„Zámerom spisovateľa je zachrániť civilizáciu pred zničením.“ Albert Camus William Shakespeare a Jane Austenová, Haruki Murakami či Toni Morrisonová. Spisovatelia, ktorí literatúru formovali, aj súčasní autori, ktorí otvárajú nové obzory. Kniha Spisovatelia, život a dielo skúma životnú púť a tvorbu viac než stovky velikánov literárneho umenia. Každého prozaika, dramatika a básnika spoznáte cez portréty,

Práca odokrýva doposiaľ skryté, demaskuje konvencionalizované, a podniecuje čitateľa siahnuť po dobových literárnych textoch a provokuje ho k pokusu o ich vlastnú interpretáciu. Pri ceste za interpretáciou sa necháme strhnúť tvorbou Bohuslava Tablica, Juraja Palkoviča, Pavla Jozefa Šafárika, Jána Kollára, Jána Hollého, Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Jána Bottu, spomenieme aj iných, možno

Kromě informací o jednotlivých dílech se také dozvíte, proč jsou v kulturních dějinách důležité. V knize jsou také popsané různé žánry, témata a techniky týkající se románů. Předmluvu napsal profesor Peter Boxall z Universit of Sussex. Přístupnou a stručnou formou se seznámíte s novými cestami, jak si užít své oblíbené knihy - a objevíte nové, na které se můžete těšit.

Jak vrátit literatuře vysoké postavení v širší společnosti? Jazyk je telefonické vedení k Múzám, telefonním číslem jsou ovšem jejich dary: rytmus, zvukomalebnost a obrazotvornost. Po vyvolení telefonního čísla naslouchají sluhové Múz svým panovnicím a doufají, že porozumějí Pravdě. Múzy dýchají Pravdu a milují Rozkoš a Radost a Lásku. Kde tyto tři zásadní krásy života Charitky schází, tam se Múzy neobjeví,

Proč vznikají dětské knížky? Jak můžeme literaturu pro děti definovat? V čem je specifický způsob, jak děti čtou? Existuje vůbec něco jako zvláštní literatura pro děti? A pokud ano, není nutně horší než ta pro dospělé? Tyto a mnohé další otázky se snaží z různých perspektiv zodpovědět texty shromážděné v antologii Dítěti vstříc, která přináší překlady vybraných textů z novější anglofonní teorie literatury

Soubor Syntax - Semantics Interface je výběrem ze studií Evy Hajičové publikovaných v letech 1973 až 2014 a vychází z teoretického rámce Funkčního generativního popisu, jak jej v šedesátých letech formuloval Petr Sgall a dále rozvíjejí jeho žáci, mezi něž autorka patří. Témata vybraných studií odrážejí vědecký zájem a přínos autorky ve čtyřech okruzích: (i) specifikace závislostních vztahů v hloubkové

Už titul monografie signalizuje, že jej obsahom nie je len literárnohistorická reflexia Mináčovej tvorby. Zmeny Mináčovej poetiky sú totiž tesne späté s dobovým kontextom, ktorý ju spoluvytváral. Preto autor monografie upriamuje svoju pozornosť aj na sekundárne texty o Mináčovej tvorbe, prostredníctvom ktorých sa zviditeľňuje dobová rétorika, predstava o úlohe písania a spoločenskej funkcii spisovateľa.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko,

Literární historik, vysokoškolský pedagog, kritik a editor Jiří Brabec (1929) je bezesporu výrazná autorita oboru, přesto nebyly jeho texty roztroušené po časopisech a sbornících knižně dosud zveřejněny. Příčinu lze snad hledat v autorově pracovním vytíže

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe až na výnimky nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby. Prvá publikácia z tohto radu, ktorá vznikla v spolupráci Ústavu slovenskej literatúry

Vypovedá o aktuálnej literatúre a jej reflexii, je teda aj príspevkom do diskusie o tom, či vlastne niečo také ako kritika a kritická literárna scéna ešte u nás vôbec existuje. Zároveň slúži ako praktický výberový sprievodca najnovšou súčasnou poéziou a prózou. Publikácia obsahuje aj štúdie o básnických (Viliam Nádaskay) a prozaických (Vladimír Barborík) knihách uplynulého roka.

