Sborník textů z 4. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 25.—26. 10. 2002.

Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem, psychickým nevědomím a vědomím, je — skrze procesy „uvědomování“ a „poznávání“ — odvozena ze Subjektivity

Maurice Merleau-Ponty pronesl na College de France patnáct přednáškových cyklů (19521961). Po každém roce sepsal k příslušnému cyklu shrnutí a ta průběžně publikoval v ročence College. Souborné vydání shrnutí, které v roce 1968 uspořádal Merleau-Pontyho žák a přítel Claude Lefort, tak přináší ucelený přehled o tom, jak Merleau-Ponty interpretoval řadu důležitých filosofických témat ve středním a pozdním

Kniha představuje Aristotelovo pojetí člověka jako výraz přesvědčení, že určující podobou skutečnosti jsou konkrétní živé bytosti. Rozdíly mezi těmito bytostmi jsou dány různými druhy činností, které jsou té či oné živé bytosti vlastní a které se promítají přímo do její tělesné stavby. Lidská anatomie je z tohoto hlediska výrazem schopnosti myslet i možností tuto schopnost realizovat. Aristotelův výklad

Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží

Ptáte se, co je vytržení? Je to událost, při které všechny oddané křesťany vezme Ježíš do nebeských příbytků. Přesně tak, jak to zaslíbil. Tato kniha otevřeně mluví o věcech, které přijdou na svět. Nemá však vyděsit. Má potěšit každého, kdo věří proroctvím Bible. Je knihou naděje. Bůh zachrání své děti před největším soužením, jaké svět poznal. Do příchodu Krista svět ovládne síla, o které prorok Daniel

Má smysl požadovat po filozofii normativní poselství? Je vědecká teorie lepší, když více předpovídá, nebo více vysvětluje? Lze jednoznačně odlišit vědu od pseudovědy? Skončí sociální a humanitní obory jako karikatury uměleckých spolků? Můžeme veškeré vědy naturalizovat? Navrhnout řešení zmíněných problémů, nebo dokonce poskytnout jednoznačné odpovědi se pokouší kniha Nástin filozofie vědy. Publikace

Současný proces globalizace otvírá i nabízí nejrůznější alternativní způsoby bytí, spolužití, uvažování i politického jednání. Postmoderní postoj znamená nic nehodnotit coby správnější, pravdivější či morálnější. Přitom se v současné době jedná o stále naléhavější nutnost správně a odpovědně se rozhodovat a chovat a nenechávat narůstat globální problémy týkající se přelidnění, úbytku nerostných zdrojů,

A lelkiismeret fogalma és tapasztalata uralta sokáig a keresztény erkölcspszichológiát, a modern kor azonban igyekezett megszabadulni tőle és gondjaitól. Legfeljebb kényelmes erkölcsi hivatkozásként maradt meg benne. A Szabadságolt lelkiismeret című munka a lelkiismeret tapasztalata és fogalma történetével foglalkozik. Bemutatja a tapasztalat különféle értelmezéseit és a fogalom különböző jelentésváltozatait,

\"A nagy újság Machiavelli művében a gonoszság feltétlen, aggálytalan tudomásulvétele. Az emberiség erkölcsi elvei, a középkor magasztos keresztény és lovagi eszményei nem hagytak rajta semmi nyomot; a végletes realista szeme előtt csak az ősi ösztönök állnak, fejedelmének csak azokkal kell számolnia. A politikában nincsen erkölcs, csak szükségszerűség, necessitá.\" Szerb Antal

Monografia je rozhovorom troch autorov o ruskej filozofii, o chápaní slobody v ruskom filozofickom myslení 20. storočia. Je dialógom hľadajúcim svojho čitateľa. Rozhovorom sa kniha stáva aj preto, lebo sa v nej stretávajú v dialektickom napätí tri pohľady na dva konkurenčné prúdy ruskej filozofie. Autori sa zhodnú na tom, že ruskú filozofiu moderny je možné vnímať ako dejinne realizovaný filozofický

Fanatismus bývá popisován jako čistě psychologický nebo sociální jev. Autor ve své knize ukazuje, že tento přístup k pochopení fanatismu nestačí. Je třeba podívat se na tento fenomén také z pohledu teologie. Teologické systémy, jež vedou k fanatismu nebo ho podporují, mají přes všechny své rozdíly jeden společný rys, jenž podle autora představuje samotný kořen fanatismu: jsou to teologické systémy,

Co je to středověká filosofie? Jak myslet z hlediska filosofie jednotu „období“, které trvá deset století?

Kniha mapuje terén palčivý pro člověka vždycky a v současnosti zejména. Doporučení typu „poznej sebe sama“ či „buď sám sebou“ i otázky jako „odkud přicházím“, „kam jdu“ a hlavně „kdo jsem“ se vkrádají do mysli stále a v dobách vyhrocených se k nim přidává ještě „proč zrovna já“ či „má život vůbec smysl?“. Smysl života je klíčovým problémem lidské bytosti provázející ji na každém kroku a otázka po něm

V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. V přírodních a technických vědách docházelo k nebývalému rozvoji, ale filozofie jako by ustrnula na místě.

Monografie je důkladným rozborem nejen Kierkegaardovy práce Bázeň a chvění, ale i relativně široké diskuse, která se v celosvětovém měřítku vede k tomu, co je v této Kierkegaardově knize předkládáno. Tato práce je velice důkladně vědecky, tj. přesně a soustavně, zpracována.

Štvrté doplnené vydanie jedenástich improvizovaných prednášok venovaných významným osobnostiam filozofie 20. storočia, E. Husserlom počínajúc a J. Derridom končiac..

Autor zaujímá svérázné místo v evropském existenciálním myšlení. Zaměřuje se především na kritiku racionalismu jak ve filosofii, tak v theologii.

Čo máme rozumieť pod personalistickou filozofiou? Aké má a akémá mať postavenie v dnešnom filozofickom myslení?