Slovenský právnik a novinár Ján Kaššovic (1902 – 1990) patril medzi dôležitých predstaviteľov národnej a katolíckej inteligencie medzivojnového obdobia. V rokoch 1939 – 1945 zastával významnú úlohu v domácej i zahraničnej politike Slovenskej republiky.

Prvá monografia mesta Stará Ľubovňa. Ide o historicky prvú publikáciu, ktorá sa komplexne venuje geografii, symbolom mesta a histórii mesta od praveku (na podklade archeologických výskumov) po dejiny mesta do roku 2015.

24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií.

Spomienky na štadión, ktorý bol mekkou nielen bratislavského, ale i československého a neskôr slovenského futbalu. Hrali tu najlepšie svetové mužstvá a známe futbalové hviezdy.

V každom z ťažkých alebo problémových okamihov dejín stojí intelektuál, umelec, publicista a vlastne každý aktívny občan pred zásadnými alternatívami: pokračovať vo svojom diele, vo svojej práci aj za cenu represívnych opatrení a ich následkov, alebo sa prispôsobiť vnútenej skutočnosti a totalitným pravidlám hry? Aj samizdat ako vnútená forma komunikácie a sebarealizácie mnohých tvorcov vyhostených

Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli.

Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je.

Na pozadí stavebního růstu papežského paláce i města ve středověkém Avignonu sleduje kniha uspořádání a provoz kuriálního centra a současně vztahy papežství se zeměmi českého státu. Ty jsou nejprve přiblíženy na osudech Čechů delší dobu v Avignonu usazených (Friedrich z Pernštejna, Jan IV. z Dražic, Heřman z Prahy) nebo sem opakovaně a dlouhodoběji přijíždějících (Jan Volek), i zachycením krátkodobějších,

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout?

Kniha se zabývá pozicí železničního odvětví v československé dopravní politice, respektive v hospodářském systému 70. a 80. let 20. století. Železniční doprava patřila na počátku 70. let k nepostradatelným pilířům domácí ekonomiky.

Zúfalí ľudia píšu prezidentovi Tisovi. Žiadajú ho o pomoc.

Kniha \"Na zdraví!“ aneb „O pohostinství v Litoměřicích a v Terezíně v dobách minulých\" – Poutavá publikace plná dobových fotografií, obrázků a dokumentů se věnuje těmto tématům: - Od nejstarších krčem v Litoměřicích po současnost - Pivaři a vinaři - Stručně o pivovarech v Litoměřicích a okolí - Co ulice, to hospoda nebo dvě - Jak se pivo točilo a má točit - Hospody a prostituce v Terezíně - Pivo

Publikácia Národné kultúrne pamiatky na Slovensku: okres Martin je druhý diel z edície mapujúcej hnuteľné a nehnuteľné pamiatky na území Slovenska, ktorú pripravuje Pamiatkový úrad SR v spolupráci s Vydavateľstvom Slovart. Pamiatkový úrad SR touto cestou prezentuje výsledky dlhodobej dokumentačnej a výskumnej práce všetkých druhov pamiatok a pamiatkových území dolného Turca.

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna.

Knižní zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti.

Tato kniha s asi stopadesáti barevnými fotografiemi dávno i nedávno zaniklých štol je výsledekem tříleté usilovné práce fotografa-speleologa. Výsledek jeho práce možní čtenářům nahlédnout do historie hornictví na tomto území.

Výber štúdií, odborných polemík a článkov z polstoročnej výskumnej a publikačnej činnosti J. Mésároša o slovenských dejinách.

Kniha je věnována historii nejstaršího, nejvýznamnějšího a nejznámějšího rodu v Karlových Varech, rodu Becherů. Zabývá se tímto rodem od jeho příchodu do tehdy ještě Karlových Lázní v roce 1520 a končí odsunem posledních potomků v roce 1945.

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí