Obraz pověstného „ jazzového věku“, oné dekády americké generace, která dospěla za první světové války a ztratila veškeré iluze, je konstantou povídek a próz Francise Scotta Fitzgeralda. Spisovatel byl výrazným mluvčím této generace: zaujal svým novátorským stylem a jazykem plným osobitého kouzla.

Román Kůže mladé ruské spisovatelky Jevgeniji Někrasovové je příběhem dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou. Na americkém Jihu se narodí otrokyně Hope, kterou se její matka snaží ochránit před stejným osudem, jaký potkal ji.

Čerstvě ovdovělá Elizabeth O’Sheaová proklíná na hřbitově svého muže. Více než třicet let manželství si byla jistá, že zná Erika skrz na skrz.

Londýn 1958. Šestadvacetiletá Betty Fisherová se jako jedna z prvních připojí ke kampani za jaderné odzbrojení a na ustavujícím shromáždění se seznámí s jistým Johnem Harrisem.

Eugen Onegin patrí medzi vrcholné diela A. S. Puškina a klenoty svetovej literatúry. Román opisuje život ruskej spoločnosti v prvej polovici 19. storočia.

Existuje hranica medzi životom a smrťou? Je smrť hranicou života?

Jurij Bujda je jedním z nejvýraznějších současných ruských spisovatelů. Poprvé se nyní představuje českým čtenářům prózou Ledově modrá krev (2011), která sleduje osudy obyvatel malého provinčního města Čudov od revolučních časů až do devadesátých let 20. století.

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do „existencialistické fáze“, jež předcházela autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci

Lindě je 31 let a podle mínění všech vede dokonalý život: bydlí ve Švýcarsku, v jedné z nejbezpečnějších zemí světa, má skvělé manželství, milujícího manžela, roztomilé a způsobné děti a zaměstnání novinářky, na které si nemůže stěžovat. Rutina a předvídatelnost každodenního života v ní však začínají budit pochybnosti.

V poetickém vyprávění Dříve než do snů… sledujeme životní příběhy postav několika generací. Hlavní pozornost je věnována linii rodu Kolrossů, který má své kořeny v pošumavském českém městečku Čachrov, ale také ve vedlejším německém Jesení.

Jostein Gaarder, autor Sofiinho sveta, aj vo svojej knižke pre dospelých hýri príbehmi. Tentoraz ich rozpráva hlavný hrdina Jakop, vážený akademik a vášnivý lingvista, ktorý je natoľko osamelý, že navštevuje pohreby cudzích ľudí a dáva sa na smútočných hostinách do reči s pozostalými.

Ve Wu Ming-Yiho románovém světě se iluze, představy a sny proplétají s vědeckými poznatky a úvahami a v novém světle přibližují osudy románových postav, jejich osobní ztráty a složitá životní rozhodnutí. Sledujeme jakýsi danse macabre lidí se světem.

Rodina kyperských přistěhovalců se usídlila v britském Nottinghamu a vede krámek s rychlým občerstvením na místním sídlišti. Život je směsicí sladkých vzpomínek na rodný ostrov a drsné reality všedních dnů.

Svým románem Výlučná vlastnost člověka se známý francouzský autor Robert Merle vrací k tématu, které už jednou úspěšně zpracoval v knize Až delfín promluví, k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec Edmund Dale a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici, které dají jméno Chloé.

Fakt, že česky vychází již čtvrtá próza Delphine de Vigan, znamená, že tato francouzská autorka si u nás našla svoje početné věrné publikum. Vždy si však pro ně připraví nové překvapení: tentokrát je to román Podle skutečného příběhu, dramaticky gradující líčení vztahu dvou žen, které se postupně mění v opravdový psychologický thriller.

Marie-Laure žije s otcom v Paríži neďaleko Národného prírodovedného múzea, kde otec pracuje ako kľučiar a zámočník. Ako šesťročná prichádza o zrak, a tak otec postaví dokonalú repliku štvrte, kde bývajú, aby sa dcéra naučila orientovať hmatom a trafila domov.

Román případně nazvaný Na okraji světla nabízí drásavé, syrové a zároveň lyricky jímavé vyprávění z venkovského společenství na dalekém finském severu. Příběh dívky a chlapce, kteří se narodiliv kraji, kde končí železniční trať, půda je věčně zmrzlá a lidé v sousedství jsou většinou nevlídní, nepřející nebo podivínští,se jako v bludném kruhu točí okolo ústředního tématu úniku.

Výbor z kratších textů Henryka Grynberga pořídila editorka a překladatelka Olga Hostovskápo dohodě s autorem převážně z knih Życie ideologiczne (Židovská škola, Život studentský, život veselý, Exodus) a Szkice rodzinne (Socialismus po Polsku, Domov, Racoon) takovým způsobem, aby vybrané tematické celky mapovaly zhruba padesátileté období od konce 40. let minulého století do konce tisíciletí. Čtenář

Rothove reportáže z rokov 1919 až 1930 podávajú veľmi plastický obraz ruskej spoločnosti, kde možno nájsť takmer všetkých a všetko: boľševikov a starú buržoáziu, inteligenciu a mužikov, Leningrad, Moskvu a usadlosti na Kaukaze, popov, šejkov, šamanov i vyznavačov darvinizmu, ruské prostitútky, deti bez domova, emancipované ruské ženy, žobrákov i burlakov. Okrem iného sa autor predstavuje aj ako veľmi