, emocionalite, myslení a imaginácii. Autori monografie sa podujali tieto podnety spracovať a súčasne poukázať na ich použiteľnosť v literárnej vede i na nové impulzy, ktoré kognitívnou vedou inšpirovaná literárna veda môže priniesť

Poetizmus je v zahraničí jednou z najoceňovanejších súčasti pôvodnej českej kultúry po roku 1918. Básne Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta alebo Konstantina Biebla, výtvarné práce Toyen a Henricha Štyrského a teoretické koncepty Karla Teiga získali renomé po celom svete.

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach.

Druhý díl ediční řady monografií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Filologické studie je věnován jazykům literatury v nejširším smyslu slova, a to jazykům literatury umělecké (1. kapitola) a literatury neumělecké (2. kapitola), zvlášť bylo přihlíženo k aspektům mezigenerační komunikace. Název monografie Medium et scopus (tedy v překladu Médium a cíl) odkazuje na skutečnost, že jazyk obecně

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenáč doložil knihu - a tento svět je zrušen.

Topos lesa fuguruje v množstve významných diel a stáva sa dôležitým kompozičným a významotvorným činiteľom. Topos je tu chápaný ako \'miesto s príbehom\'...

Zborník je svojho druhu prvým komplexnejším uchopením problematiky sna minimálne v slovenskom umenovednom priestore.

Dve úvahy literárneho historika a spisovateľa \'Kafkológa\' Františka Kautmana.