A harmadik évezredből visszatekintve régmúlttá lesz lassan a XX. század, akár a törökveszedelem. Ki tudja, vajon mi járhatott a tizenkét éves kamasz fejében Budán 1945 telén, míg a Fő utca 66. szám alól a Toldy Gimnázium felé igyekezett. Számtanlecke, latin szószedet vagy a kötelező versek? Saját versében így ír később: \"lovak döglöttek, én lóhúson nőttem, anyám, mert ketten voltunk, sokszor félt,

KÁPNI BOŽSKOU je už devátou knihou Václava Honse po jeho více než dvacetiletém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, CHOZENÍ PO ALENKÁCH a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha Händela, vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až 2018). Devítka je magické

Sborník básní a povídek s fotografiemi Hany Rysové.

\"Egyetlen ismeret van, a többi csak toldás: Alattad a föld, fölötted az ég, benned a létra.\"

Kromě svérázné milostné poezie, a mého vztahu k přírodě a Bohu, který je také tou poezií a přírodou, píšu o poslání a smyslu bytí, o dobru a zlu. Narození a smrt do mé knihy patří.

Nová básnická sbírka Milana Ohniska se může jevit ještě méně ukotvená v takzvané realitě než jeho knihy předchozí, možná je to ale právě naopak, možná plně vychází z odžitého, poznala už plaché zloděje plecka a odhalila všechny falešné svíčkové života. Možná si na to jen hraje.

Básnická sbírka Ozvěny z dubového stolu je velmi pečlivě uspořádaný svazek tematicky různorodých básní. I zde Daněk osvědčuje vzácný smysl pro formální vytříbenost verše, až muzikální zvukomalebnost, ale také hravost.

V pořadí třetí sbírka unikátního básníka pražského undergroundu je na světě! Po mystickém NAPOSPAS (2002),úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá však jen na první pohled.

Básnická sbírka Josefa Kroutvora. Josef Kroutvor narozen 30. 3. 1942 v Praze.

Najnovšia básnická zbierka je dvanástou samostatnou básnickou zbierkou Jozefa Leikerta vydanou na Slovensku. Viaceré knihy poézie mu vyšli v zahraničí.

KRÁTKY PRÍBEH O LÁSKE Padla si mi do oka, stala si sa slzou. Krátky príbeh o láske, čo po tvári skĺzol.

OVIDIUS (43 pred Kr.–17, resp. 18 po Kr.): Ovidius, rímsky básnik, ktorý dokázal svojimi slovami mimoriadne zaujať, ktorého dar reči bol údajne taký veľký, že slová, čo vyslovoval, akoby sa samy spájali do veršov. V mladosti po odmietnutí kariéry právnika venoval sa skladaniu básní a už prvými pokusmi stal sa obľúbený, najmä medzi mladými Rimanmi.

Narozen na počátku 70. let 20. století v Praze. Manžel, otec svých synů, amatérský saxofonista kapel, které nikdo neznal, kavárenský sportovec, fyzik v oboru molekulárních a biologických struktur, programátor a počítačový grafik.

Soubor osmnácti niterných záznamů v podobě jakýchsi symbolických zastavení. Výtvarná i básnická složka vznikaly souběžně jako reakce na autorčiny prožitky, postřehy a nálady.

Kniha přináší soubor poezie Jana Zábrany (1931–1984) napsané do roku 1954, kdy začal pracovat jako překladatel. Jde o velmi rozsáhlé básnické dílo, obsahující vedle mnoha jednotlivých básní i tři ucelené básnické sbírky (Lyrický deník, Nápěvy a Únor 1954.

Struktura Obsidiánových šílenců, první autorské sbírky Jana Riedlbaucha, je založena na napětí mezi dlouhými cykly strhujícími svou neklidnou fantaskností a expresivitou a křehkou přírodní lyrikou. Téma šílenců, umělců s tíživou tvůrčí energií (Dante, Li Pó, Sade, Nietzsche, C.G. Jung, Holan, Grünewald, Goya, Gogh, Odilon Redon, Paul Klee, Chirico, Bergman, Saura…), se promítá zejména v dlouhých cyklech,

Zbierka inšpirovaná osudom emigranta – verše sa vyjadrujú k témam osobným, intímnym i spoločenským, rieši vzťah k Slovensku poznačený láskou i sklamaním, reflektuje zložitosť života v cudzom kultúrnom priestore, ale aj nástrahy globálnych civilizačných prejavov. Ilja Čičvák (1939) je významným predstaviteľom slovenskej exilovej literatúry a šíriteľom slovenskej kultúry na severoamerickom kontinent

Pokušenie veriť

Sbírka básní, textů a deníků představuje působivý výbor z díla Jiřího Melicha (*1953), spisovatele, esejisty, básníka a vysokoškolského profesora.