Arbesove romanety patria ku klenotom českej literatúry. Ani po viac ako sto rokoch od svojho vzniku nestratili nič zo svojej pútavosti a literárnej hodnoty. Sú určené čitateľom, ktorí majú v obľube poevsky zovretý a napínavý dej plný tajomstiev a záhad, snových a preludových prvkov odohrávajúcich sa okolo ústredného motívu a vrcholiacich prekvapivým záverom. Do výberu sú zaradené tri vrcholné Arbesove

Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy s tím dobrým

Prozaický debut nehrajícího rockera a nonkonformního grafika. Tři sofistikované zprávy o jednom dobrodružném životě ve dvacátém století: intelektuál na nucených pracích, estébácký don Juan v patách jeho ženy a osmiletý chlapec, který vše pozoruje skrze svého komunistického dědu. Trojjediné vyprávění nejenže příběh groteskně relativizuje, ale napomáhá i jeho srozumitelnosti a lidskosti. Haloun své postavy

Komorní psychologická novela, která podle autorových slov pojednává „hlavně o tom, jak obtížné je v Čechách napsat — a koneckonců i prožít — cituplný příběh“. Lekce tvůrčího psaní je ovšem také sebevědomým autorským gestem, když se zdánlivě z ničeho začne před očima čtenáře odvíjet příběh učitele tvůrčího psaní, v němž se proplétají osudy několika jeho studentů a jedné „báječné náhradní matky“.

Není dnešní zmatek především sexuální? Vítejte ve světě, kde se genderový experiment vymkl z rukou, kde je likvidováno mystérium mateřství a milosrdenství má podobu spartakiád. Adam T. Blahosz ve svém druhém románu brilantně popisuje svět úžasných technologií a krásných slov, jemuž přesto něco lidského chybí. Genderový experiment dosáhl vrcholu a ženy zastávají přesnou polovinu veřejných funkcí Svobodného

Kniha Setkání s géniem není prvotinou Petra Jachnina. Novela Ponty, sbírka básní Jako a dvě kuchařky o taštičkách, to jsou dílka, která můžeme vnímat, jako průniky do literatury. Povídková kniha setkání s géniem je šestnáct zážitků Petra Jachnina z doby jeho dětství. Genius loci tajemného hradu Rožmberků, genius osobností v čele s Janem Werichem i tatínek, který vedl marný boj s totalitou. Úsměvná

Jan Čep (1902–1974) patří k výrazným českým prozaikům dvacátého století. Jeho odchod do exilu po únoru 1948 a spirituální orientace jeho tvorby způsobily, že v době komunistického režimu byla Čepova díla umlčována. Několikasvazkové vydání autorových próz a esejů, připravené Bedřichem Fučíkem a Mojmírem Trávníčkem, tak mohlo být zveřejněno jen v samizdatu a knižní podoby se dočkalo až po roce 1989.

Když se mladá manželka a matka Petra Tomanová stěhovala na začátku 90. let z Čech do Ameriky, vezla si s sebou i svůj vlastní sen - vzdělat se, podnikat a zajistit svým dětem tu nejlepší budoucnost. O několik let později si na drahé a náročné stadium vydělává úklidem domácností bohatých Američanů, po nocích se učí na zkoušky, stará se o děti a domácnost, a s vypětím všech sil se snaží na svůj původní

Jsou šedesátá léta 20. století a v Anglii je čerstvě dekriminalizována homosexualita. Zakořeněné předsudky se však nemění. Mladý švédský student Lars přijíždí na kurzy angličtiny na ostrov Wight. Brzy po příjezdu potkává staršího muže, profesora literatury a neúspěšného spisovatele. Poznává, že skrývá stejné tajemství jako on, a mezi oběma muži vzplane vášnivý, avšak utajovaný milostný vztah. Autorka

