Nový román L. Vaculíka rozpráva o tvrdo romantickej ceste na Praděd, zároveň i symbolickou výpravou do minulosti ľudí a krajiny..

Výbor divadelních skečů z legendárního surrealistického cyklu, v němž černý humor pokládá na lopatky nejen každého z Vás!

Byť to může znít sebepodivněji, to jediné, co může momentálně dát Evě Petry Soukupové pocit svobody, jsou smažená kuřecí křidélka – alespoň to si myslí její nejlepší kamarádka Renata. V případě Karla, hlavního hrdiny povídky Petry Dvořákové, je situace mnohem jednoznačnější.

První souborné vydání surrealistického románu Vítězslava Nezvala (1945) a nedávno objevené filmové povídky Ester Krumbachové (1967), mimořádně působivé literární předlohy legendárního snímku Jaromila Jireše - Valerie a týden divů (1970). Valerie a týden divů je příběhem, který je možné přečíst za odpoledne a se stejným zaujetím se k němu zas a znovu vracet. Na ploše sedmi dní přibližuje svět dospívající

Jednu březnovou sobotu je v Ďáblickém háji nalezena postřelená mladá dívka Michaela. Zůstává v bezvědomí a policii se nedaří vyšetřit, kdo čin spáchal a proč.

Výtvarník Petr Nikl vedle svého talentu výtvarného má i mimořádný dar literární. Jeho knihy vždy kombinují stránku literární a výtvarnou.

Patnáctiletá Kristýna se touží stát herečkou a odejít z Přerova. A překvapivě se zdá, že tento sen má na dosah.

Dvanáct autorů a jejich svědectví o tíze svobody. Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec?

Jsme v jednadvacátém století, ale v zamlžených a drsných Jeseníkách se do nelítostného zápasu na život a na smrt pouštějí dva muži nadaní schopnostmi, které si spojujeme spíše s pradávnými kouzelníky. Román Senzibil Markéty Pilátové rozehrává příběh dvou senzibilů obdařených těžko vysvětlitelnou silou, kterou každý z nich využívá jiným způsobem.

Lidský život v kostce. Od prvního nádechu k poslednímu, jako bychom byli odnepaměti určeni k zapomínání.

Přežít ještě neznamená žít „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá.

Milena Slavická se ve své třetí prozaické knize (po Povídkách jamrtálských a Hagiboru) rozhodla v sedmi povídkách pohlédnout na témata slavných románů mužských autorů s hlavními mužskými hrdiny jakoby z boku, pohledem vedlejších, „nevýznamných“ ženských postav. A tak tytéž problémy můžeme sledovat „neprivilegovanýma“ očima.

Nejsem a nikdy nebudu Tom Cruise... Já jsem Mára, Docent ze sportovního baru, jednooký král mezi slepými, hvězda v kruhu ztracených, říká jedna z postav této knížky.

Náš pes sa s nami túlal po javiskách sveta a zistil, že väčšina z toho, čo sa hovorí o rasách, nie je pravda. Nemecký doberman, francúzsky pudel alebo český jazvečík nie sú takí, ako sa všeobecne verí.

… ptají se spisovatelka a lékař a vzájemně konfrontují své vzpomínky na mládí. Prožívali je vpředválečné a válečné době..

Život v Sudetech, v údolí mezi Šumavou a Novohradskými horami, nebyl nikdy snadný. Autor vede čtenáře do světa ohraničeného ostnatým drátem, odkud museli původní obyvatelé po 2. světové válce odejít a kde noví přistěhovalci nezapustili kořeny dost hluboko.

Dvacet uvedených povídek nepopisuje jen dvacet zvířecích osudů, ve kterých se ústředními postavami děje stávají hroch, slon, tygr a řada dalších zvířat, chovaných v pražské zoologické zahradě. Podmínky pro život ve volné přírodě se pro drtivou většinu těchto dokonalých tvorů rok od roku zhoršují.

Dramatický, hluboce lidsky pojatý a dojímavý životní příběh ženy, která ztrácí, trpí a znovu hledá. Autorka nevšedním způsobem a citlivým jazykem nahlíží do lidské duše a kreslí příběh, který se bezpochyby dotkne každého vnímavého čtenáře.

V knize sepsala autorka (*1920) všechno, co jí babička vyprávěla o svém dětství v druhé půli 19. století na usedlosti Juliska v pražských Dejvicích, na jejímž místě dnes stojí stadion. Čtyři děti rodiny Martinů tam prožívali pěkné dětství plné her, dobrodružství i nebezpečí, ale pod láskyplnou ochranou dospělých.

Knihkupec, básník a prozaik Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony.