Výber z poviedkovej tvorby súčasných ruských spisovateliek a spisovateľov v preklade študentiek a študentov prekladateľstva z projektu Samyzdat. Spomienky, prelínanie minulosti s prítomnosťou. Traumy, s ktorými sa treba vysporiadať. A jediným liekom je zase len plynutie času. Kde vzniká nostalgia? Autorkami a autormi poviedok v knihe sú Andrej Astvacaturov, Denis Dragunskij, Linor Goralik, Jevgenija

Joyce, Kerouac, Breugel starší, ale také Šabach v obdivných, vřelých, ale také kritických a ironických úvahách a s ilustracemi Františka Štorma. Objevitelské putování světem literatury, vyznání naplněná směsí obdivu a vřelosti a zároveň neúprosných kritických či ironických postřehů. Začíná freudovskou úvahou o skutečném předobrazu proslulého díla Boženy Němcové, jímž mohla být matka prarodičky Marie

Poviedky v tejto zbierke sú vtipné, smutné, ironické a niektoré doslova pritiahnuté za vlasy. Napriek tomu nie sú napísané sentimentálne či pateticky. Príbehy o láske, pochybnostiach, nevere a žiarlivosti, či o snoch, ktoré sa celkom obyčajne dokážu splniť, majú prekvapivé pointy a rozuzlenia. Príbehy zaujmú rôzne typy čitateľov. Takých, ktorí sa radi pobavia nad bizarnými situáciami ukrývajúcimi sa

Výber Jany Kuzmíkovej predstavuje komplexnú tvorbu Ivana Horvátha - od prvých textov autora z debutu Mozaika života a snov cez zbierky próz Vízum do Európy, Nepravdepodobný advokát či Tak sa to malo stať až po esej Návrat do Paríža. Čitateľovu predstavu o autorovi dopĺňa výber z jeho publicistiky a korešpondencie, ale i v tejto edícii tradičné Odborné názory na Horváthovu tvorbu, Kalendárium, Komentáre

Dvě novely autora světového bestselleru Kvítek karmínový a bílý. Sto devětadevadesát schodů dělí jedenadvacáté století s minulostí: vedou do starého opatství, kde probíhá archeologický průzkum a kde se skrývá pravda o jedné dávné vraždě, stařičký rukopis v láhvi, podivní lidé a možná i strašidlo. Kniha se dá číst jako historický thriller, milostný příběh i strašidelná historka. V druhé novele, Kapele

Je možné mít v Číně 10 dětí? Paní Ming neustále mluví o svých deseti dětech, které žijí na různých místech rozsáhlého území Číny. Je to možné v zemi, kde je povoleno mít pouze jedno dítě? Obešla nějak zákon? Vymýšlí si nebo je snad šílená? A co když se nejedná o imaginární potomky? Co když doopravdy existují? Jaké tajemství skrývá nenápadná a tichá paní Ming? Když jsem v saku hledal drobné na spropitné,

Román, či spíše soubor deseti povídek, Moje první sebevražda (2006) je kniha o touhách a přáních, o zapomenuté chuti dětství a mládí, o výchově, která má sílu ovlivnit celý život. Příběhy vypráví osamělý alkoholik, který vyrůstal v protestantské, provinční Wisle a nyní ve svých padesáti letech má pocit, že velkou část svého života promarnil. Zdánlivě komická próza se spoustou slovních hříček je ve

Obraz pověstného \" jazzového věku\", oné dekády americké generace, která dospěla za první světové války a ztratila veškeré iluze, je konstantou povídek a próz Francise Scotta Fitzgeralda. Spisovatel byl výrazným mluvčím této generace: zaujal svým novátorským stylem a jazykem plným osobitého kouzla. Bez nadsázky lze říci, že některá jeho díla - jako například Velký Gatsby, Diamant velký jako Ritz,

Třináct autobiografických povídek z pera autora léta žijícího v Kanadě zachycuje různé momenty jeho života v české realitě od konce druhé světové války do prvé poloviny 80. let minulého století. Příběhy jsou výpovědi o událostech všedního života, o tom, jak hrubý tlak společenské nesvobody drtivě zasahoval do nejrůznějších sfér života obyčejného člověka, a tím také do úsilí jednotlivce přežít mizérii

Viera Švenková, prozaička, prekladateľka, publicistka, napísala 15 kníh, poviedky boli preložené do desiatich jazykov a na ich základe vznikli televízne filmy Steny a Prstienky z kukučiny. Hrdinkou jej poviedok je súčasná žena, neobyčajne citlivá, s bohatou dušou, vnímavá aj k drobným životným radostiam. Autorka je tradičná i moderná. Tradičná v realistickom opise ľudského života, moderná v chápaní

