Jadrom knihy Štátne symboly Slovenskej republiky sú základy praktického používania štátnych symbolov Slovenskej republiky, ilustrované početnými príkladmi ich správneho aj chybného aplikovania v každodennej praxi aj v slávnostných chvíľach. Kniha obsahuje aj erbovú a vlajkovú etiketu, ktorej podstatou je úcta k vlastným i cudzím symbolom. Autor uvádza aj históriu vzniku a vývoja štátnych symbolov SR

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou

Francouzská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.

Zborník z rovnomenného medzinárodného seminára „1988 – Rok pred zmenou“, ktorý sa konal 18. novembra 2008 v Bratislave, prináša odborné príspevky historikov zo Slovenska, Čiech a Poľska o situácii v roku 1988, ako aj príspevky z diskusie predstaviteľov vtedajšej opozície. Publikácia obsahuje aj dokumenty, ktoré dopĺňajú jednotlivé štúdie a podávajú ucelený obraz o reforme Štátnej bezpečnosti v r. 1988

Kniha se zabývá mýtem Karla Marxe pěstovaným v rámci sociálně demokratického prostředí v předlitavské části habsburské monarchie. Zachycuje zrod mýtu a jeho rozšíření mezi rakouské socialisty, dále funkce, které v rámci sociálně demokratického prostředí zastával, konkrétní podoby, jichž nabýval, jeho vývoj ve sledovaném čase a konečně rozdíly v rámci zvolených národních organizací strany.

Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.

V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám a s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením.

Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky.

Příběh Edice Expedice přibližuje čtenářsky velmi přístupnou a zároveň badatelsky poctivou formou „život“ jednoho z nejvýznamnějších samizdatových nakladatelství tehdejšího Československa, u jehož zrodu stál Václav Havel. První část knihy, doprovozená řadou dokumentárních fotografií, popisuje nejen výrobu knih, jejich tuzemskou a zahraniční distribuci, ale též perzekuci, které byli tvůrci i čtenáři

Rok 1981 bychom asi nejlépe charakterizovali termínem stojaté vody. V klubech zní svižné disko Michala Davida, Jiří Menzel natáčí Postřižiny a nikoho ani ve snu nenapadne, že ti, kteří v tomto roce přijdou na svět, oslaví své deváté narozeniny ve světě úplně jiném.

Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti.

Kniha přibližuje na základě bohatého a z velké části dosud nevyužitého pramenného materiálu československo-vatikánské vztahy v éře pražského nuncia Pietra Ciriaiciho v letech 1928–1933. Činnost tohoto zkušeného vatikánského hodnostáře v Československu znamenala výrazný pokrok ve vzájemných vztazích.

Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům. Cílem legionářů bylo probojovat se z Ruska a zasáhnout do bojů na západní frontě, avšak velmi rychle své rozhodnutí přehodnotili, čímž započala cesta za ovládnutím

Zámerom knihy je priblížiť dejiny, okolnosti vzniku, ale aj stavebného a ideového vývoja viac ako 300-ročného barokového Kostola sv. Ladislava v Pustých Úľanoch, ale aj to, čo pre ľudí znamená a znamenal; porozumieť tomu, prečo je organizovaný tak, ako je; čo vidíme, keď sa zrakom dotýkame jeho stien, priestoru či výzdoby.

Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce, která přinesla odtržení této země od České koruny. Na příkladu Dolní Lužice zkoumá proměny vztahů mezi pražským centrem, zemským správcem a místními stavy a tím i zároveň míru integrity celého soustátí.

Téma holdovacích cest do slezské metropole, jimiž se autorka zabývá již několik let, shrnula do jednolité publikace, v níž nejen poskytuje cenné informace o průběhu a zákulisí (trasa, délka pobytu, podoba slavností atd.) těchto cest jednotlivých českých panovníků na sklonku středověku a počátku novověku, ale shrnuje i obecně problematiku tohoto symbolického aktu. Diachronický pohled na podobu jednotlivých

Kniha Michala Přibáněje výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci.

Kniha o začiatkoch Uhorského kráľovstva, sleduje ich zo slovenského pohľadu, hľadá slovenský podiel na vzniku Uhorska, na jeho budovaní a utváraní hraníc.

Kniha pojednává o případu nejproslulejšího českého policejního konfidenta, ale také politického radikála a spisovatele Karla Sabiny (1813–1877). Karel Kazbunda (1882–1982), který svoji práci zpracovával ve 30.– 60. letech 20. století, se v ní jako historik vyrovnával s realitou protektorátního a poúnorového konfidentství. Nedokončenou publikaci z Kazbundovy pozůstalosti editoval Martin Kučera.

Pouze ve 20. století existoval na mapě Evropy pozoruhodný, územně podlouhlý státní útvar s názvem složeným ze dvou slov: Československo. Ačkoli byla jeho historie relativně krátká, stačily ji poznamenat snad všechny dramatické zvraty, události, tendence i historické etapy, které ve 20. století zasáhly evropský kontinent. Osudovými se mu staly zejména roky končící pověstnou „osmičkou“. Otevíraly nebo