Kniha filozofie je první ze série přehledových oborových publikací, určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky. Provází nás vývojem filozofie od počátků až do současné doby a v chronologickém řazení seznamuje s nejvýznačnějšími filozofy a jejich teoriemi. Kniha zaujme i svou moderní grafickou úpravou.

Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích. Formou kolektivního díla pak představit širší veřejnosti nejen sám jazyk staročeských biblí a jejich výkladové pomůcky, ale částečně i výklad biblického textu v pozdním středověku a raném

Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu. Přesto Komenského projekt dokonalého jazyka originální byl, a to svým spojením přísně racionalistického přístupu s hluboce eschatologickým, dokonce milenaristickým očekáváním. Tato kniha proto nahlíží Komenského podnik jako

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími. Čtenář v jeho knize nalezne odpovědi na mnohé otázky, které si možná někdy kladl, aniž by znal odpovědi na tyto základní úvahy o podstatě vidění a života. Je napsána velmi odborně, ale přitom čtivě i pro toho,

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateis

Jacob Böhme (1575–1624) patří bez nadsázky k nejoriginálnějším myslitelům duchovních dějin Evropy. Cesta ke Kristu spolu s dalšími texty, které přináší tento svazek, uvádí schůdnou cestou do Böhmova ideového světa. Ukazuje jej jako muže plamenné víry, jako duchovního učitele, jako odvážného myslitele i člověka své doby. Jako autora, jehož dílo poskytlo dalším generacím inspiraci tak mohutnou jako málokteré

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která

Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernsta Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy, politická filosofie, rodící se religionistika, obdiv k starověké „moudrosti Orientu“ a touha odhalit dávná

Nová semena kontemplace jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Thomase Mertona. Křesťané i nekřesťané chválí Mertona jako pozoruhodného pokračovatele meditativní tradice sv.

Unikátna zbierka latinských citátov významných antických mysliteľov s poukazom na základné latinské slovíčka doplnená základnou gramatikou.

Kolektívna monografia sa systematicky venuje hlavným filozofickým problémom Platónovej Obrany, najmä starostlivosti o dušu, povahe múdrosti a poznania a vzťahu filozofa k náboženstvu, smrti a k obci. Zvláštna pozornosť je venovaná dramaturgickým kulisám, teda situácii na súde, a jedinečnej postave Sokrata.

Setkání tradic a jejich proměny se dnes staly žhavým společenským tématem. Pokus o porozumění tomu, jak tradice obecně fungují a jak se proměňují, nabízí monografie týmu českých a německých badatelů, spolupracujících na projektu Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu.

O duchu zákonů představuje dílo významné v několika ohledech. Montesquieu přináší originální typologii zřízení (republika, monarchie, despocie) a rozebírá, jak zřízení určitého státu ovlivňuje nejen politické, ale též občanské zákony dané země.

Tato kniha se zamýšlí nad velice intimním tématem lidského zrození a smrti. Každý z nás se totiž zrodil a každý z nás jednou umře.

Autorka ponúka v tejto vysokoškolskej učebnici základy filozofických poznatkov o človeku.

Aurelius Augustinus neboli svatý Augustin patří k jedněm z nejpozoruhod­nějších postav dějin lidstva. Na jedné straně byl a je uznáván katolickou církví jako jeden z největších světců a učitelů, na druhé straně se k němu hlásily i různé proudy opoziční či reformní, tedy z hlediska katolíků často kacířské.

Kniha profesora Tondla o cestách k sémantike a semiotike nadväzuje na staršie autorove práce o redukcii dát, problémoch výberu relevantných dát a potrebách zodpovedného výberu v súdobých komunikačných procesoch.

Název knihy v sobě skrývá dvojí význam slova soudnost. V prvním plánu odkazuje k otázce, zda dosavadní pokusy o evropské a globální uspořádání svědčí o dostatku či nedostatku soudnosti v běžném smyslu tohoto slova.

Neville Goddard - a vidám időutazó... Akit a sors ide rendelt, de még inkább a feljebbvaló leküldött a rövidebb vagy egyszerűbb út megtanítására. Nem magától jött, ezt ő is hangoztatja. Írásait végigkíséri ez a jóindulatú, határozott hivatástudat. Berezgi, átrezgi írásait ez az erős tántoríthatatlan szándék és meggyőződés. Áthidalja a Jézus és Krisztus, mint két külön forma közötti (korábban alig érthető)