Výpravná obrazová publikace zachycující činnost velkých českých firem, které zaznamenaly největší rozkvět v době od poloviny 19. do poloviny 20. století. - Dům U Města Paříže - St. Bartoš, klobouky - Mořské lázně Kupari - Křídy Staffen - Schicht, mýdla tuky - Koramo - Vinařská společnost Société Vinicole - Likérka Vantoch - Hořický klenot - Stavební firma Nekvasil

Vybrané štúdie od renomovanej kunsthistoričky sprevádzajú dejinami dejepisu umenia na Slovensku.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací doměsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny „Cyril“, která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob, mezi nimi řadu politických, vojenských

Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly. Autor si klade otázku, jak fungovalo vesnické společenství v době závěrečné fáze existence poddanského systému a na pozadí osvícenských reforem sleduje procesy vedoucí k zavedení obecního zřízení v

Představíme osobní a nákladní vozy, které dodávaly české vagonky C. k. rakouským státním drahám (K.k.St.B.) ještě před vznikem ČSD, tedy před rokem 1918. Naleznete zde jak vozy plné luxusu, tak jednoduché vozy služební a poštovní, nákladní vozy cisternové nebo chladicí pro přepravu piva.

Třetí část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického režimu – v pořadí již šestý svazek edice – přináší kritické vydání více než 920 dokumentů z let 1981–1985. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z třetí čtvrtiny tzv. normalizace, jejíž atmosféru výrazně poznamenaly vlivy tzv. druhé studené války.

Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, stejně jako ta, která byla porůznu přebudována, či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, anebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky

Dnes jsme zadluženi prakticky všichni. Je zadlužen stát, obce, jednotlivci.

V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám a s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením.

Druhýí svazek knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“, což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem, který vychází od roku 1891. Jestliže v ekonomii přírodních národů šlo především o řešení vztahů mezi přírodou a kulturou v malých společnostech, potom jejich početnější následníci

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí.

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století.

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk.

Významných dejinných udalostí v našej bohatej minulosti v rokoch spájajúcich sa s číslom osem je naozaj veľa. Tie najdôležitejšie už dávnejšie v knižnej forme spracoval historik a archeológ Dušan Čaplovič.

Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.

Druhý svazek projektu Dějiny města Plzně, který je zaměřen především na 19. století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 19 autorů tentokrát zejména z plzeňských paměťových institucí. Publikace však přesahuje dolní i horní časový mezník 19. století.

V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci (do roku 1917), doplněné o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů. V současnosti jsou připravovány další svazky, věnované Masarykovým kontaktům s ruským a ukrajinským exilem po roce 1917 a jeho stykům

Kniha Michala Přibáněje výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci.

Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let.

Kniha postihuje vývoj, členskou základnu a jednotlivé oblasti činnosti přední vědecké instituce v českých zemích a předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky – České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 České akademie věd a umění) od jejího založení v roce 1890 až do jejího zániku v roce 1952. Dějiny instituce současně zasazuje do kontextu vývoje vědy v