Krátkosť pozemskej púte francúzskej filozofky, mystičky, odborárskej aktivistky Simone Weilovej (1909 - 1943), ktorú Albert Camus označil za „jediného veľkého ducha našej doby“, akoby bola úmerná hĺbke jej záberu, zračiacej sa v jej textoch. Súc od detstva vedená či vydaná napospas vysokému nároku na obnaženosť a čistotu vlastných postojov, dala neskôr tomuto imperatívu tvar vo svojich textoch vďaka

Výbor z Golosovkerova díla otevírá práce Imaginativní absolutno, která obsahuje jádro autorovy filosofie. Absolutno zde není představeno jako metafyzická, statická entita, nýbrž jako proces imaginativní tvorby, která je věčným základem lidské existence. Další dva eseje věnované obrazotvornosti antického mýtu odrážejí myšlenkovou strukturu úvodní studie a jsou praktickým vyjádřením autorova filosofického

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými

Výbor ze Schellingových spisů z let 1809–1834 představuje jak texty, v nichž tento významný německý myslitel přehodnocuje základy německé klasické filosofie včetně svého vlastního pojetí identity myšlení a bytí, tak i ty, které naznačují cestu k jeho pozdnímu myšlení, zasvěcenému pozitivní filosofii. Oba typy patří v celku jeho díla k nejzajímavějším právě proto, že se v nich uskutečňuje přechod od

Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620. Autorka mapuje historický vývoj bratrské liturgie a základní prameny pro její zkoumání. Načrtává její teologické předpoklady, podobu církevního roku a typické znaky bohoslužebných prostor starých bratří. Zabývá

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v post-metafyzické době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní nadstavbou spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale také

Kniha, ktorú beriete do rúk, je ovocím desaťročia skúmania sebatranscendencie na priesečníku filozofie náboženstva, filozofickej antropológie a hermeneutickej religionistiky. Na jej stránkach nájdete nový inverzný model sebatranscendencie založený na filozofickej analýze intencionality a fenomenologickej analýze sebatranscendencie, ako ju ilustrujú príklady veľkých postáv spirituality z Východu aj

V 50. letech rozvinul Eric Voegelin tezi o gnostické povaze modernity. Teze narazila na zásadní kritiku, dnes však s diferenciací přístupů k projektu moderny znovu nabývá na aktualitě. Tento svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.

Táto kniha je v prvom rade výpoveďou o existenciálnej komunikácii. Obsahuje nekonečnú a pôsobivú tému, vyvolávajúcu u čitateľa vnútorné napätie, ale niekedy i neodolateľnú túžbu prekonať sám seba, vyjadriť vzdor voči zotrvávajúcej nehybnosti ducha. Autor upozorňuje na ďalšiu z dimenzií ľudského gesta, gesta ako možnosti realizovanej v skutkoch lásky. Zisťuje, ako túto nádhernú možnosť charakterizoval

Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo: jeho texty vycházejí v nových edicích i překladech, vrší se komentáře a interpretace. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení. V důsledku toho ale též nabývá na naléhavosti problém jeho prominentního nacistického angažmá. Kervéganova kniha z roku 2011 Schmittovu

Jednoduchost je pro filosofii to nejdůležitější, bez ní by nebyly vhledy do komponované pravdivosti. Žijeme však ve světě, kde lež se od pravdy téměř nedá odlišit. Zmatky se nedají oddělit od řádu. Nedá se často odlišit ani mír od války, dobro od zla. Vědy popisující svět dneška mluví o postmoderně, postfakticitě atd. Kniha sleduje, jak jsou lidé proměňováni na pouhé vykonavatele příkazů.

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v

Tématem knihy je politická filosofie, jejíž výklad probíhá na základě konfrontace s aktuálně převládající politickou ideologií Západu - levicovým liberalismem. Ukazuje se, že ideologie levicového liberalismu zásadně koliduje s lidskou přirozenosti a nároky přirozené etiky. Velká pozornost je také věnována filosofické definici totality a jejímu prosazování v rámci levicového liberalismu.

Fanatismus bývá popisován jako čistě psychologický nebo sociální jev. Autor ve své knize ukazuje, že tento přístup k pochopení fanatismu nestačí. Je třeba podívat se na tento fenomén také z pohledu teologie. Teologické systémy, jež vedou k fanatismu nebo ho podporují, mají přes všechny své rozdíly jeden společný rys, jenž podle autora představuje samotný kořen fanatismu: jsou to teologické systémy,

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky.

Knížka \'Zvířata jsou naši bližní\' je soubor krátkých kapitol vybraných z děl známých humanistů, filozofů a křesťanských myslitelů. Svým námětem je to kniha na našem knižním trhu nejen do značné míry jedinečná, ale nadmíru potřebná.

Sborník 14 příspěvků věnovaných problematice fenoménu vágnosti a diskutovaných na mezioborovém semináři, konaném v listopadu 2001 v Praze. Autoři příspěvků se zamýšlejí nad rolí, kterou vágnost hraje v běžném životě, umění, filosofii, lingvistice, psychologii, fyzice a biologii.

Texty v zborníku sa pokúšajú pozrieť na problém súkromného jazyka ako na všeobecný problém - čo to znamená niečomu rozumieť.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej \'Kdo jsme?