Příběh jedné sudetské rodiny s puncem autobiografičnosti… ***** Nevelká krkonošská obec Benecko, kde se narodil průkopník českého lyžování Bohumil Hanč, mohla svého času posloužit za zmenšený model „rozpůleného domu“, jakým se po rozpadu Rakouska-Uherska stalo nově vzniklé Československo. Znesvářený český a německý živel, popřípadě sympatie a antipatie chované k oběma národům, však rozdělily i mnohé

Hlavní hrdinku Dagmar náhle rozbolí záda. Po řadě vyšetření na neurologické klinice verdikt lékařů zní: operace. Dáša se s novou skutečností nemůže smířit. Dostává se do rodiny spolupacientek všech věkových kategorií. Nejen pohnuté osudy žen, ale i jejich závažné zdravotní potíže nutí Dášu přehodnotit stávající život a klást důležitost na věci, které až dosud považovala za samozřejmost.

Marie Janíčková je autorkou divadelních představení místního ochotnického souboru. Humoristická novela Bezkontaktní ženy je její druhá kniha, napsaná podle divadelního scénáře. (V nakladatelství Alpress vyšel v roce 2021 její první román Železný klíč.) Někdo nepojmenovaný se pokouší převzít moc. Skupuje půdu a zemědělské podniky. Poslední malá farma, kde pracuje několik manželských párů, stále odolává

Ono to nějak dopadne, hlavně se z toho nepos*at. Začtěte se do strastiplné cesty mladíka z moravské vesničky, který se vydává do pražských anonymních ulic za vysněnou prací, životní láskou i hvězdným bydlením. A ve výsledku jde vždy jen o jedno – udržet se v pohybu na laně co nejdéle. A když už padat, tak s noblesou i výrazem, že vše jde podle plánu. Josef König si po dvou publikacích s vážnější tematikou

Všechny to aspoň jednou za život zažily. Nepříjemné setkání s vlčicí. Může se vyklubat z šéfky i z dobré kamarádky. I z žen ve vlastní rodině. Julie o tom ví své. Ženy v její rodině si po celé generace předávaly velmi těžké břímě. Trpěly, ale nevěděly proč. Nebo si to nechtěly připustit. Všechno zakopávaly pod koberec. Julie je během dětství vystavena soustavnému psychickému deptání. Řešila v sobě

Manon Lescaut je veršovaná hra o sedmi obrazech, jíž byl předlohou román Abbé Prévosta. Premiéru měla v dubnu 1940 v divadle D 40, načež byla vydána knižně a okamžitě se stala bestsellerem. V anketě „Nejčtenější kniha roku 1940“ suverénně zvítězila. Objevily se desítky nových vydání a kdyby mohla být volně prodejná, strhala by všechny nakladatelské rekordy. Po skončení okupace však zájem neustal a

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk

Čtvrtý díl sbírky. \",Od dob Jana Nerudy nikdo nic tak půvabného o Praze a její Malé Straně nenapsal\", - to jsou slova spisovatele Zdeňka Jirotky na adresu této zřejmě nejznámější a čtenáři nejvyhledávanější povídkové sbírky J. Smetanové.

Antonín Vojtek patří k lidem, o nichž básník a esejista Miroslav Holub s oblibou říkal, že „mají páru“. Do jeho nesmírně činorodého světa se vejde nejen práce kumštýřská a organizační na poli výtvarném, ale i na úhoru spisovatelském. Ve své nové knížce se pokusil propojit prastarou formu dopisu s moderním obsahem, s odpověďmi na otázky, jimiž otce nezřídka častují jejich ještě ne zcela dospělé dcery

Na stopy Čechů, kteří v letech 1861–1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních

Kniha anekdoticky napsaných příběhů od okresního soudu ve Stříbře, kde autor na konci padesátých let jako předseda senátu pro právo civilní zažil absurdity udělování socialistické spravedlnosti v občanskoprávních sporech a po těchto peprných a někdy i mrazivých zkušenostech za tři roky emigroval.Knihu o svém působení v československé justici napsal Ota Ulč původně anglicky pod názvem The Judge in a