Vše začalo jednoduchou otázkou: proč se díváme jeden druhému do očí? Mě jako oftalmologa tato otázka zaujala. Započali jsme výzkum... Pak jsme se dozvěděli, že každý tibetský chrám v Nepálu má na svých zdech jako vizitku zobrazení ohromných, neobyčejných očí. Podrobili jsme obraz těchto očí matematickému zpracování podle principu oftalmogeometrie a podařilo se nám určit vzhled jejich nositele, který

Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění. Mezi témata Patočkova myšlení, která autor v knize sleduje, patří zejména umělecká vzdělanost, pojetí vztahu literatury a mýtu, vzájemná souvislost a odlišnost architektury, sochařství a malířství, styl ve výtvarném umění, spojitost a rozdíl mezi

Bataille a lehetőségek végső határáig, egyfajta vitális teljességre akart eljutni. Új műfajt teremtett, \"a pőre vallomást filozófiai elmélkedéssel és misztikus búvárkodással\" társította. Az őskor emberének barlangrajzait elemezve Bataille állítja, hogy az erotika és a szexualitás két különböző dolog. A lascaux-i barlang falán a talányos rajz a dühöngő bölény lábánál fekvő, halott férfiról, akit rajzolója

Jean Vanier v knihe Hľadanie pokoja uvažuje o nedávnych svetových udalostiach a rozpráva zdroje konfliktu a strachu vo vnútri človeka, medzi jednotlivcami, spoločenstvami, spoločnosťami i národmi. Zastáva názor, že pokoj nie je len výsledkom politiky tej-ktorej vlády, armády alebo diplomatov, ale je úlohou každého jedného z nás. Všetci sa môžeme stať tvorcami pokoja

Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak. V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova;

Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy \"filosofie akce\" k jeho pozdní zralé podobě \"filosofie konkrétna\". Tím, že uvádí Blondelovo myšlení v souvislost s francouzskými klasiky a význačnými mysliteli i s Blondelovými učiteli, otevírá nám nepřímo přístup ke kultuře francouzského filosofování vůbec.

Jan Amos Komenský, teolog, jazykovědec, spisovatel, myslitel evropského i světového formátu, otec moderní pedagogiky, filosof, poslední biskup Jednoty bratrské, humanista a především člověk, který prožil nesmírně těžký život. Mor, požáry, války, ztráty nejbližších, pronásledování, exil.

Veľkú časť svojho bádania venoval Aristoteles oblasti prírody a prírodných javov. Preskúmal množstvo živočíchov a rastlín, pričom sa usiloval o ich triedenie, a tiež sa zamýšľal nad podstatou ich existencie a vo všeobecnosti nad princípmi fungovania života.

Ústředním tématem knihy profesora německých studií a srovnávací literatury na Brownově univerzitě Gerharda Richtera je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností. Na analýzách textů autorů jako Kafka, Heidegger, Benjamin, Brecht, Adorno, Lyotard nebo Derrida ukazuje, jakým způsobem se potomnost

Svazek Acta Comeniana 34 přináší pět studií domácích a zahraničních badatelů zaměřených na dějiny filosofie a intelektuální komunikace. Mimo jiné se jedná o studii Simona Burtona (University of Edinburgh) „Encyclopaedic Mirrors of the Soul: Comenius, Pinder and the Transformation of Cusan Optics“, v níž autor zkoumá vliv Pinderovy kompilace Kusánského prací na Komenského dílo, širší kontext novoplatónské

Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále a v dobách vyhrocených se k nim přidává ještě „proč zrovna já“ či „má život vůbec smysl?“. Smysl života je klíčovým problémem lidské bytosti provázející ji na každém kroku a otázka po něm

Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí. Své sny začal Theodor W. Adorno, jeden z nejvýznamnějších představitelů kritické teorie tzv. frankfurtské školy, pozorně zaznamenávat v roce 1934, tedy ještě před svou emigrací z Německa

Odborná monografie Dekonstrukce podpisu soustřeďuje pozornost na podpis jako na frekventované médium, které bylo dosud jen málo prozkoumané v oblasti filosofie, sémiotiky a mediálních studií. Cílem výzkumu, financovaného GAČR a představeného v této knize, je charakterizovat specifické znakové „poselství“ generované podpisem, médiem, které lze definovat jako vlastnoručně nakreslený obraz autorova vlastního

Jedná se o první verzi úvodu do kritiky soudnosti z r. 1790, která nikdy za Kantova života nevyšla. Autor se v níopírá o analýzu soudnosti a odhaluje její specifické apriorní normativity, jež identifikuje v principu účelnosti.

Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné do by Axela Honnetha překládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frank furtské školy od jejího založení až po současnost. Práce je dů le ži tým příspěvkem k sociální kritice společnosti.

Aké má postavenie novotomistická filozofia v dnešnom filozofickom myslení, osobitne v kresťansky orientovanej filozofii? Je dnes ešte aktuálna?

Zborník štúdií o diele a myšlienkovom odkaze teológa a kresťanského filozofa (1907-1994).

Hlavním autorem Sebraných spisů Mistra Zhuanga byl Zhuang Zhou (vyslovte Džuang Džou) z doby Válčících států (475 - 221 př. n. l.). Historické prameny dokládají činnost muže toho jména na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. (? 369 - ? 286). Známější byl až jako Mistr Zhuang, nezávislý filosof, rádce a učitel vrcholné doby filosofické v Číně. Tak také většinou vystupuje v textovém korpusu, nesoucím jeho

Přehledně a poutavě napsaný úvod do dějin filozofie, do kterého autor zahrnul myšlenky a osobnosti filozofů od dob starověkého Řecka až po strukturalismus. K půvabu knihy přispívají vedle hutných textů i zdařilé ilustrace Ralpha Edneye. Kniha je určena zájemcům o filozofii, studentům středních škol či zájemcům o studium tohoto oboru na vysokoškolské úrovni.