Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny,

Tato kniha obsahuje edici latinského traktátu z 15. století, který se beze jména autora a bez nadpisu dochoval v jediném úplném, byť ne dokonalém opise a v jednom výtahu. Orthographia Bohemica, jak je tento text podle svého obsahu konvenčně označován od té doby, co byl v 19. století nalezen, je pozoruhodným projevem jazykové reflexe, doporučením, jak pomocí diakritiky adaptovat repertoár latinských

Trápí lingvisty naše problémy s pravopisem? Proč nemůžeme zrušit tvrdé a měkké y/i? Co se stane, když se změní pravidla psaní velkých a malých písmen? Jak vypadá lingvistická analýza pokrmu kung-pao? Odpovědi nejen na takovéto otázky přináší nová kniha Dana Faltýnka. Přehledně a srozumitelně informuje o současných trendech lingvistiky ať už v oblasti jazykových příruček, nebo kvantitativní lingvistiky.

Výber článkov, esejí, glos a recenzií z rokov 2005 – 2013 reflektuje literárny proces na Slovensku a jeho vývinové tendencie. Prináša množstvo podnetov pre skúmanie medziliterárnych, vývojových a spoločenských problémoch súčasnej literatúry. Obsahuje aj ročné hodnotiace prehľady slovenskej prózy za roky (2005 – 2010), ktoré vychádzali v prílohách dvojtýždenníka Knižná revue, recenzie jednotlivých titulov

Významný príspevok z oblasti interpretačného výskumu slovenskej a inonárodnej lyriky, jej recepcie, prekladu a kritiky. Autor vychádza z viacerých myšlienkových teoretických a interpretačných tradícií (formálna škola, štrukturalizmus, historická poetika, interliterárna komparatistika), ktoré rozvíja v intenciách humanitných vied začiatku 21. storočia. Priekopnícka je aj časť venovaná metafore a jej

Publikace přináší shrnující pohled na dějiny české recepce estonské literatury od prvních překladů a ohlasů po současnost. Historická periodizace je vystavěna s ohledem na setkávání dvou literárních polí, především jejich politických faktorů, a na kontextualizaci estonské literatury v překladové a nakladatelské praxi a v recenzích. Součástí knihy je úplná bibliografie překladů a kritických ohlasů.

Popredný slovenský jazykovedec a univerzitný pedagóg prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc., v publikácii prináša odborne fundované profily 21 popredných slovenských jazykovedcov, ktorých dielo patrí do 20. storočia. Súčasťou knihy sú aj dve prehľadové state: o využívaní synchronickej a diachronickej metódy v diele zakladateľskej generácie slovenských jazykovedcov a o zásadnom obsahovom aj metodickom obrate

Kniha navazuje na předchozí titul Řeč o řeči, čerpá materiál z živé řečové praxe, a to běžné, mediální, odborné a školské. Zachycuje řečové jevy v jejich dynamice, všímá si posunů v jejich užívání v konfrontaci s jevy systémovými. Zaujímá stanovisko k řečovým jevům z perspektivy možného jazykového vývoje, má tedy převážně úvahový charakter. Obsahuje dva základní oddíly: Úvahy o řeči (nejrozsáhlejší

Koncom roku 1843 napísal Ján Francisci (1822 - 1905) zbierku rozprávok Codex diversorum auctorum A, ktorú zamýšľal vydať knižne. Tlačou však nevyšla a dobové rozprávkové edície z tohto rukopisu čerpali iba minimálne. O dva roky neskôr vydal v Levoči zbierku Slovenské povesti (1845), ktorá sa svojej reedície nedočkala, a po tom, čo rozprávky z nej zaradil Pavol Dobšinský do Prostonárodných slovenských

Monografia edične nadväzuje na publikácie České romantično, Český a slovenský literární parnasismus a Slovenský romantizmus a prezentuje pohĺad na slovenský literárny realizmus vychádzajúci z najnovších bádaní tejto diskurznej udalosti. Jednotlivé štúdie skúmajú podoby modifikácie literárneho realizmu v slovenskej próze a poézii predovšetkým v poslednej tretine devätnásteho storocia a jeho dynamické

Čtenáři se konečně dostává do ruky digitálně rekonstruovaný reprint prvního dílu Kryptadií, slibovaný ve Velkém slovníku sprostých slov poprvé před skoro dvěma desetiletími. Kromě Obrátilových errat byly v textu opraveny další stovky zjevných tiskových chyb – překlepů, špatné interpunkce a logických nedůsledností, vzniklých v důsledku toho, že po sešitech vydávané dílo autor dopisoval a korigoval postupně

Přestože avantgarda sebe sama prezentuje jako hnutí téměř bez uměleckých kořenů, povstávající ze sebe sama, reaguje na proměny moderního světa a postavení člověka v něm, na to, co bylo vnímáno a pojmenováno jako modernost. Autorka se v knize věnuje české poválečné avantgardě a její próze v širším evropském kontextu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka), a tím i o řadu autorů, jí dovoluje dynamizovat

Prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. (narodený 1937 Dobšiná), je popredný slovenský jazykovedec a známy vysokoškolský profesor, autor 16 samostatných vedeckých monografií venovaných najmä tematike syntaxe, sémantiky, jazykových kategórií, literárneho jazyka, kultúrnych, spoločenských a politických rozmerov jazyka a dejín spisovnej slovenčiny, ako aj vyše 500 vedeckých štúdií, uverejnených doma aj v zahraničí.

Josef Miloslav Kořínek (1899-1945) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, habilitoval se roku 1935 na Univerzitě Komenského v Bratislavě pro srovnávací jazykovědu a stal se tamtéž profesorem tohoto oboru. Těžištěm jeho badatelského zájmu byla etymologie. Tento svazek přináší výbor jeho etymologických textů co příkladů, jak dělat etymologii dobře.

Zborník Matice slovenskej - Literárna veda , Ročník II. 2011 – obsahuje najmä štúdie a materiály zmedzinárodného vedeckého seminára Literárna tvorba Slovákov v zahraničí, ktorý sa uskutočnil v Martine v dňoch 23. – 24. septembra 2010. Vedecký garant seminára profesor Viliam Marčok predniesol kľúčový referát „Je literatúra našich krajanov žijúcich v zahraničí skutočne naša?“ Seminár hodnotí (Pár myšlienok

Publikace nabízí odborné i laické veřejnosti se zájmem o tuto problematiku nové podněty a inspiraci. V rámci svého profesního literárněvědného profilu se v ní autorky zaměřily na příkladu vybraných děl německy psané literatury na literární reflexi jednoho z nejtemnějších období celosvětových dějin. Výběr textů může tedy oslovit ty, které zajímá, jak tuto úděsnou, absurdní skutečnost pojmout do veršů,

Jakou podobu má regionální literatura od vzniku Československa do současnosti? Slovník prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje literární obraz regionu. Autorská hesla v životopisných, výkladových a bibliografických částech sledují literární rysy oblasti. Upozorňují na určující i zapomínané osobnosti, na okolnosti vzniku literárních děl (zvláště kulturní, historické, národnostní, jazykové),

Ako súvisí králik s Karolom Veľkým? Čo má Dunčo s Dunajom a Elvis Presley s punkom? Prečo sú nanuk a pexeso výsostne československé slová? Čo majú larva a babôčka spoločné s mytologickými bytosťami? Pátranie po pôvode slov vás môže zaviesť na mnohé nečakané miesta aj do rôznych zákutí dejín. V knihe Etymológia záhadná aj zábavná sa napríklad dozviete, že huncút bola kedysi mimoriadne vulgárna nadávka

Náuka o vlastných menách je jazykovedná disciplína, ktorá má v jazykovede relatívne samostatné postavenie, predovšetkým vzhľadom na svoj špecifický obsah, prejavujúci sa výrazne aj na formálnej stránke (Blanár). R. Šrámek uvádza, že filologická orientácia onomastiky od pol. 19. storočia bola spočiatku v súlade s pozitivistickou jazykovedou orientovaná silno komparatisticky a etymologicky, až po jej

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české