Človek pátral po skutočnom \"zmysle života\", zvažoval ho a dumal nad ním po tisíce rokov. V Scientológií sa toto hľadanie zavŕšilo - tajomstvo bolo totiž objavené. Toto sú odpovede a sú založené na presných axiómach. Toto je základná kniha teórie a praxe Scientológie a obsahuje objavy zo všetkých oblastí života. Z tejto knihy sa nebudete len \"učiť\" - jej princípy budete sami objavovať. Toto je totiž

Predkladané dielo nie je len vedeckým dielom, ale prístupným spôsobom informuje o krestanskej filozofii druhej polovice 19. storocia a 20. storocia s presahmi do 21. storocia, cím vyplna citelnú medzeru v tejto oblasti v dostupnej ceskej a slovenskej filozofickej literatúre. Je preto vhodnou príruckou na doplnujúce štúdium dejín filozofie 20. storocia. Spolu s predchádzajúcimi dvomi zväzkami predstavuje

Literatura, která vznikala v českých zemích ve vrcholném středověku, se ke svým příjemcům nedostávala vždy jen ve formě zapsaného textu. Právě naopak často byla nejrůznějším způsobem předváděna či performována: polohlasnou či hlasitou četbou pro větší či menší okruh diváků a posluchačů, zpěvem, představeními více nebo méně divadelního charakteru, někdy dokonce soukromou performancí bez zjevného cílového

Semmi sem leplezte le jobban a kommunizmus követőit, mint a \"lét határozza meg a tudatot\" tétel állandó szajkózása. Ők is tisztában voltak vele, hogy Karl Marx állítása merő tévedés, ezért aztán hatalmas energiákkal kísérelték meg a tudat átformálását. Mivel politikai utódjaik, a kortárs baloldali gondolkodás képviselői is tisztában vannak a világ valódi rendjével, éjt nappallá téve, könyvtárakat

V apríli roku 1967 predniesol Theodor W. Adorno, významný nemecký filozof a sociológ, na pôde Viedenskej univerzity prednášku, ktorá nie je z dnešného pohľadu len bežným historickým dokumentom. Adorno analyzoval ciele, zdroje a taktiku nového pravicového radikalizmu svojej doby. Na príklade nemeckej radikálne pravicovej strany NPD, ktorá zaznamenala v dobových prieskumoch prekvapivé úspechy, skúma

Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha Co je nového ve filozofii chce sledovat právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích.

Autorka v této knize přibližuje a vykládá biblický příběh 2. knihy Mojžíšovy o útěku z Egypta a egyptských ranách jako příběh o povstávání člověka a jeho přerodu z animální dimenze k obrazu Božímu. Svým vhledem do mytické obraznosti biblického jazyka nám pomáhá zbavit se strachu z proměny a učí nás, cestou jakých zkoušek vedla a vede cesta z „normózy“ a podrobení zákonům pádu k radosti ontologické

Titul se zabývá vysvětlením termínu pojem. Populární formou dokazuje, že nejlepší explikace je procedurální. Toto pojetí je založeno na Tichého Transparentní intenzionální logice (TIL), a autor proto seznamuje čtenáře opět populární formou se základními pojmy a principy TIL. Čtenář se naučí sesta- vovat konstrukce, které odpovídají pojmům, a získá schopnost kritického myšlení, které se nespokojí s

Kniha rozvíjí stejnojmenný seriál České televize a dané téma zachycuje ve větší ploše. Jednotlivé poznatky a zkušenosti tu jsou v nezkráceném působivějším vyznění a nabízejí jiný pohled na smrt, než je běžné. Mezi stovkou osobností je i R. Moody, S. Grof, M. Stingl, F. A. Wolf, 14. dalajlama… Většina lidí má ze smrti strach, je to pro ni téma depresivní a schovává se před ní. Zde však poznáme, že lidé

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Audiobook ‘600 Quotations from the Great Writers of the 17th Century’ features the wit and wisdom of some of the 17th century’s greatest-ever writers, including Miguel de Cervantes, novelist and scientist Johann Wolfgang von Goethe, French playwright Jean Racine, and English playwright William Shakespeare, one of the most quoted people in the world.

Stěžejní dílo Barucha Spinozy, významného nizozemského filozofa 17. století, v novém revidovaném vydání. „Spinozův paradox spočívá v tom, že třebaže je nejvíce filozofem filozofů, neboť je jistým způsobem nejčistší, zároveň se nejvíce obrací k nefilozofům a nejintenzivněji podněcuje nefilozofické chápání. Proto může Spinozu skutečně číst každý; i bez dostatečného pochopení spinozovských pojmů je možné

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů. Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O.

Naozaj sa svet ženie do záhuby? Je myšlienka pokroku dávno prekonaná? V tejto výborne napísanej správe o stave ľudstva v treťom miléniu nás kognitívny psychológ a známy intelektuál Steven Pinker nabáda, aby sme ani na okamih nepodľahli hrôzostrašným novinovým titulkom a proroctvám o konci sveta, ktoré odkrývajú naše najhoršie stránky a brnkajú na naše nižšie pudy. Namiesto toho sa pozrime na fakty.

Denně stojíme před množstvím pro náš život méně nebo více důležitých rozhodnutí. Vždy bychom se ale chtěli rozhodnout správně. Co to ale vlastně je správné rozhodnutí? Křesťané věří, že rozhodování není záležitost pouhého rozumu, zároveň bychom se však neměli nechat vláčet emocemi či se spoléhat jen na intuici. Udělat správné rozhodnutí v křesťanském pojetí vyžaduje tzv. rozlišování, tedy pozorné vnímání

RYAN HOLIDAY dokázal nadchnout pro moudrost starověku již mnoho čtenářů. Ve své nové knize Klíčem je klid ukazuje na nadčasových základech stoické a buddhistické filosofie, jak se vnitřní klid může stát naší tajnou zbraní. Všichni velcí myslitelé, umělci, sportovci a vizionáři mají jednu nepopiratelnou společnou vlastnost. Je jí schopnost nepodléhat náladám; schopnost nenechat se rozptýlit a vidět

Cieľom knihy je filozoficky preskúmať dynamiku vzniku a priebehu konfliktu a poukázať na to, ako môže konflikt deeskalovať na základe uvedomelého uchopenia vlastnej existencie. Kľúčovú rolu v tomto procese zohráva princíp ľudskosti. Základom reflexie sú podnety mysliteľov, ktorí pôsobili v intelektuálnych paradigmách filozofie existencie a konzervatívnej revolúcie, ako sú S. Kierkegaard, M. Buber,

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni

Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti.