První díl unikátní trilogie Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt mapuje historii československého státu v letech 1939-1941, od plánování německé invaze až po období tuhého heydrichovského režimu, kdy všechna naděje na svobodu zdánlivě pohasla. V knize najdete na 1 800 dobových snímků, z nichž mnohé bude moci veřejnost spatřit vůbec poprvé. Fotografie, pohlednice, vyhlášky nebo novinové výstřižky

Známý historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány a ideologicky zneužívány. S vypuknutím Pražského povstání zanikl Protektorát Čechy a Morava, neskončily však jeho dějiny. Jejich součástí je i tzv. druhý život protektorátu,

Historie potlačovacího aparátu nacistického Německa, soustředěného pod křídly organizace SS, se i mnoho desetiletí od skončení druhé světové války stále těší značnému zájmu odborné i laické veřejnosti. Jeho brutalita i výkonnost vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací. Autoři ve svém výzkumu postupovali podle hierarchického členění potlačovacího aparátu a zaměřili se na špičky represivních

Německé tajné služby a ozbrojené síly spřádaly v letech 1939–1945 množství různých plánů: některé byly realistické (a také se uskutečnily), jiné vykazovaly spíše velikášské či fantastické rysy. Nacisté chystali například invazi na Island nebo do Severního Irska, přepadení Švýcarska či Gibraltaru, připravovali rozsáhlé sabotážní akce zaměřené na infrastrukturu USA a možná dokonce plánovali i únos Churchilla,

Druhá svetová vojna bola skutočne globálnym konfliktom. Bojovými operáciami boli zasiahnuté (azda s výnimkou Antarktídy) všetky kontinenty a oceány. Okrem svojich hlavných bojísk mala aj viacero dnes už polozabudnutých bojísk a kampaní??: Sýria, Irán, Grónsko, Východná Afrika… Táto kniha sa však venuje bojom a epizódam, ktoré poznajú len skutoční znalci?: dvom útokom na Dakar, gabonskej a čadsko-líbyjskej

Osudy vědců perzekvovaných za nacistické okupace a během druhé světové války byly dosud české veřejnosti předkládány zpravidla výběrově a bez adekvátního historického zhodnocení. Tuto mezeru se dlouhodobě snaží zacelit systematický výzkum Centra dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, jehož výsledkem je i dvousvazkový slovník, který přináší první souborný biografický přehled přímých obětí z řad

Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil. V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně

Wehrmacht neboli německá armáda, kterou vybudovali nacisté a s níž vedli druhou světovou válku, se už dlouho těší neklesajícímu zájmu čtenářů. Nejnověji se tomuto tématu věnuje graficky nadstandardně zpracovaná publikace předního českého historika Františka Emmerta. Kniha přehledně a za doprovodu téměř dvou set dobových, z velké části dosud nepublikovaných fotografií mapuje vývoj německé armády od

uto publikáciou chce autorská dvojica priblížiť vojenskopolitické pozadie, ako sa kreovala spojenecká pomoc pripravovanému povstaniu na čs. území, resp. SNP. Paralelne s tým chce stručne zmapovať a zhodnotiť rozsah a priestorovú operačnú činnosť 15. americkej leteckej armády v hĺbke okupovanej Európy, nad územím Slovenska v r. 1944-45 a zhodnotiť význam činnosti amerického OSS a britského SOE na povstaleckom

Bruno Sutkus (1924–2003), pocházející z litevsko-německé rodiny usazené ve Východním Prusku, působil za druhé světové války jako odstřelovač v 68. pěší divizi wehrmachtu a za pouhých šest měsíců na frontě prokazatelně zneškodnil 209 sovětských vojáků – rekord, který v německé armádě patrně nemá obdoby. V této autobiograficky laděné knize Sutkus detailně popisuje své zážitky z války, založené na pečlivě

