Poetka Jana Chorvátová (autorka zbierok Príťažlivosť zemská – príťažlivosť ženská, 1999, Pečatenie chvíle, 2001, Slováci poslovia slova, 2007) prichádza pri príležitosti životného jubilea v novej básnickej zbierke s veršami, ktoré zaujmú citovosťou, ľudskosťou a ženskosťou. Poetickým médiom básní je láska vo všetkých jej podobách. V jej stvárnení predstavuje tento filozoficko-ontologický aspekt východisko

Básne znamenitého Mikuláša Kováča sú malebnými plátnami harmonického sveta, v akom túžime žiť, hoci dnes akoby už zapadal za horizont, stráca sa nám z dohľadu a postupne i z pamäte. Nálady a situácie autor vykresľuje so zmyslom pre výtvarný detail. Zbierka Všetci ste v mojom srdci prítomní (vydal Spolok slovenských spisovateľov) je súborom veršov z autorovej pozostalosti (obsahuje aj neuverejnené typicky

Tretia básnická zbierka autora Jána Badáňa (1967) zahŕňa prierez celou jeho tvorbou, od počiatkov až po súčasnosť.

Indická Agonda, Francie, šumavské podhůří, Praha - to jsou některá z míst, v nichž vznikaly verše nové básnické sbírky Jaroslava Hutky. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré - a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo

V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (19311984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní, nedokončenou

Nie je v lyrike zvykom nechať si ujsť príležitosť na sebavyjadrenie. Nechať na cudzích slovách, nech sa prejavia. Pre tvorbu Nóry Ružičkovej je dlhodobo typický práve záujem o to, čo básnické sa dokáže udiať s textom, ktorý bol vyňatý z pôvodného neumeleckého prostredia a podrobený adaptácii. Ani v Súčasnostiach z konceptuálneho prístupu autorka nezľavuje. Do zbierky naaranžovala zväčša publicistické

Výbor z básní předčasně a tragicky zemřelého básníka Jiřího Ortena. Jeho křehká poezie v sobě spojuje především protikladné motivy dětství a smrti. Pocity hřejivého bezpečí a klidu se střetávají s chladem a zakletím úzkosti. Výrazným rysem Ortenových veršů je ale také hledání kouzelné formule, která dokáže tuto disharmonii prolomit.

Výber z poézie Byť paňou svojho Muzotu Dany PODRACKEJ (* 1954) ponúka prierez všetkými štrnástimi básnickými zbierkami, ktoré poetka vydala od svojho básnického debutu v roku 1981 – popri esejistike, tvorbe pre deti a odborných knihách. Ide o úctyhodné dielo pokrývajúce štyri desaťročia jej pôsobenia v slovenskej poézii. Výber vznikal konsenzuálne medzi poetkou, autorkou doslovu a vydavateľom. Čitateľom

Prvé tri básnické knihy poetky Kataríny Kucbelovej vyšli v krátkom časovom období rokov 2003-2008. S odstupom dvanástich rokov od vydania poslednej z tejto trojice sa ukazuje, že im nemožno uprieť istú zomknutosť a majú spoločné motívy, básnické stratégie, poetiku a výraz.

Básnická zbierka. 62. zväzok edície Mušľa

Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor.

Nina Kollárová sa čitateľovi predstavuje svojím básnickým debutom Premlčané ticho. Ako už napovedá názov, ticho je v zbierke variované na úrovni témy, ale aj na formálnej rovine.

Verše undergroundového básníka z 80.let. Samizdatové texty z roku 1985, sbírka tematicky navazuje na Magorovy labutí písně.

Literárni kritici a prekladatelia sa zhodujú v názore, že básnická tvorba Jozefa Leikerta sa vyznačuje zvláštnym filozofickým nazeraním. V tomto zmysle je najnovšia básnická zbierka Zláskavenie I. trochu odlišná.

Zbierka plná básní o láske. Prvá veľká udalosť vo vývine slovenskej poézie na prahu nového storočia.

Reprezentativní výbor, který připravila Radka Rubilina, poprvé v češtině uvádí dílo ruské básnířky Anny Barkovové (1901–1976); to mohlo být postupně objevováno doma i v zahraničí teprve po pádu sovětského režimu. Autorka kvůli své tvorbě strávila mezi roky1934 až 1965 více než dvacet let života v sovětských gulazích a další léta v mezidobí ve vyhnanství.

Vlasta Dvořáčková se narodila 27. 2. 1924 ve Žďáře nad Sázavou. Absolvovala reálné gymnázium v Havlíčkově Brodě a v letech 1945-1949 studovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.

Čtvrtý svazek DílaJaroslava Seiferta přináší poezii věrnou svému názvu – jde o verše, které Jaroslav Seifert po vyloučení z KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval ve druhé polovině třicátých let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V pravidelné rubrice Pondělních ranních novin, tzv. Pondělních slokách, Seifert reaguje na aktuální dění nejrůznějšího

Soubor básní z let 1964-1989 představuje významného překladatele z angličtiny poprvé jako osobitého básníka. Vychází s doslovem Josefa Kroutvora.