Podmanivý príbeh lásky a rodinných drám v toku života. Láska prekvitá aj tam, kde ju najmenej čakáte... Píše sa júl 1981.

Zbierka poviedok Letný dom, neskôr, vyšla prvý raz v Nemecku v roku 1998. Silné, melancholické a hutné poviedky so svojským humorom odvtedy sformovali viaceré generácie a dnes ich kritici a čitatelia zaraďujú medzi kultovú klasiku. Aj 25 rokov od svojho prvého vydania je toto nadčasové dielo stále aktuálne – autorkin stručný štýl je rozpoznateľný a návykový, rovnako ako originálna, magická a podmanivá

Mladý perspektívny sudca Krištof Kőmives žije s manželkou a deťmi v jednej z budínskych štvrtí a zodpovedne vykonáva profesiu, ktorá sa v tejto rodine dedí z pokolenia na pokolenie. Jeho vcelku pokojný život váženého mešťana raz v noci naruší nečakaná návšteva, ktorá prebudí k životu zdanlivo zabudnuté spomienky a vyplaví na povrch starostlivo ukrývané tajomstvá.

Jong-suk a Mi-džu sú priateľky na život a na smrť. Ich cesty sa pretnú už v detstve a pokračujú celé desaťročia počas búrlivých udalostí na kórejskom ostrove Čedžu.

Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose (1741–1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež je pouze vypočítavou a krutou hrou. Dva hlavní aktéři, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont rozdmýchávají milostné city svých obětí, které ze msty nebo pro zábavu vtahují do svých nemilosrdných hrátek.

Již klasický příběh chlapců z britské internátní školy, kteří se ocitnou na opuštěném ostrově. Hra na Robinsony se však brzy změní v boj všech proti všem, v němž je hlavní předností síla, autorita a schopnost šířit strach.

Strhujúci debut autorky svetového bestsellera Stehlík. Úprimná spoveď hlavného hrdinu Richarda Papena, ktorý sa v spomienkach vracia do svojich študentských rokov na malej vermontskej univerzite, kde našiel taký životný štýl, po akom vždy túžil – prenikne do skupiny bohatých a svetáckych študentov, ktorých si charizmatický profesor klasických jazykov vybral do svojho seminára.

Joseph Mitchell (1908–1996) je významný americký spisovatel, který se proslavil texty vydávanými ve čtyřicátých a padesátých letech v prestižním americkém literárním časopise New Yorker. Proslul především jako zakladatel literárního žánru feature story.

Její sen o tom, že se stane právničkou a slavnou spisovatelkou na základě toho, že si na diktafon nahraje aktuální myšlenkové pochody a přepíše je do beletristické formy, troskotá na tom, že hrdinka má o sobě samé zkreslenou představu, považuje se za schopnější, než ve skutečnosti je. Na druhou stranu je schopná s velkým nasazením odolávat různým nepřízním osudu, ať už jde o chudé poměry, z nichž pochází,

V létě roku 1852 se z vesnice uprostřed hlubokých lesů v severním Švédsku začaly ztrácet mladé dívky. Jedna je nalezena mrtvá, jiná těžce poraněná.

Toto není příběh o autismu. Je to příběh o malém chlapci s autismem, o jednom tátovi a o jednom malém chlapci.

\"Pochádzam z Leningradu. Holými rukami som zabil jedného človeka.\" Zamknutý v kajute v parníku plaviacom sa do Leningradu, Lev Termen píše list Clare, svojej jedinej láske a spomína na mladosť, ktorú prežil ako brilantný vedec.

Tragédie se dějí pořád, i tehdy, když se hned vedle odehrává komedie. Můžete jet na výlet a v první vesnici za městem přejet kočku, v tu chvíli káně na louce sezobne krtka a za zatáčkou to do vás napálí SUV.

Druhá část rozsáhlého Saroyanova povídkového souboru, vydaného v originále pod názvem Rock Wagram, volně navazuje na knihuAsyřan a jiné povídky (viz záhlaví AUTOŘI na našich webových stránkách). Přináší obyčejné i vzrušující příběhy mužů a žen Ameriky 50. let minulého století vylíčené autorovým nezaměnitelným stylem.

Román vyšiel prvý raz v roku 1959 a už vtedy zaznamenal skvelý ohlas u čitateľov i odbornej kritiky. Prináša panoramatický obraz sociálneho napätia v tridsiatych až päťdesiatych rokoch 20. storočia v nemeckej spoločnosti.

Matéo Maximoff byl význačný romský spisovatel narozený v Barceloně, který však většinu života prožil v Francii a je autorem jedenácti knih. První z nich, román Sudba Ursitorů, vznikl za zajímavých okolností – v roce 1937 jej dvacetiletý Maximoff napsal ve vězení na popud svého právníka, který jej vzápětí nadšeně doporučil pařížskému nakladatelství Flammarion jako „první cikánský román prvního cikánského

Kniha Tichý blázen (La loca de la casa, 2003) v sobě originálním způsobem mísí několik žánrů. Je to román, esej, autobiografie.

Autobiografický příběh Nicolaie Lilina je fascinujícím portrétem podněsterské komunity Urků, jež byla ve třicátých letech minulého století násilně přesídlena do oblasti dnešního Moldavska, svými kořeny však dodnes tkví v sibiřském prostředí a tamním způsobu života. Lilinovo vyprávění, rámované popisem autorovy vojenské služby v Čečensku, tvoří spontánní sled epizod z doby vlastního dětství a dospívání

Monumentálna epická panoráma spoločenského života v Rusku zo začiatku 19. storočia. Hlavná hrdinka Anna Kareninová žije spoločenským životom petrohradskej šľachty, pri istej príležitosti sa osudovo zaľúbi do mladého grófa Vronského, kvôli ktorému opúšťa nielen manžela, ale aj milovaného syna.