Alois Musil (1868–1944) byl jedním z nejvýznamnějších českých orientalistů, který právem získal světový ohlas. Jako katolický kněz a „exponent rakousko–uherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie-Louise von Franz vykládá příběhy nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak mýty o stvoření mohou pomoci rozpoznat a podpořit

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera,

Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedním z jeho nejvlivnějších center byl Řím, jenž se také stal sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do nově vzniklé a tehdy řecké Konstantinopole.

Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popředí zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské (neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně.

Kniha, kterou právě držíte v rukou, se snaží zprostředkovat české veřejnosti pohled na islám, který není zatížen nánosem smyšlenek, polopravd a demagogických klišé, jimiž je dnes česká veřejnost zahlcována z některých sdělovacích prostředků, aktivit občanských iniciativ i z postojů a prohlášení mnoha politiků. Autor se dlouhodobě zabývá modernímu a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského světa

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí. Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše

Azda najznámejších žiak Karla Rahnera, emeritný profesor univerzít v Münsteri a Viedni a predstaviteľ praktickej fundamentálnej teológie Johann Baptist Metz (1928), ponúka v tejto knihe výber zo svojich najdôležitejších spisov.

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha. Otázce existence Boha se nevyhneme, ať v Boha věříme nebo ne.

Kniha je venovaná problematike katarskej herézy. Autor v nej detailným spôsobom sleduje konštruovanie obrazukatara ako dualistického heretika inkvizítormi, šírenie ich predstáv v cirkvi a kontamináciu učeneckých predstáv a laických názorov.

Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodnístati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední

Štvrtý diel tejto súbornej práce pokračuje vo výklade mystiky kresťanskej, zaoberá sa mystikou islamskou atakisto novým rozvojom mystiky na Západe.

Posledný diel encyklopédie pojednáva o mystike v náboženstvách Ďalekého Východu.

Otázka Boha patrí už od antických čias k najvýznamnejším systematickým oblastiam filozofie.Kniha vznikla na základe prednášok, ktoré autor máva už niekoľko rokov na Hoschshule für Philosophie v Mníchove.

Jednotlivé kapitoly (předmět theologie, zjevení, Písmo svaté, vztah Starého a Nového zákona, víra a rozum, problémkánonu, otázka biblické hermeneutiky, theologie jako věda aj.) mají stejnou strukturu: Joest nejprve klade zásadní otázky k danému tématu, poté v kritickém rozhovoru nastiňuje reprezentativní pokusy o jejich řešení v dějinách evangelické theologie. Nakonec připojuje formou delší řady tezí

Preklad vybraných kapitol spolu s komentárom a historicko-religionistickými úvahami vzťahujúcimi sa zvlášť k fenoménu hnutia Chabad a chasidizmu všeobecne.

Předložit přehledný a objektivní pohled na dějinykřesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin, které odráží současný stav historického bádání a většinový pohled zainteresovaných odborníků.

Toto dielo predstavuje ambiciózny pokus autora o tvorbu takého konceptu kristológie, ktorý je vytváraný prednostne z filozofického hľadiska, a to osobitne z pohľadu jeho konceptu experienciálno-vývojovej, stvoriteľsko-vývojovej a kenotickej filozofie, ktorého základy položil vo viacerých svojich predchádzajúcich prácach. Filozofický prístup tu neredukuje na jednoduchý metodologický nástroj pre teologické

Alan Schreck je profesorom teológie na Františkánskej univerzite v Steubenville, USA. Je odborníkom na cirkevné dejiny rímsko-katolíckej cirkvi, rímsko-katolícke cirkevné učenie a teológiu.