Dorota z Montau (1347-1394), německá mystička, patronka řádu Německých rytířů, osobnost doby prolínání kultur severního Polska a německých hanzovních měst. Matka devíti dětí, choť zbrojíře, a přitom poutnice tajemství Ježíšova života.

Radikálna zmena života. Väčšina ľudí asi nemá rada, keď sa niečo podstatné nečakane zmení.

Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí?

Tato kolektivní monografie se pokouší v českém prostředí ojedinělým a komplexním způsobem reflektovat pastorační situaci církve v období pandemie onemocnění Covid-19 v letech 2020 a 2021. Metodologicky přitom vychází z teorie konstitutivních prvků či základních jednání církve, s níž čtenáře uceleně seznamuje v první kapitole.

Prolog Janova evangelia (Jan 1,1–18) je jedním z klíčových textů křesťanské Bible. Vybroušené vyznání víry rané církve nám otevírá dveře k uchopení toho, kým skutečně je Ježíš z Nazareta.

Poznať samého seba je jedno z tajomstiev kvalitného a hodnotného života. Ako si správne nastaviť zrkadlo a určiť si životné smerovanie?

MAX KAŠPARŮ je autorem, který pokaždé zanechá v čtenáři hlubokou stopu. Inspiruje a povzbuzuje v hledání Dobra v lidech kolem nás.

„Vojáci, kteří byli Kapaunovi nablízku… ho nazývali světcem, viděli v něm dar od Boha. My tu dnes oceňujeme jeho odvahu.

Pavel Skála (1956 - 2003) působil jako diakon a farář ve sborech českobratrské církve ve Strmilově, Miroslavi a Horní Krupé. K desátému výročí jeho úmrtí vychází výbor z jeho kázání.

Môže sa stať kresťanská viera pevným kompasom v súčasných životných a spoločenských dilemách? Nepôsobí táto otázka ako anachronizmus?

Kniha dává nahlédnout do života jednoho muže ve středním věku, který se probíjí všednodenním životem jako my všichni. Který hledá, co znamená být člověkem, manželem, otcem a křesťanem v dnešním světě.

Mnohé Ježíšovy požadavky se nám dnes zdají velmi náročné – např. jeho přikázání lásky k nepřátelům a požadavek chudoby. Zasadíme-li však tyto nároky a Ježíšův suverénní způsob učení, jeho zázraky a jeho hlásání soudu do historického dobového kontextu, zjistíme, že překvapivost a provokativnost jeho slov i jednání byla tehdy ještě větší, než jsme si dosud uměli představit.

Tomáš kardinál Špidlík (1919–2010), který se celoživotně zabýval patrologií a spiritualitou křesťanského Východu, se ve svém díle věnuje integrálnímu poznání: soustředí se na biblický pojem srdce, které zahrnuje nejen smyslový a rozumový rozměr, ale je středem osoby a zdrojem plnohodnotného lidského poznání. Prostřednictvím Božího působení, zejména milosti osvícení, posvěcování a proměňování do Boží

Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.

Pozoruhodný portrét Martina Luthera vychází u příležitosti velkého výročí reformace (1517-2017). Jaké byly Lutherovy duchovní kořeny? Jaké měl zázemí a na čem stavěl duchovní život?

Německá barokní kázání vzniklá v českých zemích představují dosud jednu z méně probádaných oblastí filologie i dějin teologie. Tato edice bohemikálních tisků, dominikánských duchovních promluv z let 1715–1761, přibližuje téma prostřednictvím několika konkrétních ukázek.

„Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4) Není snad křesťana neznalého tohoto apoštolského povzbuzení. Ovšem zrovna tak neexistuje věřící, jehož život by byl jen růžencem nekonečných radostí.

Novéna – devítidenní modlitba – se sv. Ignácem z Loyoly nás provádí tím, co je tomuto světci nejvlastnější.

Slávením Eucharistie lámeme ducha doby, ktorý nás núti pozerať sa na hodinky a mať zo všetkého nejaký úžitok. Vytvárame tak priestor, v ktorom nemusíme nič prinášať, nič dokazovať a v ktorom nemusíme podávať žiaden výkon.

Kniha odhaluje smysl slov „skutečná, bezpodmínečná láska“. Autor, dnes už klasik spirituální literatury, se v ní zamýšlí nad podmínkami takového vztahu, kdy si přestáváme jakékoli podmínky klást, protože druhého milujeme takového, jaký je, s tím, co k němu patří, co dělá, jak mluví a co vyznává. Láska totiž nepatří do kategorií, které vládnou tomuto světu a které vyjadřujemeslovy: Co z toho budu m