Pri príležitosti stého vy´ročia narodenia kardinála Jána Chryzostoma Korca (* 1924 Bošany – † 2015 Nitra) prinášame našim čitateľom nové vydanie jeho zásadného diela Sloboda ako dar – či záhuba? Jeho obsahom sú úvahy o stave ľudskej slobody na začiatku nového milénia kresťanstva, o jej ohrození, o zodpovednosti, ktorá so slobodou súvisí, i o svedomí ako strážcovi slobody.

Hledání smyslu v pojetí papeže Františka je nekončící spirituální cestou, během níž bychom měli nacházet krásu a Boží milost i ve složitých chvílích. Jeho inspirativní úvahy se dotýkají celé řady témat: lásky k našim bližním, tolerance k odlišnostem, radosti vycházející z víry či pochopení příčin vlastní nespokojenosti.

Obsáhlá studie CO JE ČLOVĚK? , kterou připravila Papežská biblická komise, se snaží odpovědět na základní otázky, které si klademe: Co je podstata člověka?

Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní. Vychází ze znění Hebrejské bible, dále z literárního odkazu deuterokanonické tradice, mystické tradice pozdní antiky, zejména z Knih Henochových a z racionalismu Babylónského talmudu.

Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace.

Literárne dielo Teofylakta Ochridského zapadá do poveľkomoravskej éry dovŕšenej kristianizácie Slovanov, v ktorej sa kultúra i cirkevnoslovanský jazyk rozvíjali v relatívne ustálených formách južnej a východnej proveniencie pravoslávia, kým v západnom slovanskom prostredí sa kultúra i jazyk rozvíjali v kontexte západného cirkevného ducha rímskeho katolicizmu. Cieľom tejto knihy nie je podať Teofylaktove

Označení Žijeme v době papeže Františka podtrhuje, že se nacházíme uvnitř jeho pontifikátu. Text sleduje buď přímo komentář k jeho stanoviskům či k těm, kdo papeže hodnotí, nebo analyzuje, co je s jeho postojem spojené.

Sedm smrtelných hříchů a sedm skutků milosrdenství v literárních a vizuálních pramenech českého středověku. Knihu tvoří dvě samostatné studie pojednávající o naukách o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství a jejich reflexi v písemných pramenecha v umění českého středověku.

„Cirkev nie je stretnutie, na ktoré chodíte, ani miesto, kam vstupujete. Je to naša identita v Kristovi.

Otázka zmyslu smrti je otázkou zmyslu života. Preto ju treba riešiť tak vážne, ako je to len možné.

Newyorský biskup Patrick Ahern byl po celý život fascinován postavou „světice pro dnešní dobu“ – svatou Terezií z Lisieux. Napsal o ní několik knih a je považován za předního odborníka na její spiritualitu.

I když je každá z povídek z jiného prostředí, jsou spojeny myšlenkami, které jsou pro autora charakteristické. Je to obdiv k Hospodinovu dílu a starost o ně.

Táto publikácia umožní kresťanom i ľuďom hľadajúcim zmysel života a vecí vňom pokúsiť sa porozumieť tomu, ako to s našimi vzťahmi zamýšľa Boh. Obrazovú i textovú “dušu” vdýchol tejto knižke slovenský spisovateľ, výtvarník, esejista a kazateľ Daniel Pastirčák.

Odhalení jednotného, společného základu všech náboženství a duchovní praxe, která vede přímo k poznání Boha, a tím i nás samých, a k vysvobození z nesvobody a utrpení našeho světa. Kniha hlásá rovnost všech lidí před Bohem, protože jsme všichni jeho děti, a vyvrací duchovní pýchu, která se projevuje v názorech o vyvolenosti jedněch a zatracení druhých na základě příslušnosti k nějakému náboženskému

Nedělní zamyšlení s Tomášem Špidlíkem. Cyklus A (2010–2011) Oslavy 1150. výročí příchodu slovanských apoštolů sv.

Autorka představuje Teilharda vyváženě. Pro českého čtenáře budou obzvláště cenné dosud nepublikované pasáže o jeho čínském (resp. asijském) období, stejně jako sdělení o jeho prožívaní \'temné noci\'. Autorka nabízí vhled do ranější a méně známé korespondence (například s Mademoiselle Zanta), a dostáváme se také k nepublikovaným Teilhardovým deníkům.

Dvadsaťdva kázaní na základe prvej kapitoly Biblie - Genesis 1-11.

Jedinečný historický dokument k dejinám jezuitského rádu z rokov 1900 - 1968. V osobných spomienkach zaznievajú dôležité témy z českých dejín.

Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).

Ponúkaný knižný titul má ambíciu predstaviť dominikánov v trochu inom, širšej čitateľskej verejnosti menej známom svetle. Ak sa dnes povie „dominikán“, väčšina opýtaných si predstaví prísneho, až krutého inkvizítora bezohľadne posielajúceho odsúdenca na hranicu.