Autorova pátá knížka v pořadí. Jako jediný tiskový mluvčí každou svou tiskovou zprávu obohacuje vtipnými veršíky.

Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství. Psané Heryánovým osobitým způsobem, zalidněné svéráznými postavami z jeho okolí, plné soucitu, vhledu do potřeb současného člověka a naděje v to, že nad vším stojí Láska.

Vít Kremlička a jeho sebraná drobná próza. Málem čtyři dekády „života s vínem“. Z undergroundu k patafyzice a dada – a zase zpátky.

Jakkoli se v povídkách Kateřiny Rudčenkové mění místo, prostředí a čas, jejich hrdinky jsou pokaždé variantou jí samotné. Komplikované a neuspokojivé vztahy s muži střídají cesty po světě, ale především cesty do vlastního nitra skrze rozšířené stavy vědomí.

Čtyřicetiletý scenárista Sebastian se probudí po úrazu z narkózy a zjistí, že si nedokáže vzpomenout na několik měsíců svého života. Pomoc s rozpomínáním mu nabídne jeho ošetřující lékař, který se dle svých slov zabývá celostním přístupem k medicíně, kontakt z vnějším světem mu zprostředkovává mladá sociální pracovnice Zoe.

Dvě kratší prózy. První je lehce humorným ohlasem na prodělanou operaci srdce autorky a druhá splétá specifické problémy nekonvenčních seniorů v dramatickou zápletku.

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti.

Kastelánka poštátneného zámku dostane v sedemdesiatych rokoch minulého storočia list od bývalého majiteľa: grófka Sofia zomrela a chce byť uložená v zámockej kaplnke. Napriek smutným časom sa bývalé služobníctvo rozhodne splniť posledné grófkino prianie.

Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a?vydávání Kocourkova díla. Všechny tři texty spadají do autorovy tvorby „před“ jeho známějšími – a dodejme, že již vydanými – novelami a?romány (mj.

Nejosobnější kniha autora. Přestože není primárně o něm, ale o jeho blízkých, věcech mezi nebem i zemí a tichu.

Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání.

Druhý svazek spisů přináší všechny povídky z prvního vydání knihy Nevěsta, v exilu vydanou povídkovou knihu Hlavou proti zdi, texty publikované pouze časopisecky a zejména dosud nevydané povídky z autorových rukopisů. Ve svých prózách se Grosman vrací na Slovensko doby meziválečné a válečné, zachycuje poválečnou všednodennost a evokuje život v Izraeli v letech sedmdesátých.

Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z figur

Hrdinou komedie Posel hydrometeorologického ústavu je člověk, který neodolá pokušení mystifikovat posluchače v rozhlasovém vysílání a vydává se za jiné osoby. Dokáže obalamutit nejen posluchače, ale i samotné redaktory.

Po čtenářsky úspěšných pamětech Staši Fleischmannové vycházejí Sny její sestry Olgy (* 1919), vynikající fotografky. Její záznamy snů se vyznačují věcností a milou atmosférou.

Příběh, který leží před vámi, je do jisté míry románem o ženách a pro ženy. Příběh dlouhé cesty hledání, nadějí a tvrdého vystřízlivění.

Román - koláž, pozostávajúci z korešpondencie a dokumentov, skutočných ifabulovaných, z motívov niektorých Haškových poviedok a historiek... Zachytáva takmer všetky životné peripetie a osudy dobrodruha humoristu J. Haška.

Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev - vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna

Román o fotografovi Františku Drtikolovi. Napadlo vás někdy, jak by vypadal příběh napsaný paprskem světla?