Toto město na východě Domažlicka mělo i se svým nejbližším okolím velké štěstí, že se v posledních dnech války nestalo dějištěm jedné z posledních bitev 2. sv. války na českém území, s těžkými materiálními škodami i ztrátami na životech! Nejsilnější a nejvíce bojeschopná německá jednotka – 11. pancéřová divize wehrmachtu, součást skupiny armád Mitte generála-polního maršála Schörnera, představovala

A fiatal magyar történésznemzedék egyik legkiválóbb tagjának - a Benes csehszlovák elnökről írt nagymonográfia szerzőjének - úttörő vállalkozása: a Horthy-korszak külpolitikájának új és korszerű, ideológiamentes feldolgozása. A 2012/13-ban megjelent első két kötet után most a harmadik kötetben a négyéves Gömbös-érát és közvetlen előzményét mutatja be a szerző: kitér a hagyományos olasz orientációra,

Tuto antologii nejlepších i „normálních“ odstřelovačů druhé světové války sepsali vojenští historici i profesionálové, kteří mají k odstřelovačům blízko, nebo jimi dokonce sami byli. Každý z autorů předvádí vybraného odstřelovače jako plnokrevnou osobu a při popisu jejich smrtelně nebezpečné práce často uvádí detaily, jež dosud nebyly publikovány. K nejslavnějším postavám, o nichž tato unikátní kniha

Počátkem května 1945 se na území Českých zemí nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení - skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují příslovečné bílé místo českých dějin. V důsledku poválečné oficiální komunistické teze o včasném příchodu Rudé armády totiž jen málokdo ví, jak zásadní byla úloha Českého květnového povstání,

V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti a kolem stovky posledních dopisů, které mohli napsat příbuzným. V rámci projektu dokumentace této skupiny Ústavem pro studium totalitních režimů ČR a Památníkem

Proč v současné době narůstá zájem o paměť, vzpomínky a vyprávění očitých svědků historických událostí? Lidé se vydávají na místa paměti, pátrají ve velkém po osudech svých předků. Čím je nárůst obliby fenoménu historické paměti způsoben? Autor v knize Promluvili o zlu předkládá zamyšlení nad vzájemným vztahem dějin a paměti. Práce však není jen teoretickou úvahou, ale také nevšední interpretací vzpomínek

A náci Németországban Schutzstaffelnek nevezték. A világ a rettegett SS-ként ismerte meg - a Harmadik Birodalom leghűségesebb és legkönyörtelenebb erőszakszervezeteként. Kezdetben csak egy politikai verőemberekből álló kis osztag volt. Mégis, 1935 végére az SS magához ragadta Németország összes rendőrségi és belbiztonsági hatáskörét - a kis falvak \"csendőreitől\" kezdve egészen a politikai titkosrendőrségig

„Egy amerikai katona a szövetségesek arcvonalán az egyik bokor mögül kémlelte a Brenta folyó völgyét – a hegyek fák borította lábainál szétszórt tanyák festői látványa tárult elé. A dombvidék tele volt német ejtőernyősökkel. Az ellenséges vonalak felől többen is egyenesen az amerikai közlegény felé tartottak: fél tucat partizán, fegyverrel a kezében, egy jobban öltözött, fegyvertelennek tűnő civil,

BOOK 12 OF THE LADYBIRD EXPERT HISTORY OF THE SECOND WORLD WAR, FROM AWARD-WINNING HISTORIAN JAMES HOLLAND Featuring stunning illustrations from Keith Burns, bringing the story to life in vivid detail Why did Japan decide to attack at Pearl Harbour? What was the Japanese vision of a Greater Asian Co-Prosperity Sphere? How did the American strategy turn the tide against Japanese offensives? Uncover

Alighanem még sosem gyűlt össze annyi híres író és újságíró egy fedél alatt a világ minden részéről, mint 1946-ban Nürnbergben. John Dos Passos és Erika Mann, Erich Kästner és Martha Gellhorn, Willy Brandt és Markus Wolf: azért jöttek, hogy tudósítsanak - a háború és a holokauszt rémtetteiről, amiket a bíróság ott tárgyalt. A Faber-Castell-kastélyban laktak és írtak, vitatkoztak és táncoltak, ittak