Všechny prózy, které jsme zařadili do tohoto skromného výboru, vycházejí v češtině vůbec poprvé. Spadají do prvního období spisovatelovy tvorby, tedy do doby, kdy v Rothově tvorbě dominoval pesimistický až nihilistický postoj ke stavu poválečného světa. Hned první povídka zachycuje atmosféru ztráty domova, v níž vyprávěč marně smotává nitky rozbíhajících se příběhů dohromady. Nedatované Nemocné lidstvo,

Jeden den příměří izraelsko-arabského konfliktu: na přistávací ploše letiště v Rechaviahu se chystá večírek pilotů, na kopcích nad Jeruzalémem planou arabské ohně. Je to pár dnů, co se dva piloti nevrátili z průzkumného letu. V hlavě Johnyho Cohena se rodí plán pomsty. Psychologická novela přináší napínavý děj i příběh života a smrti.

Jak naložit se životem, když máte posledních sedm dní? Agónie je příběh člověka, který se probudí s předtuchou své smrti. Je to vize rozpadajícího se světa, jenž je blíž, než si myslíme. Civilizace to má za pár a hlavní hrdina je na tom stejně. Vynořují se otázky po smyslu života, vyvstávají stíny minulosti a cesta světem venku, světem za zelenou brankou zahrady, který se pod mu nohama propadá, vede

Tajemství, záhada, tajemno – tyto pojmy odjakživa byly a pravděpodobně zůstanou vděčným čtenářským tématem. Pohlédneme-li na českou literární tvorbu v jejím dosavadním celku, nelze nevidět jistou kulminaci tohoto tématu v 19. století, kdy i tzv. seriozní spisovatelé a tvůrci zcela odlišných žánrů výjimečně, čas od času, s chutí zabloudili do tohoto zákoutí, aby vyzkoušeli své schopnosti a pobavili

1969-ben jelent meg először Konrád György regénye, A látogató. A külső-Erzsébetvárosban dolgozó gyámhatósági előadó bolyongásai közben feltárul az akkori Magyarország szociális zsákutcája. Az emberi kiszolgáltatottságot, annak különböző síkjait iszonytató érzékenységgel és érzékiséggel ábrázolja, elképesztően és máig hatóan elevenen. A Magvető Zsebkönyvtár negyedik köteteként jelenik meg ez a klasszikussá

Ha esti imádságaink így szólhatnának: „Mindennapi szörnyűségeinket ad meg nekünk ma!” Nyugodtan mondhatnánk, fohászaink meghallgatásra találtak. Pedig minden ember vágyik a jóra, a szépre, a csodára. Ezért kezdtem el írni az”embermeséket” Olyanokat, amelyeket átéltem, olyanokat, amelyek nekem sokat adtak, olyanokat, amelyek formáltak, mint természet a követ. Meséket emberekről, sorsokról, sorsfordító

Pravda je, že spisovateľ sa dokáže úplne a bezvýhradne vyjadriť iba v rodnom jazyku. Do emigrácie si ho berie ako dajakú tajnú zmluvu, ktorá je zmyslom jeho života, a preto ju musí do cudziny prepašovať v podšívke kabáta. Tam si ju za každú cenu a všetkými možnými spôsobmi chráni, lebo inak nedokáže písať, iba koktať. Pravda je aj to, že v cudzine si veľa spisovateľov nedokáže to magické vedomie, čo

Povesti sú súčasťou histórie, daly by sa povedať, že sú dačo ako protohistória. V každej povesti existuje historické jadro, ktoré sa zachovalo vďaka ústnemu podaniu. Ľud si určitú historickú skutočnosť alebo osobu opriadol dejom, ku ktorému časom pribúdali ďalši a ďalšie skutočnosti, a tie sa vôbec nemuseli viazať k danému miestu či osobe. Dnes už z povestí často nevieme vylúpnuť ono historické jadro.

Rachel Woodley vyrůstala s rodiči, kteří se navzdory své chudobě snažili žít na úrovni. Nyní pracuje ve Francii jako vychovatelka, když tu dostává zprávu, že její matka zemřela. Svíraná žalem se vrací zpátky do rodného městečka v Anglii, aby mohla vyklidit chalupu, v které matka žila. Při úklidu najde na výstřižku z Londýnského společenského časopisu fotografii svého otce, datovanou tři měsíce zpátky.

Jednoho krásného dne přijde poštou otci Timovi záhadný dopis. Stojí v něm jen tři slova: Vrať se domů. Podpis chybí, ale razítko pošty je z Holly Springs, Timova rodného města, kde nebyl od smrti rodičů. Tim dlouho váhá, ale nakonec se rozhoduje vrátit do míst svého mládí. Snaží se vypátrat záhadného pisatele, a přitom se setkává se starými známými a také poznává lidi, o jejichž existenci neměl tušení,