A mai Párkány területe már a kezdetektől bővelkedett történelmi eseményekben. A mai városhely első lakói a kelták voltak. A rómaiak itt építették fel Anavum névre keresztelt erődítményüket. A település több évszázadig Magyarország része volt, majd 1918 után több államigazgatás részeként is szerepelt. A könyv a város történelmének rövid áttekintését tartalmazza, nagyobb figyelmet szentelve a 20. századnak.

V publikácii interdisciplinárny tím českých a slovenských vedcov porovnáva každodennosť obdobia socializmu s obdobím 20 rokov demokracie cez prizmu zmeny hierarchie hodnôt vo vybraných sociálnych skupinách a problémoch materiálnej , sociálnej a umeleckej kultúry ( architektúra a bývanie, poľnohospodárstvo, rodina, novinári, politickí väzni, chalupári, robotníci, literatúra, divadlo, aď.) Ambíciou autorov

Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty. Ve studiích autoři nabízejí kritickou reflexi vystavování soudobých dějin v českých muzeích. Debaty přinášejí mozaiku pohledů na budoucnost národních muzeí, vystavování kontroverzních dějin a muzejní edukaci. Překladové texty jsou zamýšleny

Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia. Její první část přináší pohled na dějiny klasických studií v Brně v širším kontextu historie fakulty a společenského dění vůbec, a to zejména prostřednictvím přímého svědectví archivních pramenů a vzpomínek pamětníků. Druhou

Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života. Na Barrandově natáčejí Temno a v Karlíně se hraje Nebe na zemi. Na pražském Vítkově je odhalena monumentální socha Jana Žižky, cestovatelé Hanzelka a Zikmund se po třech letech vracejí do Prahy

„Za všetkým hľadaj ženu!“ Tak znie známy citát francúzskeho spisovateľa Alexandra Dumasa, ktorý zvečnil v polovici 19. storočia v románe Parížski mohykáni. Tak ako kedysi Dumas, tak dnes historici a historičky pátrajú po ženách, ktoré ovplyvnili spoločnosť i dejiny. Zdá sa, že publikácií o ženách pribúda, čo je dobré, pretože silné ženské osudy poznačili každé obdobie našich dejín. Námetov na ich bližšie

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci,

Kronikářem zachycené vypravování pamětníků nás vrací do časů v 19. a 20. století na východočeské vsi, jimž se nevyhýbaly krvavé válečné konflikty. Dva z nich autor zažil, ty starší přibližuje z doslechu. Cenné svědectví o tehdejších poměrech, bídě i síle lidských charakterů. Titul volně navazuje na knihu Pod Převrátí (Flétna, 2016).

Unikátní obrazová historická publikace se snaží dosud nebývale rozsáhlým způsobem zmapovat bohatou historii židovské komunity v Berouně a jeho okolí od poloviny 17. století až do druhé světové války. Snahou publikace je populárně-naučným způsobem přiblížit židovské náboženské památky v berounském regionu, hospodářské působení židovských podnikatelů, historii významných židovských rodů na Berounsku

Odborníka i laika často napadne, zda dějiny mají nějakou vnitřní logiku, do jaké míry jsou jednotlivé historické události vzájemně provázány (prostorem, časem, osobnostmi), nebo zda každá událost měla svoji vlastní příčinu a důsledek. V tomto díle nazvaném Dobrodružství historie se autor pokouší nahlédnout pod pokličku těchto a podobných tajemství. Předkládaná kniha deseti příběhů z českých dějin otevírá

Evropský středověk dal vzniknout ideálu rytíře, čestného bojovníka, ochránce slabých a strážce práva. V české kultuře nám tento ideál připomínají staré erby, trosky hradů, brnění zámeckých zbrojnic, ale především četné báje a pověsti. Patrně nejznámější z nich vypravuje o rytířích spících v hoře Blaník, kteří se probudí a pomohou v čase tísně. Tak jako každý příběh, je i blanická pověst poselstvím.

Málokterá etapa českých dějin vzbuzovala a vzbuzuje u historiků tak protikladné soudy jako doba pobělohorská. Podle jedněch tragická epocha spojená s násilnou rekatolizací a emigrací elit. Podle druhých čas monumentální barokní kultury a vzdělanosti, doba, kdy se české země opět otevírají světu a dohánějí opoždění způsobené dramatickými konfesijními a nacionálními střety. Bez ohledu na hodnoticí stanoviska

Historický výskum v poslednom období na Slovensku nepochybne naberá novú dynamiku, co nie je spôsobené len zvýšeným poctom špecializovaných pracovísk po roku 1989, ale aj skutocnostou, že sa postupne etabluje nová generácia historikov, ktorá sa zameriava na výskum tém a historických otázok v minulosti zanedbávaných alebo (vtedy) zo spolocensko–politických dôvodov aj neprípustných. Aj prítomná publikácia

Kniha Slavná lázeňská města Evropy, kterou vydalo v roce 2022 nakladatelství FOIBOS BOOKS s.r.o. v edici Světové památky UNESCO, představuje nadnárodní kulturní statek Slavná lázeňská města Evropy / The Great Spa Towns of Europe, a to v celé šíři problematiky lázeňského dědictví, které bylo díky uznání výjimečné světové hodnoty nejvýznamnějších příkladů ohodnoceno za světové dědictví hodné ochrany.

Ladislav I. ako uhorský kráľ je významnou historickou osobnosťou našich dejín s výrazným dosahom na stredovekú Európu. Odhliadnuc od jeho politických a vojenských úspechov je jeho blahorečenie za svätého založené najmä na jeho neprehliadnuteľnej zásluhe o rozvoj kresťanstva v stredovekom Uhorsku.

Po uzurpovaní moci v roku 1948 sa komunistická strana usilovala prerobiť spoločnosť v súlade s komunistickou ideológiou a zbaviť sa skutočných či domnelých odporcov režimu. Jedným z prejavov tejto snahy bola aj akcia zameraná na násilné vysťahovanie „nespoľahlivých“ občanov z veľkých miest na vidiek, čo malo slúžiť budovaniu novej beztriednej spoločnosti.

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout?

It’s 1979 in Czechoslovakia, ten years into the crushing restoration of repressive communism known as normalization, and Ludvík Vaculík has writer’s block. It has been nearly a decade since he wrote his last novel, and even longer since he wrote the 1968 manifesto, \"Two Thousand Words,” which the Soviet Union used as one of the pretexts for invading Czechoslovakia.

Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc. (* 23. 8. 1930 Ouběnice) patří do malé skupiny nejvýznamnějších českých historiků druhé poloviny 20. a počátku 21. století, kteří významem svého díla daleko přesáhli naši zemi a kteří se stali žijícími klasiky svého oboru a českého historického myšlení.

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější.