Pod pojmem „školské drama“ chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her,a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem,

Výbor z teoretickéh a kritickéh odiela Zdeňka Hořínka.

Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad.

PRÍBEHY TELA je kniha, ktorá môže upútať bežného čitateľa, ako aj študenta anatómie. Informácie v nej môžu využiť tanečníci, umelci, športovci, terapeuti, ktorí sa venujú práci s telom, maséri, učitelia aj jednotlivci so zraneniami alebo s osobitným záujmom o spoznávanie svojho tela.

Monografia Dagmar Inštitorisovej Iný dramatik Rudolf Sloboda sa v štyroch hlavných kapitolách zaoberá aj zamlčanou či neznámejšou dramatickou tvorbou Rudolfa Slobodu (1938 1995) na Slovensku a v Českej republike, a to pre divadlo, film, televíziu a rozhlas, vrátane diel, ktoré vznikli i po jeho úmrtí ako rôzne typy adaptácií prozaických diel. V prvej kapitole s názvom Rudolf Sloboda o divadle či dramatike

Prehľadnú faktografickú orientáciu v slovenskej dramatickej produkcii uplynulých dvadsiatich rokov ponúka najnovšia publikácia Divadelného ústavu DRÁMA nie je súťaž. Monopol česko-slovenskej dramatickej súťaže Alfréda Radoka vyvažovala totiž od roku 2000 slovensko-česká súťaž DRÁMA.

Publikaci tehdejšího dramaturga Divadla na provázku, který 18. listopadu 1989 jako první vyhlásil ze scény stávku českých divadel, tvoří z více než třetiny zmenšený reprint výstavy, která byla koncipována pro expedici do Jihoafrické republiky u příležitosti desátého výročí sametové revoluce pod názvem DIVADLO PRO DEMOKRACII Divadlo na provázku a česká divadla v sametové revoluci 1989 (autor koncepce

Podtitul publikácie slovenského operného kritika a publicistu Vladimíra Blaha (1943) presne vystihuje jej obsah. Autor v diele venovanom stálici svetového operného repertoáru podrobne sleduje príbeh populárneho Pucciniho diela.

Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností. Po stručném úvodu do problematiky překladu dramatu a kapitole pojednávající o tradici překádání Shakespeara v českých zemích se v nejrozsáhlejší části monografie věnuje srovnávacím analýzám a reflexím konkrétních příkladů, při kterých čeští překladatelé různých generací včetně

The motto Národ sobě – “From the Nation to Itself” – inscribed over the proscenium arch of Prague’s National Theatre symbolizes the importance theatre holds for the Czechs. During the National Awakening of the 19th century, theatre took the place of politics, becoming an instrument of national identity in the hands of the revivalists.

Otakar Roubínek (1934–1992) byl významný český herec a především dramaturg, divadelní vědec a učitel. Jako herec působil v Beskydském divadle v Novém Jičíně, v tehdy gottwaldovském Divadle pracujících a v Nedivadle Ivana Vyskočila.

České vydání knihy o divadle tohoto významného polského scénografa, režiséra a v neposlední řadě také reformátora je rozděleno do dvou částí. První část tvoří překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora.

\"(Post)moderne koncipovaná vedecká monografia kolektívu autorov pod vedením D. Inštitorisovej ponúka odbornej verejnosti, ale aj ostatným záujemcom o slovesnú kultúru poznanie, ktoré je zároveň zaujímavým čítaním o dráme, poézii, autorskej dielni tvorivej osobnosti a jej človečenskej hodnote, takisto aj o premenách doby a ich dosahu na umenie a človeka. Bibliografia pramennej i sekundárnej literatúry

Portrét významného divadelníka, ktorý spolu s P. Léblom a J. A. Pitínským najvýraznejšie profilovali ponovembrový divadelný vývoj v Čechách.

Jedno zo základných diel európskej divadelnej literatúry 20. storočia. Režisérove zápisky a výber ďalších statí, prednášok a režijných výkladov.

Rozsáhlá monografie je věnována této jedné z nejzajímavějších a nejinspirativnějších individualit českékultury. Pavel Janoušek přitom Ivana Vyskočila nevnímá pouze tak, jak je dnes zvykem, tedy jako mimořádného divadelníka a pedagoga, ale také jako výrazného spisovatele, jehož povídky a texty měly od šedesátých let podstatný vliv na podobu české literaturya spoluformovaly proud poetiky absurdity a

Soubor studií navazuje na publikaci DISK a generace 1945 - O jaroslavě Adamové a Jaromíru Pleskotovi a chce přispět k dalšímu zkoumání přínosu a osudů umělců, kteří tuto generaci tvořili.

Výběr ze studií, které autor napsal za posledních 15 let pro časopis Svět a divadlo. Jednotlivé kapitoly (Autoři a řeč, Herci a řeč, Performeři a řeč, Tyjátr a řeč a Řev a řeč) se zabývají především hlasově-řečovým projevem v souvislosti s herectvím, jeho výrazem, jednáním a hrou, a to na příkladech konkrétních českých inscenací této doby (Národní divadlo, Divadlo Na zábradlí, Studio Ypsilon, Boca

Divadlo a iluze je knižní podoba disertace, s níž autor v roce 2011 úspěšně ukončil doktorská studia. \"Jedna z věcí, které mě vždycky nejvíc fascinovaly, byl způsob, jak divadlo dokáže divákem manipulovat během představení.

Tři studie tří pedagogů katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU spojuje téma \"otce českéne/divadelní alternativy\" Ivan Vyskočil. Přemysl Rut se zabývá třemi českými hamletovskými apokryfy, \"jež daleko překročily obvyklé aktualizační a parodické žertování\": Urhamletem Miloše Rejnuše a Václava Renče, Vzpomínkou na Hamleta Oldřicha Daňkaa ovšem Haprdánsem Ivana Vyskočila.