Základné vývojové tendencie slovenského myslenia o preklade.

Kniha přináší původní soubor filosofických, estetických a literárněteoretických pokusů o výklad díla Samuela Becketta od českých i zahraničních autorů, mimo jiné od významného divadelníka a Beckettova spolupracovníka Stana Gontarského nebo od proslulé literární teoretičky z Berkeley Ann Banfieldové. Různorodost teoretických východisek (těžícíchz kontinentální i analytické myšlenkové tradice) a mezioborový

Publikácia (skriptum pre študentov) má slúžiť ako praktická príružka “pri zorientovaní sa v čítaní diel Jána Dunsa Scota”. Publikácia nepredstavuje osobný postoj autora k filozofii Dunsa Scota, ale len akoby z pohľadu “nestranného pozorovateľa” predstavuje Scotove myšlienky a postoje. Žiaľ, v skutočnosti nedáva ani orientáciu v Scotových dielach, ani ich nepredstavuje.

Tato publikace poprvé zveřejňuje – ve výboru – deníky Anny Lauermannové-Mikschové (1852–1932), která jako spisovatelka vystupovala pod jménem Felix Téver a vedla literární salon ve svém domě na Jungmannově náměstí v Praze. Dochované deníky, pokrývající období let 1872–1929, přibližuje také úvodní komentář editorek.

V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší nedávné

Kniha Samota uprostřed davu. Charles Baudelaire a české umění vychází k básníkovu dvoustému výročí narození.

Pisateľovo \"málobranie\" (slovo je z názvu jednej moravsko-prírodno-vinárskej básne J. Skácela) chce byť drobnou poctou autorom, ktorých texty roky sprevádzali jeho čítanie slovenskej literatúry, resp. aj prácu s ňou. Cez zvolené synekdochy kritického písania A. Matušku a M. Hamadu, ako aj umeleckého a kritického písania D. Tatarku má ambície \"mikrologicky\" priblížiť niektoré z peripetií modernej,

Ladislav Ťažký začal svoju životnú dráhu pod jedľami čiernobalockých hôr, v jednoduchom dedinskomprostredí. V mládeneckom veku ho ošatili uniformou a odvelili urýchlene dospievať v prostredí všeľudských konfliktov druhej svetovej vojny.

Literárni historici Jozef Minárik a Ján Mišianik za sebou zanechali úctyhodné vedecké dielo, ktoré je dodnes podnecujúce a inšpiratívne, a v mnohých ohľadoch stále východiskové. Obaja bádatelia boli svojho času vedeckými pracovníkmi Ústavu slovenskej literatúry SAV (Doc.

Nová, žánrově mnohotvárná publikace hudebního skladatele a esejisty Petra Kofroně. Překvapivá kompozice knihy, jdoucí od hudebně-teoretického výkladu „Jednoduchost a naivita v hudbě“ k finální hříčce „Nebeský Ferda Mravenec“, navádí čtenáře ke hře: jaká pravidla asi bude mít příští kapitola?

Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla.

Co si představit pod pojmem literární dandysmus ? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových ? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d\'Aurevillyho a Baudelaira

Kniha ruského bohemisty Olega Maleviče (1928–2013) V perspektivě desetiletí shrnuje třicet studií napsaných od šedesátých let minulého století po závěr autorova života. Jde o výběr autorský, rozdělený na část teoretickou a historickou.

Strhující deník filmového vědce, kritika a esejisty Jiřího Cieslara ze sklonku jeho života. Cieslarův deník je psán s hlubokou znalostí deníkového žánru (Cieslar je autorem obsáhlého svazku Hlas deníku), současně však je zcela upřímný a pravdivý, psaný bez postranních dvířek a bez jakéhokoli předstírání.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 – a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou – která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultuře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem,

Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, jenž patří mezi ústřední osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična.

Angelika Corbineau-Hoffmannová (1949), profesorka srovnávací literatury na univerzitě v Lipsku, je uznávaná komparatistka, která zvláštně v posledních letech vydala četné a významné publikace. Cílem je seznámit začínající studenty srovnávací literatury s nejdůležitejšími otázkami a koncepty oboru.

Súbor štúdií vznikajúci v priebehu tridsiatych a štyridsiatych rokov 20. storočia, je bezpochyby jednou z najvýznamnejšíchkníh, aké boli dielu Markíza de Sade venované.

Jubilejní sborník pro hispanistku Annu Houskovou obsahuje osm odborných romanistických studií a úvodní text Václava Jamka, přeložený z jeho francouzsky psané knihy Závoj z popela. Příspěvky zaměřené na hispánskou, brazilskou, italskou a francouzskou literaturu se zabývají jevy, které svědčí o střetání vlivů na švech kulturních tradic a vypovídají tak o prostupnosti i svébytnosti národních literatur

Rozbor ranej poprevratovej tvorby Jána Hrušovského v širšom kontexte európskeho modernizmu pôsobí popri doterajšom obvyklom expresionistickom posudzovaní Hrušovského tvorby objavne a novátorsky.