V zbierke Len tu žiť ponúka Šidlík básne, ktoré tentoraz pochádzajú z obdobia rokov 2006 – 2012. Rozvíja v nej svoju svojráznu a decentnú poetiku, zachytáva rytmicky plynúce okamihy často prežívané vo vzťahu k nežnému pohlaviu. Pravdaže, všeličo z nich zostáva nedopovedané. Z autorovej tvorby možno vytušiť aj inšpirácie japonskou či čínskou básnickou tradíciou. A k takýmto básňam, hoci na prvý pohľad

Genézu niektorých textov si už nepamätá nikto, pri iných sa vybaví nejasný záblesk a pri niektorých je ťažké nájsť zhodu, lebo ako hovorí Bene: začíname viesť s Lyrikom tisíc debáto jednotlivých skladbách, počúvame ich nanovo, niektoré sme nepočuli už pár rokov, na iné sme zas celkom zabudli a pri ďalších sa nevieme zhodnúť, že ako to vlastne naozaj bolo, a spomeniem si na svojho veľkého obľúbenca,

Henri Michaux (1899-1984) je jedním z největších básníků dvacátého století. Jeho poesie je tvrdá, někdy až krutá. Michauxovy texty jsou jakoby vyryty do stromu, do vyschlé půdy, do kamene.Zároveň je však Henri Michaux úžasně vnímavý ke každému šumu, k hučení moře, větru, k zašustění křídel ptáka v letu, k chvějícím se listům stromu. Surové záznamy, jakoby ve stavu zrodu, skvrny slov, trsy slov, krystaly

Debutová poetická kniha prináša fascinujúci obraz katastrof, úkazov a kalamít v novodobých dejinách. Revoltujúce oceány, skaly a sopky, tento širší obraz a príbeh novodobých dejín prináša poetka v tradícii veľkých krajinárskych maliarov a organicky ich prepája s príbehmi samotárov mužov a žien, neznámych svätých, ktorí prežívajú na troskách týchto katastrof.

Eseje této knihy, jejímž autorem je básník a filozof Josef Hrdlička (1969), vycházejí z teze, že přirozeným životním postojem člověka je osamělá chůze v krajině. Kontinuita chůze, jež může být fyzickou analogií kontinuity duševního života, otevírá způsob pohledu na věci a ukazuje některé jejich stránky, které běžně zůstanou v pozadí.

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace.

Jedná se o sbírku básní z velké části duchovního obsahu, který je podáván civilní formou, srozumitelně, běžnými prostředky. „Prosté je mohutné“ – tak zní sice nevyslovené, ale stále demonstrované krédo autorského úsilí básníka, pro něhož pojem duchovna splývá s kulturou.

Andrés Sánchez Robayna je básník, který jako by své verše lovil ze vzduchu. Čirost tohoto živlu zná z rodných Kanárských ostrovů i z cest do Řecka důvěrně.

Konvergence všech tří částí básnické sbírky „Duše, Krajina, Lidé“ je naplněna časem, který nelze nikdy popřít, protože imaginace slov a příběhů nacházejí svou živnou půdu právě v jeho nesčetných proměnách. Dialogy, otázky a odpovědi v načrtnutých příbězích i pouhých momentkách, ukrývají mystickou uzavřenost, chladnou přesnost, hravost, ironii.

Antologie českých básnířek 1857—2014.

Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (1884–1968) vzdává hold umělci, jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř neznámá. O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky a uchovateli jeho díla; Brodova vlastní rozsáhlá tvorba však bývá neprávem opomíjena.

Krajanská poezie která radostně vnímá naši českou současnost. Aurorova čtvrtá sbírka.

Kolekcia meditatívnej lyriky je výberom toho najkrajšieho z rozsiahlej poetickej tvorby popredného súčasného básnika. Báseň je preňho nástrojom hľadania a pomenúvania hodnôt, duchovna, zmyslu života, pokusom o vypovedanie príbehu o ľudskom osude, v ktorom sa nadčasové pretína s reflexiou súčasnosti a jej neduhov, nešvárov, kríz: S tečúcou vodou pod jazykom hľadáme zajtrajšie ráno.

Reprezentativní výbor mladého nadějného a již veleúspěšného lotyšského básníka jak jej vypravil a přeložil Pavel Štoll. Výbor je členěn chronologicky podle autorových básnických sbírek: Ledoborci (básně z let 1997–2000), Tvaroh se smetanou (2000–2004), Já (2004–2008), My (2001–2011) a Dospělí (2008–2011, lotyšsky dosud nevyšla). Vydal sbírky Ledoborci (Ledlauži, 2001, rozšířené vydání 2009), Tvaroh

Knížka říkanek, čert ví, zda pro děti či rodiče. Známý ilustrátor Jaromír.

Poslední básnická sbírka Františka Listopada (1921) je prodchnutá záznamy všednodenních zážitků. Autor více než jindyreflektuje stáří, bolesti spojené s nemocemi a hlavně ubíhající čas.

Výbor z básnické a písňové tvorby předního francouzského spisovatele přeložil, uspořádal a doslovem opatřil Jiří Dědeček.

Slovenská romantická poézia je svojská, svojho druhu jedinečná a zanechala po sebe trvalé stopy. Autor výberu Cyril Kraus si všíma najvýznamnejších predstaviteľov romantizmu a prezentuje ich najdôležitejšie diela. V krátkych uvádzacích štúdiách vysvetľuje rôzne smerovanie romantickej poézie. Publikácia je určená predovšetkým študentom, poslúži ako pomôcka k maturite i k príprave na vysokú školu

Poézia Maše Haľamovej. Tvar vystavaný krehkou a zároveň pevnou a presnou rukou. Ako že aj nežnosť má svoju kontúru. Takýto tvar má šancu pretrvať svoj čas a komunikovať s budúcnosťou. A on to aj urobil. Tretí zväzok edície je venovaný 100. výročiu narodenia stálice slovenskej poézie – Maše Haľamovej. Autorky lyricky krehkých, úprimných, nepatetických veršov, s hlboko prežívaným citom. Výber obsahuje

„Sú knihy, ktoré hoja bolesti. Sú knihy, ktoré rozvášňujú. Knihy múdre, i nahlúple. Knihy pre verných, i neverných čitateľov. Knihy na počúvanie. Na vzlietnutie. Knihy zažité a knihy ako pridaná hodnota bežnej knižnice. Knihy, ktoré milujeme po celý život, ale aj také, na ktoré zabudneme. Sú knihy, ktoré často citujeme, prenášame v duši z miesta na miesto, vláčime v duchovnom batohu, nosíme pri sebe