Kant upozornil na to, že sebevědomí představuje významný fenomén při zodpovězení otázky, co je člověk. Hegel v návaznosti na Fichta rozšiřuje výklad tohoto fenoménu o úvahy postihující jeho intersubjektivní dimenzi, jež se rozvíjí v rámci toho, co Hegel označuje jako pohyb uznání. Na začátku tohoto pohybu proti sobě stojí dvě individuální sebevědomí. Aby k tomuto pohybu mohlo dojít, musí být sebevědomí

Problém slobody možno do urcitej miery objasnit iba tak, ked fenomén slobody uchopíme, porozumieme a skúmame celostne a ked ho analyzujeme z viacerých komplementárnych základných hladísk. Tento prístup sa ukázal ako schodná cesta na prekonávanie rôznych apórií v otázke slobody. Ked sa spýtame na slobodu, o com je vlastne rec? Ide o problém gnozeologický, ontologický, axiologický, etický, ci nejaký

Literatura, která vznikala v českých zemích ve vrcholném středověku, se ke svým příjemcům nedostávala vždy jen ve formě zapsaného textu. Právě naopak často byla nejrůznějším způsobem předváděna či performována: polohlasnou či hlasitou četbou pro větší či menší okruh diváků a posluchačů, zpěvem, představeními více nebo méně divadelního charakteru, někdy dokonce soukromou performancí bez zjevného cílového

Fenomenologie animality, jejíž východiska představuje kniha Florence Burgatové, neusiluje o etická řešení týkající se statusu zvířat v západní společnosti. Cílem knihy Svoboda a neklid zvířecího života je analyzovat způsoby, jakými k životu zvířat přistupovali dědici karteziánského myšlení, odprostit se od vnímání zvířete jako protipólu lidství a položit základy skutečné ontologie animality. Proto

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktického rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem. Původní d’Urfého cyklus i jeho adaptace jsou zkoumány a porovnávány z několika hledisek – hermeneutický pohled na překládaný text chápe překlad jako výklad, odhalují se literárněvědné souvislosti, hledá se pravý autor či autorka, zvažuje se možnost nebo nemožnost modernizovat pastýřskou idylu… Jednotící myšlenkou

Charles Hartshorne (1897-2000) je vedle Alfreda N. Whiteheada nesporně nejvýznamnějším procesuálním filosofem dvacátého století. Jeho zájmem byl především filosofický pojem Boha, který by byl filosoficky konzistentní a zároveň odpovídal obecné náboženské intuici. Kriticky domýšlel i Anselmův ontologický argument pro boží existenci a pokoušel se o dialog s theologií. Česky vyšla jeho Přirozená theologie

„Väčšina otázok, ktoré o Bohu dostávam, sa netýka ani tak Boha samotného a Jeho existencie ako Jeho charakteru,\" vysvetľuje Michael Ots. „Aký je to Boh? Ako môže byť dobrý, keď schvaľuje vojny, dopúšťa utrpenie, obmedzuje našu sexualitu, trestá svojho vlastného Syna a ľudí na základe ich viery a presvedčenia posiela do pekla?“ Táto kniha vznikla na základe série prednášok, ktoré sa konali počas obeda

Socrates questions Ion, an actor who just won a major prize, about his ability to interpret the epic poetry of Homer. How does an actor, a poet, or any other artist create? Is it by knowing? Is it by inspiration? As the dialogue proceeds, the nature of human creativity emerges as a mysterious process and an unsolved puzzle.

Audiobook ‘300 Quotes from Inspiring Women’ is a collection of inspirational, humorous, and insightful quotes from women who have left an indelible mark on history with their bravery, wisdom, and selflessness. This uplifting compilation includes memorable thoughts and words from Anne Frank, Jane Eyre, and Mother Teresa.

Audiobook Rebel: How to Overthrow the Emerging Oligarchy written by Douglas Carswell. Politics has never been more unpredictable. Radical populists and insurgents have turned politics-as-usual on its head. \"Rebel\" explores how we got here, where we are heading and what we can do about it. Douglas Carswell argues that these insurgencies are a reaction against the emergence of a political and economic

Kde vlastně začíná Orient? Jak se měnily české obavy z islámu nebo ze „žlutého nebezpečí“? Jak asi reagovali naši předci, když poprvé uviděli bonsaje, břišní tanečnice nebo tančící dervíše? Kdo byli první skuteční indiáni a černoši, kteří žili v Čechách? Je Praha opravdu městem zbožných žen či dokonce „svolných a nespoutaných vášnivek“? Kdy se dostanou česko-vietnamští spisovatelé do školních čítanek?

Ez a kötet filozofikus versekkel és egy különös önéletrajzi ihletésű, (ugyanakkor a tudományok, a filozófia, és vallástörténeti elmélkedéseket is tartalmazó) kisregénnyel enged bepillantást az író-költőszemléletmódjába. Olyan olvasmány ez a könyv, amely biztosan nyomot hagy az olvasóban.

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O.

R. Maritainová (1883–1960), rozená Umancovová, se narodila v ruském Mariupolu v židovské rodině. Rodiče po deseti letech emigrovali s dcerami do Paříže, kde Raissa vystudovala na Sorbonně a potkala se se svým budoucím manželem Jacquesem Maritainem. Duchovní a myšlenkový vývoj dvojice probíhal v těsném sepětí, společně opírali své filosofické uvažování o středověkou filosofii a myšlení H. Bergsona,

RYAN HOLIDAY dokázal nadchnout pro moudrost starověku již mnoho čtenářů. Ve své nové knize Klíčem je klid ukazuje na nadčasových základech stoické a buddhistické filosofie, jak se vnitřní klid může stát naší tajnou zbraní. Všichni velcí myslitelé, umělci, sportovci a vizionáři mají jednu nepopiratelnou společnou vlastnost. Je jí schopnost nepodléhat náladám; schopnost nenechat se rozptýlit a vidět

Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava na predmety pred sebou. Anton Vydra svojou knihou na jednej strane predstavuje Bachelardov filozofický

Ki gondolta volna, hogy Newton többet foglalkozott a Biblia tanulmányozásával, mint korszakalkotó tudományos kísérleteivel? Még kevésbé gondolnánk, hogy meg volt róla győződve: az utókor a vallásos témájú írásai miatt fog emlékezni rá, nem a modern fizikát megalapozó felfedezései miatt. Ha belelapozunk fizika-, kémia- és biológiakönyveinkbe, sorra találjuk azokat a tudósokat, akik csodálattal hajoltak

A múlt évszázad viharokat, struktúraváltásokat, egyúttal akkora fejlődést hozott, hogy egzisztenciális kérdéssé vált helyünket újra megtalálni a világban. A kötet arra kíván reflektálni, hogy a modernitás megfosztotta magát a transzcendenciára való nyitottságtól és céljai érdekében kizárta a világnézeti kérdéseket. A liberális állam pedig a társadalom vélt szabadsága érdekében a helyes élet morális

Karel Engliš, významný vědec, národohospodář, univerzitní profesor, rektor i politik nám v textu umožňuje nahlédnout do své tvůrčí „kuchyně“. Otevřeně, sebekriticky a s humorem bilancuje své vědecké začátky, prozrazuje úspěšné studijní i pracovní metody a postupy. Nesmírně cenné a aktuální jsou jeho úvahy o morálce vědecké práce, svobodě a autonomii vysokých škol, o chování politiků i akademických