Vybrané kapitoly z dialektológie vznikali ako doplnková študijná literatúra a podkladový študijný materiál k predmetu dialektológia. Ich tvorba bola motivovaná potrebami študentov študijného programu učiteľstvo slovenského jazyka a literatúry (v kombinácii) FF Kat. univ. v Ruž., a tie boli v podstate dovjakého charakteru: mať pri príprave na vyučovaciu hodinu k dispozícii aktuálne učebné texty s funkciou

Kniha Základy psycholingvistiky představuje klíčové otázky psycholingvistického bádání. Poutavou a zároveň srozumitelnou formou se tak zabývá osvojováním jazyka u dětí i tím, jak se učí jazyky dospělí, zaměřuje se na to, jak produkujeme a zpracováváme řeč, a v neposlední řadě věnuje pozornost složitým otázkám biologického založení jazyka.

Vedecká monografia Dimenzie slovenskej etymológie prináša autorove etymologické interpretácie viac ako 60 výrazov zo súčasného spisovného slovenského jazyka, starších období vývinu slovenčiny i slovenských nárečí. Skúmaná lexika (slová zachované v slovenčine z praslovanského obdobia, výrazy utvorené počas vývinu slovenčiny ako samostatného slovanského jazyka, lexémy prevzaté z iných jazykov) sa etymologizuje

Publikace kontrastivního charakteru se věnuje frazeologii češtiny, chorvatštiny a bulharštiny (v teoretické rovině pak i slovenštiny). Je zaměřena na frazémy, jež ve své struktuře obsahují toponymický komponent. Tyto frazémy jsou analyzovány a v rámci analýz rovněž konfrontovány z hlediska formálního, sémantického, motivačního, typologického i z hlediska původu.

Tato kniha zkoumá vliv církevní slovanštiny na starou, střední a novou češtinu. Věnuje se zejména otázce možných církevněslovanských stop ve slovní zásobě staré češtiny a možného vlivu církevněslovanského biblického překladu na staročeský biblický překlad jakož i konceptuálnímu vlivu církevní slovanštiny na představu o jazyce v té době.

Kniha předkládá komponovaný výbor 21 článků týkajících se lingvistické problematiky české gramatiky a současného užívání češtiny z hlediska obecnělingvistického, sociolingvistického a metodologického. Nově se tu řeší např. termín registr jazykový a komunikační, norma a kodifikace, spřežky v českém pravopise, zpívaná čeština, genitiv posesivní či tzv. kondicionál, dále vývojové tendence deflektivizační

Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování.

Originální a dosud nikde neexistující systematický vhled do jazyka, který nabízí věrný a hloubkový pohled na povahu a chování takového typu slov jako najevo, vstříc, úkor, dokořán, kterým se nikdy pozornost nevěnovala. Vstupními zdroji pro tento slovník byl stomilionový korpus češtiny (SYN), frazeologický slovník a další zdroje, tato data byla zpracována několika programy a následnou manuální analýzou

Korpusová lingvistika predstavuje rozvíjajúcu sa oblasť poznávania jazyka. Možno povedať, že sa zvyšuje objem poznatkov o jazyku a v tomto zmysle o jazyku vieme čoraz viac.

Autorka se v této práci z oblasti etnolingvistiky, disciplíny zaměřené na vztah jazyka a kultury, zabývá rekonstrukcí obrazu (stereotypu) ženy v češtině, tj. odhalováním struktury stereotypových charakteristik v jazyce a kultuře spojovaných se ženou. Jde přitom zejména o obraz tradiční, utvářený po staletí ještě před dramatickými proměnami společnosti (i role ženy) v moderní době.

Publikace představuje život a dílo jednoho z výrazných jazykovědců druhé poloviny 20. a počátku 21. století. V. V. Ivanov patřil do generace ruských/sovětských jazykovědců, která významně ovlivnila diachronní jazykové disciplíny v těch oblastech, jež byly pro jednotlivé vědce stěžejní, a to ve velmi širokém záběru od etnolingvistiky přes indoevropskou srovnávací jazykovědu, slovanskou etymologii až

Psycholingvistika bilingvismu je zevrubným uvedením do problematiky zpracování psaného i mluveného jazyka u bilingvních mluvčích. Věnuje se otázce simultánního a sukcesivního osvojování dvou a více jazyků, paměti u bilingvních mluvčích a obecněji kognitivním aspektům bilingvismu.

V súčasnej slovenčine, v jej skúmaní a opise registrujeme mnohé zmeny súvisiace s vývinom celého jazykového spoločenstva i s novými metódami a možnosťami výskumu jazyka a textových útvarov. Autori publikácie sa zamerali na niekoľko oblastí: pravopis alebo adaptácia prevzatých slov, lexikológia vrátane terminológie, štylistika s presahom do dištančného čítania.

Vysokoškolská učebnice, která je určena studentům portugalské filologie i širší lingvistické obci, představuje první ucelený text o vývoji portugalštiny vydaný v češtině. Lze předpokládat, že se stane základní příručkou na všech vysokoškolských pracovištích, kde se portugalština vyučuje.

Táto publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2006 - 2010), Bratislava: Veda 2014.

\"Nejjistějším způsobem, jak proniknout do národní mentality a jak co nejpřesněji pochopit kulturu jiného národa, je seznámit se s jeho jazykem,\" stojí v úvodu této publikace, která přináší přehled všech dosud známých jazyků světa. Pro svou odbornost, přehlednost i čtivost se kniha stala dříve doporučenou studijní literaturou pro studium jazyků na vysokých školách.

Předkládaná Mluvnice současné češtiny autorů působících na různých ústavech Univerzity Karlovy je po téměř patnácti letech novým pokusem o stručný a srozumitelný popis našeho mateřského jazyka. Mluvnice je koncipována jako dvoudílná, přičemž první díl zahrnuje poučení mj. o zvukové stránce jazyka, slovní zásobě, slovotvorbě, tvarosloví, stylistice a psací soustavě (druhý díl pak bude věnován větné

Kolektívne dielo Morfologické aspekty slovenčiny vzniklo ako reakcia na Koncepciu morfológie súčasnej spisovnej slovenčny (Dolník, 2005), v ktorej sa anticipovala morfológia súčasného spisovného jazyka založená na explanačno-deskriptívnom prístupe. Aj morfológia tohto typu zahŕňa formálne aj funkčné tvaroslovie.

Kompendium predstavuje príspevky od jednotlivých domácich a zahraničných jazykovedcov, z ktorých väčšina odznela na konferencii v Smolenickom zámku v apríli 2006. Venujú sa predovšetkým sociolingvistike a etnolingvistike.