Tato kniha je první českou monografií pojednávající o myšlení ruského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874–1948). Berďajevova filosofie je zde představena jako specifický proud křesťanského existencialismu. Důraz, který Berďajev klade ve svém vrcholném díle na eschatologický význam své metafyziky, vede autora knihy k tomu, že o Berďajevově variantě existencialismu hovoří jako o eschatologickém existencialismu.

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů. Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života.

Riešitelia grantovej úlohy VEGA č. 1/0213/10, ktorej témou je Fenomén krásy v reflexii ruského a slovanského myslenia 20. storočia sa v prvej etape vedeckovýskumného riešenia sústredili na Slovanské motívy krásy v etike, estetike a morálnej filozofii. Cieľom bolo skúmať nielen inšpiratívnu tvorivosť, ale aj samotnú ašpiráciu „vidieť a rozpoznať krásu v kontexte dejín“. Živé kontinuálne úsilia Slovanov,

The collection of studies explores the possibilities of a conceptual and semantic analysis of the qualitative domains of aesthetic and moral emotions. The authors discuss what moral and aesthetic emotions are, what they include and denote, as well as what constitutes their function and structure.

Kniha přináší tři studie na pomezí rozdílných, a přesto vzájemně provázaných interpretačních perspektiv filosofie, resp. hermeneutiky a literární vědy. První studie se pokouší ve třech oddělených krocích explikovat filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka.

Štvrtý ročník Dies doctoralis prebiehal v čase príprav na komplexnú akreditáciu našej fakulty a rovnako aj celej univerzity. Piaty sa uskutoční v čase očakávaní jej výsledkov.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc. Zároveň však je celé jeho dílo neseno kritickým záměrem a skutečným étosem svobody; jako by nás chtěl osvobodit přesně od těch omezení, která s takovou pečlivostí popisuje.

Svazek zahrnuje dva Merleau-Pontyho texty ze sklonku r. 1951, jejichž původním účelem bylo představit jej přijímací komisi jako kandidáta na prestižní College de France. Texty obsahují propracované shrnutí Merleau-Pontyho prvních publikací (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) i popis projektů, na nichž právě pracoval (Próza světa) a které plánoval (Viditelné a neviditelné), především však přehled

Gnose – „tajné“ vnitřní vědění – bylo původně souhrnem pradávné osvícené moudrosti. „Tajné“ je pouze proto, že ho mohou rozpoznat jen ti, kdo vlastním svobodným zednářstvím a odhodlaným životním činem odstraní ze své schopnosti vnímání závoje nevědomosti.Autoři této knihy proto nenapsali „Gnosi“ na papír, což je nemožné, ale ve dvaceti kapitolách nás upozorňují na různé aspekty stezky, které ke Gnosi

Kniha obsahuje prvý český preklad spisu \'O nebytí,čili O Fysis a grécky originál, jej hlavnou náplňou je však podrobný komentár tohto spisu a interpretácia ojedinelého a neprávom opomínaného filozofického diela \'Gorgii z Leontín\'.

Autor svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem postupně ve čtyřech kapitolách zkoumá sebevraždu z pohledu psychologického, eticko-náboženského, filozofického, sociologického či právního. Přitom, jak uvádí Jindřich Štyrský, při myšlení a tvorbě vede Brouka jeho \\\\odvaha domysliti vše do konce, odvaha zpřetrhati společenské předsudky, nebáti se brutality ani cynismu, neboť teprve naprosto svobodný,

Kniha je pokusom o autentickú kritickú konfrontáciu s Heideggerovou tézou o onto-teologickej povahe metafyziky.

Esej je prvým dielom, ktorým sa autor a popredný znalec islamskej filozofie a mystiky predstavuje českému čitateľovi.

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé.

Finálna časť rozsiahleho traktátu britského filozofa Henryho Sidgwicka (1838-1900) venovaného systematickej analýze a komparácii princípov morálky zdravého rozumu a moderných etických teórií. Jedno z najprepracovanejších diel anglofónnej analytickej morálnej filozofie si za cieľ kladie hľadanie harmónie metód etiky využívaných v bežnom morálnom uvažovaní bez kompromisov konfliktov, neistoty či náhodnosti.

Autor Hovorů s Bohem v této knize se zabývá klíčovým tvrzením, že všichni v životě máme, co chceme a také máme dostatek toho, čeho si přejeme mít dostatek. Jde jenom o to,abychom zaujali správný postoj k životu a pochopili, co vlastně bohatství je. Větši

Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie a badatele zabývající se filozofií vědy, ale rovněž pro studenty a badatele v rámci různých přírodovědných oborů, kterým může poskytnout potřebný filozofický nadhled nad vědeckým výzkumem,

Rakouský filozof Konrad Paul Liessmann je autorem knihy Univerzum věcí a proslul knihou Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění, která vyvolala lavinu diskusí v evropských zemích. V Univerzu věcí předkládá k úvaze další pronikavé postřehy o současné společnosti. Kniha je souborem dvanácti esejů, v nichž autor s výsostnou filozofickou erudicí zkoumá každodennost našeho života z úhlů, které otvírají