Zúfalí ľudia píšu prezidentovi Tisovi. Žiadajú ho o pomoc. O záchranu života. A čo na to on? Američanka Madeline Vadkerty vypátrala v slovenských archívoch stovky osobných listov adresovaných prezidentovi, ktoré nám ponúkajú neznámy obraz holokaustu na Slovensku. Holokaust sa neodohral len v dobytčích vagónoch a plynových komorách táborov smrti. Prvé dejstvá prebiehali v tichej beznádeji za zatvorenými

Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století. Tento rukopis dosud neměl monografii a i v odborné literatuře, ač dobře známý, se pohybuje na okraji zájmu. Kniha se

Publikácia sa venuje jednej z najdiskutovanejších tém medzivojnového obdobia – štátoprávnemu a verejnosprávnemu postaveniu Slovenska v 1. Československej republike, a to očami právnika a politika Emila Stodolu (1862 – 1945). Aj keď v historiografii nejde o neznámu tému, predsa len doposiaľ chýbal obsiahlejší rozbor jeho modelov, na tvorbu ktorých malo vplyv rodinné, náboženské, vzdelávacie, pracovné

Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence v dalších evropských zemích. Cílem je přitom nejen popis vzniku a aktivit jednotlivých odbojových struktur a objektivní zhodnocení jejich významu, ale také analýza jednotlivých

Kniha obsahuje 229 dobových pohľadníc z obdobia rokov 1948 až 1989. Sú rozdelené do dvoch kapitol.

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie?

Rok 1953 opravdu nelze označit slovy historicky nevýrazný. Posuďte sami: začátkem března umírá na své dače u Moskvy Josif Stalin.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu.

Jedenáctý díl Erbovní mapy hradů, zámků a tvrzí zachycuje kraj na středním toku řeky Ohře lemovaný hradbou Krušných hor. V této oblasti, vlivem povrchové těžby uhlí, zanikla řada obcí a též šlechtických sídel.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost.

Z kmenového lágru koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku se během celé války podařil jenom jediný útěk. Dne 4. srpna 1942 se pětice vězňů převlékla do uniforem SS a v osobním automobilu projela řetězem stráží na svobodu.

Studená vojna nebola žiadny abstraktný pojem, mala svoje konkrétne prejavy a svojich protagonistov. Jej aktéri hrali, v závislosti od významu krajiny, kartami rôznej výšky.

Vnímání prostoru a krajiny je jedním ze základních rysů lidského myšlení, jeho podoba se ale v různých kulturách a časových obdobích liší. Mnohovrstevnaté téma souvisí s kosmografií stejně jako s každodenním setkáváním lidí s krajinou.

Vidiecke šľachtické sídla v Zvolenskej stolici sú štvrtým dielom série venovanej kaštieľom a kúriám na území bývalých uhorských stolíc. Autorom historickej časti textov je Tomáš Janura a architektonicko-historické údaje spracovali Ľubica Fillová a Michal Šimkovic.

Kniha obsahuje príspevky k problematike komunistickej politickej perzekúcie a osudoch jej obetí, ako boli prednesené na vedeckej konferencii organizácie Politickí väzni – Zväz protikomunistického odboja konanej v dňoch 11. až 13. októbra 2016. Autormi príspevkov sú historici Martin Lacko, Ivan A. Petranský, Peter Jašek, Juraj Vrábel ml., František Vnuk a predseda PV ZPKO Ján Litecký Šveda, ktorý fundovane

Kolik podob mají hrdinství, statečnost, odvaha? Těžko lze cosi takového spočítat, podobalo by se to touze po doteku absolutna.

Václav Houžvička popisuje vývoj česko-německých národnostních sporů od poloviny 19. století, přes vznik Republiky československé v roce 1918 až po počátek 21. století. Pozornost věnuje zejména tragickému konci vzájemného spolužití v letech 1938-1945 a následnému vývoji odlišné české a německé reflexe důvodů odsunu Němců po roce 1945 z území ČR v druhé polovině 20. století.

Nejstarší dějiny Univerzity Karlovy tvoří významnou součást středověkého vysokého školství a svým evropským dosahem jsou stále středem badatelského zájmu domácích i zahraničních historiků. Už samo založení pražského vysokého studia císařem Karlem IV. v roce 1348 vyvolává řadu otázek.

Tak jako odcházejí lidé a s nimi vzpomínky, mizí i paměť krajiny. Přicházejí lidé, kteří zpochybňují pravdu.

Reprint pôvodnej knihy J. Musila z roku 1933 prináša články k výstavbe komunikácií, vodných a pozemných stavieb.