V tejto publikácii editorky nadväzujú na úspešnú knihu Spytovali ste sa (2017) a ponúkajú čitateľom druhú publikáciu pripravenú z toho istého zdroja z bohatej studnice príspevkov uverejňovaných na stránkach vedecko-popularizačného časopisu Kultúra slova od roku 1967 doteraz, teda za vyše 50 rokov. Tentoraz vyberali príspevky z rubriky Rozličnosti (ojedinele aj kratšie príspevky z článkovej časti).

Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (19232003) z rozsáhlého období 60. až 90. let. Přestože Otruba jedna z nejvýraznějších postav naší poválečné textologie za dobu své mnohaleté odborné kariéry publikoval řadu studií, článků a recenzí zaměřených k textové kritice, nebyly tyto jeho textologické příspěvky dosud sebrány a vydány knižně. Vedle rozsáhlé studie Autor text dílo, která problematizuje

Predložený súbor štúdií predstavuje výsledky vedeckej práce viacerých členov výskumného tímu Centra excelentnosti SAV Dejiny slovenskej slavistiky 19.-20. storočia. Postavy slovenského národného obrodenia (Anton Bernolák, Pavol Jozef Šafárik, Ján Kollár, Ľudovít Štúr, Pavol Dobšinský, Jonáš Záborský) + Ján Stanislav – ich činnosť a dielo v európskom kontexte. V rámci riešenia spomínaného výskumného

Charakter prostoru, jenž nás obklopuje a který obýváme, vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých zobrazení a stává součástí příběhů, jenž vyprávíme. To zpětně ovlivňuje jak jeho individuální, tak kolektivní vnímání. Zkoumání historické dimenze tohoto jevu je zasvěceně hlavní část knihy. V teoretickém úvodu se autor zamýšlí nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru

Jak spolu lidé komunikují, jak dosahují porozumění? Renomovaný odborník představuje hlavní teoretické přístupy k analýze jazykové interakce, tj. k analýze toho, jak na sebe lidé vzájemně působí, když užívají jazyk. Kniha Jazyková interakce je rozčleněna do dvaceti dvou kapitol. V každé je vyložen ústřední pojem díla jednoho z klasických autorů, kteří se zabývali jazykovou interakcí. Výklad staví na

V rokoch 1992-1993 uverejňovali Slovenské pohľady rubriku Alfabet. Princíp rubriky bol prostý - autor napíše text o slovách, ktoré sa začínajú tým istým začiatočným písmenom ako jeho meno. Rubrika sa stretla s veľkým záujmom autorov i čitateľov. V ročníku 1992 do nej prispelo týchto dvanásť autorov: Milan Adamčiak, Peter Breiner, Jana Cviková, Dušan Dušek, Zdeněk Eis, Rudolf Fila, Vladimír Godár, Stanislava

Ako sa môžete čo najefektívnejšie naučiť po vietnamsky? Prečo je nemčina najväčším čudákom spomedzi všetkých jazykov? A ako spolu komunikujú Indonézania, ktorých je 265 miliónov, žijú na takmer tisícke ostrovov a hovoria sedemsto jazykmi? Pripravte sa, čaká vás Babylon – divoká jazyková cesta okolo sveta! Dvadsať najrozšírenejších jazykov sveta vám vraj umožní dohovoriť sa s troma štvrtinami ľudskej

Monografie se zabývá jedním z žánrů dětské literatury (literatury pro děti a mládež) – současnými autorskými pohádkami vydanými v letech 2000 až 2020 v České republice a v Bulharsku. Autorka v ní pomocí srovnávací metody a analýzy děl sleduje vývojové posuny v žánru autorské pohádky v obou národních literaturách. Publikace se výběrově zaměřuje na nejvýraznější typy autorských pohádek a je rozdělena

\"Mélyen vallásos (pietista) neveltetése ellenére kora legtöbb nagy gondolkodójához hasonlóan Kant is hitt az ész erejében és a gondolkodás minden korlátozás nélküli autonómiájában. A felvilágosodás […] az ember kilábolása a maga okozta kiskorúságból. Sajnos - tette hozzá rezignált bölcsességgel - az emberiség nagy része szívesen kiskorú marad egész életében, mert kiskorúnak lenni kényelmes. Nem akar