Kniha Historie 20. století jednoho z předních světových historiků Jeremyho Blacka přináší ambiciózní a současně přehledné a bohatě ilustrované dějiny světa ve 20. století. Zachycuje události, postavy, ideologie, kulturní proměny a dramatickou politiku této bouřlivé doby, od světových válek přes traumata dekolonizace až po technologické triumfy vesmírných závodů. Historik ve svém poutavém vyprávění

Zsíros Tibor geofizikus Domokos Pál Péter és Kallós Zoltán nyomdokában, példájukat követve járta Erdélyt és Moldvát 1974 és 1990 között. E másfél évtized életképeit, szóbeli és írásos emlékeit örökítette meg fényképeken, hangfelvételeken, naplójegyzetek formájában. Annak a tizenöt évnek a mikrotörténelmét dolgozta fel, amikor azon a vidéken - és nem csupán ott - nemhogy magyarnak, de embernek lenni

Kereken száz esztendővel ezelőtt, az elveszített világháború, a forradalmak, a megszállás, a terror és a trianoni békekötés traumái után a Horthy-rendszer lázasan igyekezett meghatározni önmagát. A kísérletet nem csupán a nacionalista-irredenta retorika és az antiszemitizmus fellángolása jellemezte, de keresztény belső feszültségek is felszínre törtek, elsősorban a két nagy protestáns, illetve a római

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují (rozumějí)

Problémy, které si lidstvo vytvořilo svou činností, jsou nesmírně složité a velmi obtížně řešitelné. Globální oteplování Země a rovněž jeho rozhodující antropogenní příčiny jsou již dostatečně věrohodně prokázané. Stejně tak je dostatečně prokázané nadměrné čerpání přírodních zdrojů a emitování ohromného množství odpadů a škodlivin do přírodního prostředí. To jsou hlavní témata, jimž se ve své nové

Toto je příběh odvahy, vytrvalosti a hrdinství – příběh jedné z nejsmělejších a nejvytrvalejších akcí druhé světové války. Nejtajnější snaha Spojenců zabránit Hitlerovi, jehož vědci v roce 1938 objevili štěpení jádra atomu, v získání atomové bomby. Tato poutavá sága odkrývá čtyři pokusy, které byly podniknuty pro zničení vodní elektrárny v nepřístupné horské oblasti jižního Norska, kterou zabrali Němci

Esterházy Lujza (Nyitraújlak, 1899-Párizs, 1966), a két világháború közötti csehszlovákiai magyar katolikus értelmiségi mozgalom egyik vezető személyisége. Meghatározó szerepet vállalt a Szlovákiai Katolikus Ifjúsági Egyesület, az Actio Catholica reformmozgalom, valamint a szlovákiai katolikus nőmozgalom magyar tagozata megszervezésében. Együttműködött a keresztény egyetemista Prohászka Körök vezetőivel.

Jednotlivé kapitoly této knihy vznikly z pořadů jejich autorů, které v letech 2009–2013 vysílal Český rozhlas. Přesněji řečeno z těch pořadů, jejichž tématem byl komunismus, některé jeho fenomény a způsob, jakým se komunistický režim vyrovnával s různými situacemi. Autoři zastávají názor, že je nebezpečné příliš rychle zapomínat, a že i v dnešní poněkud klipovité době má smysl se zamýšlet nad příčinami

Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje. Pro pochopení smyslu této události je načrtnuto předchozí období úporného zápasu za osvobození Kuby ze španělské

Známe to všichni z každodenního života. Někdo se nás snaží o něčem přesvědčit, ale čím více tak činí, tím více mu nedůvěřujeme. Sem patří i legendární přistání Američanů na Měsíci v letech 1969 až 1972. Užitečná tradice, předávaná nám našimi rodiči, nás odjakživa učí: důvěřuj, ale prověřuj. Lunární mise jsou stále tabuizovaným tématem, které americké úřady nadále drží pod pokličkou a podporují pouze

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Bolo to dávno, no akoby sa to stalo včera: spadol Berlínsky múr a zrútili sa Dvojičky. Deväťdesiate roky boli silne medializované a asertívne sebavedomé, ale nie skreslené a deformované internetom a sociálnymi sieťami. Ich trajektóriu dokážeme presne odsledovať. Po väčšinu desaťročia bol Seinfeld najpopulárnejším a najvplyvnejším hraným televíznym seriálom. Zmenil jazyk, posunul cit pre komédiu a takmer

Je možné byť mostom medzi Východom a Západom, byť neutrálny alebo je naše prozápadné smerovanie pevne zakotvené? V najnovšom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme sa pozreli na to, kde je v týchto turbulentných časoch miesto Slovenska vo svete. Aj prieskumy verejnej mienky totiž ukazujú, že tu prevláda veľmi váhavý pohľad na orientáciu Slovenska. Naše kultúrne aj historické väzby sa pritom neorientujú

Jaké to tenkrát bylo aneb Co se stalo v roce, kdy jste se narodili.

Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006. Na pozoruhodné škále osobností, událostí a idejí provádí Tony Judt nemilosrdnou pitvu iluzí po studené válce, že velké konflikty jsou bezpečně za námi, svět vstoupil do epochy míru a demokracie, a ukazuje, na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká její