Je možné racionálně zdůvodnit přesvědčení, že budoucnost bude do značné míry podobna minulosti? V tomto duchu formuloval v Anglii 18. st. dnes již tradiční verzi problému indukce David Hume. Snaha o zdůvodnění induktivních úsudků trápí filosofii i 250 let po jeho smrti. Rakousko-britský filosof Karl Raimund Popper věřil, že tento zásadní filosofický problém vyřešil, avšak převládající konsenzus filosofů

Túto knihu tvoria kontroverzné filozofické články z rôznych oblastí, ale tiež vtipy či aforizmy, ktoré som napísal v rokoch 2005 až 2019. Články sú písané jednoducho a názorne, pochopí ich aj čitateľ, ktorý nie je odborníkom v danej oblasti. Majú len voľnú nadväznosť, možno ich čítať samostatne.

Kniha je venovaná pamiatke vynikajúceho českého logika Pavla Tichého. Bol to práve analytický aparát jeho logiky a sémantiky, ktorý autorovi umožnil exaktnejšie formulovať a v konceptuálnom rámci jeho TIL-ky aj riešiť niektoré filozofické problémy a postrehnúť nuansy, ktoré by bez jeho pojmového inštrumentária určite unikali.

Jakkoli by nám prospělo, kdybychom své myšlenky sdělili též přístupnější formou, chceme dát přednost formě přísnější a tímto pojednáním pokud možno podat příklad metody, která se od dosavadní odlišuje tím, že je skutečně neoddělitelná od obsahu – říká se na úvod „farářova vyprávění“. K českým čtenářům se dostane jeden z ústředních textů německé romantiky od myslitele, který po desítky let nebyl ochoten

Vnútorné oko je prepracovanou verziou súboru televíznych prednášok o evolúcii sociálnej inteligencie, ktoré Nicholas Humphrey predniesol roku 1986 v televízii BBC. Ústrednou témou knihy je problém vedomia a jeho úlohy v sociálnom živote. V jednotlivých kapitolách sa autor zamýšľa nad otázkami: Čo je vedomie? Ako funguje? Ako ho možno poznávať? Čím sa myseľ človeka odlišuje od mysle iných živočíchov?

Kniha Ladislava Tkáčika, pedagóga katedry filozofie, „Príspevok Emmanuela Lévinasa k fenomenológii daru“ zodpovedá nadpisu: Ide o text so skromnou ambíciou byť príspevkom. Nesnaží sa pokryť celé pole problematiky daru či darovania, no snaží sa byť verný fenomenologickému prístupu. Autor začína text etymologickými poznámkami, vďaka ktorým predbežne načrtáva zastreté významy termínu „dar“ a pokračuje

Audiokniha Velcí mužové, kterou napsal Tomáš Garrigue Masaryk. Profesor Tomáš Masaryk byl nesporně jedním z nejvýznamnějších českých učenců s neuvěřitelným rozhledem. Skvěle se orientoval v sociologii, filozofii, dějinách, v politickém myšlení, ale i v literatuře, religionistice nebo v právu. Audiokniha „Velcí mužové“ přináší jeho osobitý pohled na 22 slavných osobností české i světové historie.

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v

Povídka L. N. Tolstého Obnova pekla patří k jeho filosoficko-náboženským spisů, popisuje souboj Krista se Satanem.

Debutová kniha Petra Takáča, ľavicového filozofa a popularizátora filozofie Slavoja Žižeka, sa venuje otázke čomu dnes veríme, v dobe po konci veľkých ideológií. Čím sa riadime, keď tvrdíme, že ničomu neveríme a ako sú zbytky našej viery sústredené v utópii o liberálnej demokracii. Žižekovo skúmanie ideológie autor vníma v nadväznosti na filozofickú tradíciu a opiera sa pri tom o pomerne komplikovaný

Kniha přináší český překlad tří raných programových textů francouzského „novosokratika“ a „filosofa dialogu“ Gabriela Marcela (1889–1937), který pořídila Peluška Bendlová. Jsou to jednak eseje Existence a objektivita (1925) a Postavení ontologického tajemství a jeho konkrétní přiblížení (1933), jež se upínají k Marcelovu Metafyzickému deníku z let 1914–1923, jednak přednáška Můj základní záměr, kterou

Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce? Tyto otázky, aktualizované a pronášené v kontextu synodálních témat, nabízí předložený text. A mezi jiná témata patří: nakolik žijeme tím, čím žijí lidé kolem nás; kdy lze být kritický; jak se můžeme v těkavosti

Sborník Filosofie jako životní cesta vznikl u příležitosti 70. narozenin profesora PhDr. Jana Zouhara, CSc., vysokoškolského pedagoga, skvělého znalce dějin české filozofie a organizátora univerzitního života. Svazek začíná rozhovorem, v němž profesor Jan Zouhar představuje své filozofické krédo. Jádro sborníku tvoří šest osobně laděných příspěvků a šestnáct dosud nepublikovaných odborných textů jeho

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti. Zvláštní pozornost věnuje vývoji jeho myšlení v dialogu s Walterem Benjaminem a dalšími současníky. Osvětluje klíčové momenty Adornovy

Téma, ku ktorej sa Krishnamurti stále vracia, je sloboda človeka. Pod pojmom sloboda však nemá na mysli niečo, čo je možné si vydobyť alebo vlastniť, dokonca tvrdí, že slobodu nie je možné dosiahnuť ani vzburou, bojom alebo nejakým úsilím. Sloboda, táto preberačná a nepodplatiteľná dáma vstúpi len tam, kde nastalo porozumenie povahy mysle človeka, kde bolo odmietnuté všetko, čo z rnás robí človeka

A young theoretical physicist\'s guide to how the radical new science of counterfactuals can reveal the full scope of our universe There is a vast class of properties that science has so far almost entirely neglected. These properties are central to an understanding of physical reality both at an everyday level and at the level of fundamental phenomena, yet they have traditionally been thought of as

Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík.

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti.

Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představiljeho světonázor František Krejčí.